Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů

když jsem byl ještě malej kluk, nosil jsem péro, šíp a Luke... Skywalker byl můj vzor. Poučen z předchozích nezdarů, sestrojil elektrickou kytaru a rock´n´roll byl zrovna narozený dítě... a já se vydal po čtvrtý s velkou opatrností do kina na Star Wars. Po IV, I a II byla na řadě ep. III, která měla hodně co napravovat. Jenže v týhle epizodě bude vole Darth Vader, takže to nemůže bejt S(h)it! Razíme na půlnočku, protože prostě STAR WARS, VOLE! Vybaveni Williamsovým OST k epizodě 4 řvoucím na plný koule a světelnejma mečema v rukouch mávajících z okýnka trestuhodně přetíženýho Civicu razíme před půlnocí směr Zličín. U vstupu svádíme lítý boj o plakáty... naštvaně čumící digiJoda vs Darth Vader s křečí v ruce... za pomoci "síly" odhazuju dav dětí a zmocňuju se posledního kousku. Kino utichá, světla zhasínají a jde se na věc. Po kecech z lítajících písmenek o nějakým Grievousovi, o kterým nikdy nikdo neslyšel a hromadě politickejch blábolů se ocitáme přímo ve víru vesmírné bitvy. Ty krávo, to vypadá líp jak první 2 epizody dohromady... hustý... a ty raketky jsou skoro ne úplně k zblití hnusný a navíc maj roztahovací křidýlka, skoro tak jako X wingy... slintám si šunkový popcorn na sváteční Star Wars triko a rukou pomalu směřuju k poklopci. Prostě vlhkej sen! Kde se vzaly, tu se vzaly, na naše hrdiny najednou krom raketodroidů útočí i náplně do Kinder vajíček! (WTF?) Je čas na humorný zápas mezi pididroidem a ErDvaDéDva. Ehm... Kdyby místo čehokoli jinýho používali jen tyhle kindervajíčkový roboty, tak k žádný epizodě IV a dál nemuselo vůbec dojít... kdybych 2 roky před tím neviděl vesmírný bitky v Battlestar Galactica, od SYFY, V TELEVIZI!!!, považoval bych tohle za boží. Ocitáme se stroskotaní na palubě zloduchova korábu a ozývá se "Cítím, že je to past!. Co budeme dělat?" a generál Kenobi má nejdokonalejší plán v dějinách plánů. "Vlezeme do pasti!". Darth Saruman nakopává géniovi řiť a snaží se Anakina unudit k smrti kecama o tom, jak cejtí temnou stranu. Za skandování od Palpatina usekáváme Důkovi hlavu a pláčeme nad tím, jak je to nedžedájské a že to prostě není správné. Následují veselé eskapády v padajícím výtahu a už po nesčetněkráté všechny zachraňuje R2. Aby všem bylo jasno, že není v plánu udělat z ep. III důstojný zakončení nedůstojnýho prequelu k důstojný trilogii, hází hlavní hrdinové do placu džouky typu "něco nám upadlo" když se jim rozpadne křižník vejpůl. To je přesně to, co jsem chtěl vždycky slyšet od generála Tarkina v epizodě 4. Díky bohu že byl kancléř unesen, jinak bysme si nemohli potají zatrkat... Třeseš se, co se děje... Něco úžasného, jsem těhotná Anny! To je v pr... teda vlastně, to je skvělé! Je to šťastný okamžik! (přesně tyhle slova slýchám ze všech stran) Jsi tak krásná! To proto, že tě tolik miluju! Ne, to je tím, že já tak miluju tebe! Láska tě zaslepila? Ten kdo tohle psal by už nikdy neměl nic psát ani v sebeobraně. Dobré ráno, jakpak ses vyspinkala, báj D wej, umřeš při porodu. To dítě je požehnání! Doktor digiJoda ve své praxi dává Anakinovi přednášku na téma City vedou k žárlivosti, musíš zapomenout na všecho u čeho se bojíš, že to ztratíš. V hlavě mi probleskne scénka z červenýho trpaslíka. Rimmer: "Dělal jsem na lince důvěry." Lister: "Já vím. Jedno dopoledne." Rimmer: "Déle jsem to nevydržel." Lister: "Nedivím se ti. Volalo ti pět lidí a všichni spáchali