THX 1138

Hodně deprimující podívaná a první celovečerní počin ikony jménem George Lucas. Triky a efekty filmu jsou na výborné úrovni a nemusel by se za ně rozhodně stydět ani nějaký dnešní sci-fi snímek. Robert Duvall a Donald Pleasence, jsou naprosto skvělí a my můžeme jen litovat, že celý film není tak strhující, jako jeho závěrečná půlhodina. Hodnocení by bylo možná maximální. (20.09.2010)

Sterilita a jednotvárnost bílýho prostředí, všemožnejch ruchů a odosobnělej svět někde tam pod povrchem působí až děsivě. Lucas svou temnou vizi od kraťasu vypiplal k dokonalosti. Nechybí tu ani Velkej bratr, promlouvající k lidem ve zpovědnici z pásky, a neosobní roboti, vychovávající děti nebo sloužící jako pořádkový jednotky. Film hýří nápady, ale od začátku útěku už se v něm jen kupí ty nevyužitý spolu s dechberoucími scénami za sebe bez jakýhokoliv smyslu až do konce. Přesáhnutí finančního limitu navíc bylo pěkně okatě vykonstruovaný a načasovaný. Škoda. Poslední scéna ale snímek opět trochu zvedá. S mírou stylizace v THX 1138 bych ji nepovažoval za kýč, jako někteří uživatelé. Buďme vděční za komerci. Nakupuj víc, nakupuj. Nakupuj… a buď šťastný. (03.12.2009)

THX 1138 je veľmi osobitý a vizuálne pútavý obraz neveselej budúcnosti, v ktorej mikročipy preberajú velenie nad ľudskými pocitmi, potrebami a túžbami. Spočiatku vám možno všadeprítomné pípanie, robotické hlasy a displeje budú liezť na nervy, no akonáhle sa naladíte na príbeh, čaká vás strhujúci zážitok so silným záverom. I keď dnes už možno nie natoľko šokujúcim, akým bol v dobe uvedenia. (17.04.2003)

Kombinace krásného vizuálu a nesmyslného blábolení. Srovnání některých s 1984 od Orwella je zcela mimo mísu, tam byla myšlenka. Silná myšlenka. Orwell ukázal, že antiutopie nemusí být nutně strojově odosobněná (jak tento film). Zde je to dost často jen o sebeukájení (ať už s přístrojem, či bez...) Bavilo, nudilo, štvalo a tak to šlo celých necelých devadesát minut. (13.08.2014)

Na tenhle film musí být nálada. Lucas nám totiž servíruje svojí vizi nedaleké budoucnosti a ta nevypadá jako něco, co byste chtěli zažít. Téměř celý film se odehrává v bílých interiérech a ty, ve spojení s mrazivou hudbou, dokáží v určitých okamžicích nahnat solidní husí kůži. A na konec musím Lucase pochválit za stopáž. Být to delší, tak to nudí. Takhle si ale, na hodině a půl, film dokáže stále udržovat konstantní atmosféru. A i díky ní se může směle zařadit mezi nejlepší díla svého žánru. (26.01.2009)