Star Wars: Epizoda II - Klony útočí

Silné 4*, vizuálna žranica najvyššieho kalibru! Síce tieto štyri hviezdičky sú trochu iné ako dostane napr. psychologická dráma, ale Epizóda 2 si ich zaslúži. Fantastické kulisy a úchvatné Amidaline kostýmy sa postarali o to, že som pozorne sledovala každú minútu filmu. Z Haydena Christensena síce cítiť, že bol ešte zelenáč, ale Natalie Portman utiahla aj jeho nedostatky. A trojročný odstup od Epizódy 1 sa (chvalabohu) prejavil aj na Yodovi, ktorý už nie je taký gumený a navyše dostal viac priestoru ako "malý sympaťák" :-) (27.05.2005)

Po dětsky naivní jedničce přichází teenagersky klackovitá a emařsky teatrálně rozervaná a směšně "dark and gritty" dvojka. Jestliže "Epizoda I" se proti původní trilogii zpronevěřovala dehonestováním a překrucováním kánonu v čele s midichloriany, ale přinejmenším obstála jako autonomní vyprávění a rozjívený dětský film, pak "Epizoda II" se naopak v zájmu úzkostlivého dláždění cesty k původní trilogii zříká nejen soběstačnosti, ale i vnitřní logiky. Veškeré postavy se stávají neživými loutkami, kroužícími kolem ješitného egocentrického fracka. Nejděsivěji se to projevuje na vztahu Anakina a Amidaly, který nabývá nejen náležitě zvrhlé, ale i odpudivé podoby. Princezna jako mávnutím jediovské ruky pozbyla jakoukoli vlastní vůli, svou rezolutnost a aktivnost z první epizody vystřídala za bezpodmínečnou submisivitu a lobotomizaci. Ješitný, jalově zádumčivý asociál, který hlasitě deklamuje svou domnělou výjimečnost, ale současně je lajdáckým scénářem obdarován všemi možnými trofejemi v čele s princeznou, pak představuje až nebývale odpudivou projekční plochu pro stejně ješitné a domněle vyvolené nerdy. (12.10.2015)

Mám první trilogii (tu starší) radši. Je taková opravdovější a realističtější. Toho se ještě jakž takž drží první díl, ale ve druhém se George Lucas zbláznil do digitálu a začal ho cpát vysloveně všude (prakticky každá scéna ho má). Alespoň Mistra Yodu si teda mohl odpustit. No, co naplat, na druhou stranu to tenkrát bylo něco nového a neokoukaného a on to prostě rozjel na plný koule. Až mám pocit, že druhý díl tak trošku ztratil ducha celé té série. Hayden Christensen je sice dobrý Anakin v nejlepších letech a zároveň strašnej zmetek. Jediné, o co se dá opírat, tak o fakt, že se druhou epizodou rodí epické vyvrcholení a převtělení Anakina v Darth Vadera, což samo o sobě nemá chybu. To je ale vše. Samotný Obi-Wan v roli jediného dobrodince filmu to nezachrání. (04.11.2015)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy (22.09.2012)

Upřímně, tohoto filmu jsem se po špatné E I opravdu bál. Naštěstí mě ve všem ohromně mile překvapil. Skvělá atmosféra blížící se k původní trilogii. Skvélé triky, skvělé obsazení (Hayden). Čekání na EIII bude opravdu dlouhé, ale jestli bude jen z části tak dobrá jako EII bude to stát za to. Druhý nej díl z celé ságy. (30.06.2002)