sebevraždu. A to si jeden chudák spletl číslo!" Džedájové nechtěl Anakina povýšit, protože se moc kámoší s Kancléřem a tak se vydává Anakin pro slova útěchy do velkýho bublifuku (WTF). Palpatin mu poví pohádku pro Sithský děti o tom, že se někdo stal tak mocným, že se bál jen ztráty moci. Anakin je z toho úplně paf a utíká se vyplakat zpátky mezi džedáje... hmm... Ty už evidentně irituje stejně jako mě a tak ho posílaj do prdele. Prostříh na Kashyyyk, kde se digiJoda bratříčkuje se Žvejkem. Paráda, další skvělá postava. Jak porazit bandu opičáků bydlících ve stromech? Že by nějakej ten nálet nebo útok z orbity? Ale kdež, nejlepší je osvědčený pozemní útok na jediný bráněný místo. To nám dá moment překvapení. Mezitím se mladej Skywalker cítí ztracen, protože není správný džedáj. Chce víc a to by neměl! (už mi zas krvácí uši) Neumřu při porodu, slibuju ti to!!! ..... tak to je pak všechno v cajku, můžem si namísto šprtání sithštiny otevřít lahváče a mrknout na fotbal, když to slibuješ. Obivan se vydává hledat Greivuse na jediný místo kde může bejt a jako pozdrav se mu dostává velmi nenápadné "je tady, drží nás jako rukojmí"... aby nemusel chodit pěšky, pořídí si tu nejuřvanější přerostlou ještěrkokrysu na celý planetě. Celkem by mě zajímalo, jak se k ní dostal. Těžko přišel do autopůjčovny a s rozběhem prstem ukázal na ní a řval, že nic jinýho nechce. Další z geniálních Obivanových plánů... skočit mezi milión droidů a všechny je rozsekat.... hláškou "nazdar". Kino pláče smíchy... i když možná to byly slzy zoufalství. Paráda, bitka se světelnejma mečema, víc pokurvit než bitku s Darth Maulem to nemůžou. Po chvilce zjišťuju, jak moc tvůrcům křivdím. Můžou. Ventilátor Greivus je největší fail v dějinách bitek se světelným mečem. A driftování na ukvičený ještěrce po střeše díry dojem nijak nevylepšuje. Nauč se znát temnou stranu síly a zachraň manželku... blablabla, nebuď pouhý pěšák, blablabla, toužíš po životě co má smysl, blablabla, cítím ten tvůj hněv, blablabla... Bad Motherfucker Windu si jde s džedájským komparzem zatknout Palpatina, protože mu Manekýn Skájvolkr utíkal po jejich rozhovoru hned všechno vyslepičit. I když Palpatin drží ten meč jako dildo, džedájskej kompars umírá v okamžiku a ve chvíli. kdy leží Palpatin na lopatkách, namísto zabití má Windu potřebu mu sdělit, že prohrál. V tu chvíli se z Palpatina stává další verze JarJara a každý další scéna s ním je naprosto nesnesitelná, a to ani nemusí blábolit o síle. Z toho plyne další rada pro děti: Chcete následovat temnou stranu? Noste černý hadry, kapucu a bavte se s nejstarším důchodcem v hoodu. Když budete mít štěstí a jeho demence či Alzhaijmr (čti = úroveň midichlorianů) bude dostatečně na výši, začne vám říkat Darth Cokoli a máte vyhráno. Z ničeho nic největší kámoši džedájů obdží rozkaz 66 a začnou "strategicky" střílet jeden džedájskej kompars za druhým. Podle mě to byl další plán stratéga Kenobiho, jen zapomněl těm Džedájum říct, že maj jen hrát mrtvý a ne se nechat zabít. Minichybka v dokonalým plánu na odsun do exilu. Co se děje, Anakine? Džedájové se postavili proti republice. A co budeš dělat? Nasadím si kapucu a poletím na planetu Mustafa všechny pozabíjet. Tím se všechno vyřeší. V džedájský školce to fungovalo. Poprava místokrále obchodní federace bylo velmi cool a nebejt to prosříhaný s tím senátovým cirkusem , dalo by se to označit za skvělou pasáž filmu. Padmé, musíme Anakinovi pomoct. Letíme do lávový planety a překecáme ho, aby byl hodnej kluk a přestal zabíjet malý děti. Poleť se mnou, na všechno zapomeneme a vychováme děti. Nechci, protože mám kapuci a jsem největší badass u nás v hoodu. Svrhneme kancléře a budem vládnout galaxii spolu, bitch. Žárlivá scénka, mind grip bitch slap a na scénu přicházi souboj století, nebo jak o tom strejda Lucas mluvil. Pokud nejsi se mnou, jsi můj nepřítel! 3...2...1... FIGHT Tyvole, to je hustý... dejte si do huby... paráda... Wait What, proč tam najednou skáče digiJoda a mlátí se s Darth Jokerem? To nemůžou nechat alespoň jednu dobrou scénu v celku a nesrat do ní nějaký jiný scény? Aby toho nebylo málo, obě zmíněné scény se začnou předhánět v míře over the topovatosti a bitka na lávovejch krách soupeří bok po boku žonglování senátovejma lítátkama. Z toho věčnýho facepalmování už mě bolí obličej i ruka. Člověk ale musí uznat, že scéna s hořícím Anakinem byla skvělá. Bez ohledu, jak k tomu došlo, tohle je scéna, na kterou NAPROSTO ÚPLNĚ VŠICHNI ČEKALI. Christensen out, Vader In. WIN WIN! Od 118 minuty je Ep. III. naprosto geniální a úplně dokonale se šroubuje na starou trilogii. Porod Leyi a Luka, pohřeb Padmé, oblíkání Vadera, umístění dětí do "pěstounské" péče... prostě pecka. Kvůli těmhle 9 (!!!) minutám stojí za to přežít tu omalovánkovou 6 hodinovou žumpu bez scénáře, která tomu předcházela. Ještě že je tam +- každou hodinu nějaká scénka, která marně živí naději, že se to zlepší a donutí to diváka nevypnout. Ep. III je celá koncipovaná temějš, tempo to má svižný a název více méně taky... ty 2 shity před tím se teď mstí na relativně dobrým filmu, kterej degradujou svejma politickejma a milostnejma blábolama a castingem. Z nový trilogie zdaleka nejlepší epizoda, ale když odsekneme posledních 10 minut, je to zhruba na úrovni jedničky.Místo JarJara je tu DarthDědula, blejskavý raketky jsou pořád superblejskavý a krajinky a města jsou pořád super. 6/10 (12.12.2015) (méně) (více)

StarWars Epizoda III. - pár poznámek /****/ úroveň příběhu /****/ Bez diskuse se Epizoda III. z dětského a pubertálního pojetí vyvinula do dospělé formy StarWars, jak ji známe z Epizody V. - Impérium vrací úder. Je to samozřejmě dáno vývojem hlavního hrdiny Anakina Skywalkera, který už má dospělé starosti, i když názory a chováním z puberty ještě nevyrostl. Rozpor mezi jeho schopnostmi, okolnostmi a nedospělostí je tak hlavní příčinou jeho pádu. Dílčí vítězství v prvním snímku, patriotické nadšení ze získání mocných klonových vojsk a z tušení vítězství ve válce v díle druhém vystřídalo všeobecné rozčarování a únava z dlouhých a nekončících bojů v závěrečném třetím filmu. Rytířů Jedi v závěru Epizody II. velmi ubylo a jednotlivá vítězství nad Separatisty jsou občas vykoupena smrtí dalších Mistrů. Rada samotná sice tuší nějaké pikle, ale zároveň cítí blízký konec války a polevuje v ostražitosti, což nahrává poslednímu Sithovi v jeho plánech. Všichni včetně Yody pronášejí nejasné narážky na kancléře a divák by z toho pochopil, že mu hned skočí po krku, ale největší kašpárek v tomhle ansámblu je Mace Windu, který se tváří jako ztělesnění vševědoucnosti a varování, a pak trapně zklame v základní lidské psychologii ve scéně s Palpatinem a Anakinem, nehledě na naivní způsob, jakým si vyřizuje s Palpatinem účty za všechny Jedi. A ti jeho poskoci, darmo mluvit, v jejich případě by bylo lepší, kdyby si krky podřízli vlastními světelnými meči. Skoky v chování Anakina jsou taky na samostatný soud. Jeho podrobení Darth Sidiousovi je strašně přímočaré a obejde se nejen bez boje, ale také bez delších pochybností. Chvíli to vypadá, že to bylo pragmatické rozhodnutí a že si Anakin zachová jakžtakž jediovskou čest jako třeba Dooku, ale on vzápětí poslechne strašlivý rozkaz bez většího váhání a stane se z poraženého a oklamaného mladíka opovrženíhodnou hyenou. Další scény už pak jen dokreslují jeho obrácení ke zlu a dají se brát jako logičtější. Úvodní scéna se záchrannou misí je vlastně komická vložka pro zasmání a pohodu na začátku, to beru, nicméně podobně bohužel působí i závěrečná scéna souboje mezi Anakinem a Obi-Wanem, zvlášť při hopsání nad žhavou lávou a šplhání po utrženém kotvícím sloupu, plujícím do „lávopádu“. Souboj mezi Yodou a Darth Sidiousem připomíná při používání světelných mečů diskotéku, ale naštěstí brzy přichází použití Síly z dlaní a prstů, kde už ksichtík Yody může předvést pár dalších nasupených výrazů. Padmé sehrává pár svých scén podle role chápající ženušky a je v tom docela dobrá, naštěstí Anakin již vypadá starší a tak jim to trochu víc spolu ladí. Její krása je vhodně setřena (to víte, make-up nevydrží věčně) jen v jediné scéně, kdy se s Anakinem baví o tom, že láska je slepá. V jejich případě nejen slepá, ale i úplně blbá. Setkáme se konečně i s wookii a s Chewbaccou, ale byli tam tak potřeba jako roztomilost ewoků v Návratu Jediho. Scéna s rozestavenou Hvězdou smrti dvacet let předem byla taky velice legrační, ale třeba to byl jen první prototyp, první z mnoha. Hodně věcí na závěr by se dalo vypustit (naopak dost věcí by se dalo doprostřed příběhu přidat), ale nebylo to možné, navazovaly končící příběh na již existující, takže závěr po všeobecném rozuzlení zápletky byl o mnoho delší, než v jiných filmech, kde také potřebujeme po špatném konci špetku naděje. /------------------/ otázka výchovy Vyvoleného /------------------/ Podle jediovské legendy Vyvolený, zrozený z midichlorianů, navrátí Síle rovnováhu. Jak nejlépe vrátit rovnováhu čemukoliv? Když buď na obě strany postavíte stejné množství kladné a záporné síly nebo kladnou a zápornou sílu necháte navzájem působit, až se vyruší a nezůstane nic. Řád rytířů Jedi vychýlil rovnováhu Síly, když vyhladil své sithské protějšky a nyní musí buď všichni zemřít nebo musí přijít Vyvolený, aby co vlastně? Pojal do sebe obě strany mystiky Síly a vyvážil je. Pravda a lež, dobro a zlo, plus a mínus, Jedi a Sith, vše v jediné osobě a až se tak stane, teprve pak bude Síla v rovnováze. Je možné, že původní Sithové jsou pouze odpadlí Jediové, kteří odmítli potlačovat své přirozené vášně a city a našlo se pár takových, které jejich schopnosti ovládly a oni propadli touze po osobní moci. Řád Jedi udělal historickou chybu tím, že se zbavil Sithů, své přirozené opozice, dá-li se to tak nazvat, a zároveň s nimi se zbavil instinktivního, vášnivého pohledu na Sílu. Sithy odsoudili jako absolutní sobce, city prohlásili za nebezpečné a začali ctít absolutní altruismus a absenci citů při výchově nových rytířů Jedi. Proto brali nadané adepty matkám ještě malinké, aby na ně snáz ztratili vytvořenou citovou vazbu a stali se z nich praví mniši, vyzařující bezbřehou lásku k lidstvu bez osobního vztahu k jedincům. Jediové jako Qui-Gon nebo Obi-Wan, kteří i přes mdlou tvrdou výchovu jakési vnitřní hnutí cítili a částečně i byli schopni milovat jednoho člověka, byli v pozici skorokacířů a rebelů a pohlíželo se na ně s obavami. A pak objevili legendárního Vyvoleného, malého chlapce, který si již však vytvořil nezrušitelnou citovou vazbu na matku a tito dva „rebelové citu“ se za něj postavili a přes námitky Rady z něj vycvičili Jediho s obrovským potenciálem a zranitelnou duší. Anakin už nemohl zůstat blízko milované matky a tak si vybral první sympatické ženské stvoření, které potkal, Padmé Amidalu, a rozhodl se tuto dětskou lásku už nikdy neztratit, jako se mu to stalo s matkou. Tady Jediové udělali největší chybu, když nechali Shmi Skywalkerovou v otroctví a na nebezpečném místě, které ji nakonec zabilo. Místo toho ji měli co nejdříve vykoupit a nechat ji dál v synově blízkosti, čímž by jeho impulzivní chování dokázali zvládnout. Tato chyba ve svých důsledcích přivedla Anakina k tomu, kdo mu jako jediný nabídl naději, že o svou další lásku Padmé nikdy nepřijde. Komplexní člověk by ďábelskou nástrahu prohlédl, ale narušený Jedi toho nemohl být schopen. Proto musel být špatný model výchovy Jediů opuštěn a nahrazen lepším, kdy je nejprve potenciální Jedi s láskou vychován a dospěje a až potom začne jeho výcvik. Sílu citů pak takový Jedi již zná a umí ji ovládat a může ji použít i jako nástroj svého vítězství. Toto se stalo Lukovi Skywalkerovi a on jako první Jedi, vychovaný novým způsobem, použil city na svého otce Darth Vadera a nakonec v něm probudil lásku, která jediná mohla přemoci jinak neporazitelného císaře Palpatina. V novém stylu výchovy a výcviku se tak Jedi-rozum spojuje se Sithem-vášní a konečně může nastolit stabilitu a vrátit Síle rovnováhu. /----------------/ politická situace /--------------------/ Je zřejmé, že George Lucas si pro přerod Republiky v Impérium vzal za vzor stejný přerod římské republiky v centrálně řízené císařství s provinciemi s místodržícími. Postupné přebírání pravomocí pro kancléře Palpatina napodobuje kumulaci veřejných volených funkcí ve starořímské republice do rukou dočasných diktátorů v dobách ohrožení. Stejně jako Julius Caesar dokázal Palpatine budovat a udržovat permanentní konflikt s barbary - separatisty a pocitem ohrožení zaslepený Senát mu odhlasoval cokoliv. Ve vrcholné politické scéně v Pomstě Sithů slavnostně Palpatine vyhlásil transformaci Republiky v První galaktické Impérium za stálého potlesku senátorů, ovšem právě tak, jak scéna proběhla, by se nikdy nemohla odehrát. Po vyhlášení Impéria by nejprve následovalo rozpačité ticho a až by senátorům došlo, že armádu klonů řídí jen Palpatine a oni nemají skutečnou moc rozhodnutí zvrátit, začali by bouřlivě aplaudovat, aby si zachránili kůži. Vývoj takového obrovského kolosu, jakým Galaktická Republika musela nutně být, se však neřídí rozhodnutím a skrytým plánem jediného sithského Lorda. I kdyby Sithové neexistovali, bující byrokracie, slábnutí výkonné moci a nespravedlnosti by neomylně vynesla do čela Senátu jiného diktátora. Rytíři Jedi, kteří se v Pomstě Sithů a vůbec celé „předtrilogii“ chovali jako banda nedochůdčat, co si nevidí na špičku nosu, by v tomto případě jako ochránci demokracie diktátora snadno svrhli, ale znamenalo by to, že by se „po přechodnou dobu“ museli chopit řízení Republiky a nakonec by se buď stali vládnoucí kastou a nebo by moc zviklala jednoho z jejich středu, stal by se Temným lordem a měli bychom tu nový sithský pořádek a možná dokonce Řád. (24.03.2006) (méně) (více)