THX 1138

To bylo tak... George Lucas se Spielbergem a Coppolou někdy počátkem sedmdesátých let založil produkční společnost American Zoetrope a jal se natáčet svůj první celovečerní film. Měl hrst dolarů, Roberta Duvalla a ideu na antiutopistickou vizi budoucnosti vycházející z jeho studentského filmu. Z Roberta Duvalla udělal plešouna, z idei zajímavý příběh a za pár dolarů natočil nevídané věci. Desítky lidí chodí neuvěřitelně sterilními chodbami, berou drogy a pronášejí magorské věty – takhle vypadá budoucnost bez wookies. Těžko uvěřit, že podobnou depresárnu vymyslel a zrealizoval autor Hvězdných válek. Jsou tu sice znát neduhy jeho pozdějšího hitu – např. dialogy plné technofilních výmyslů, kterým nerozuměli herci natožpak diváci – , ale vizuální stránka zachraňuje mnohé. Některé triky navíc ani dnes nezestárly. THX 1138 ukazuje Lucasovo vizionářství v plné kráse, ačkoliv film u kritiků i diváků propadnul a American Zoetrope pohřbil. 80% Zajímavé komentáře: Vitason, Cornon (14.02.2006)

Je pravda co jsem o tomto filmu slyšel: skvěle vymyšlené prostředí budoucnosti (která je karikaturou západního konzumu i tehdy aktuálního socialismu) a její výborné technické zpracování, zvláště kamera, na druhou stranu ovšem nekonzistentní příběh. Autor neví zda chce vyprávět lovestory nebo thriller a děj sestává spíše z krátkých na sebe moc nenavazujících epizodek, které budí dojem improvizace (něco jako kdyby Godard točil sci-fi). Herci jsou solidní, neví ovšem často co mají hrát. Některé věci z tohoto filmu byly jistě později okopírovány (a to i v Brazilu), něco však zůstává stále neokoukané - např. nápad s naprogramovanou zpovědní budkou, který mi přišel skvělý. Ať má tento film kolik chce much a mušek, pořád mi přijde lepší než celé Hvězdné války. (02.06.2005)

Moje drahá polovička cca po 10-15 minutách prohlásil, že ho to nebaví, leze mu to na nervy a nekompromisně film smáznul z disku. A mě to popravdě nezaujalo zase tolik, abych "THX 1138" stah... ehm... KUPOVALA znovu a zkusila se podívat sama. Pokud snímek jel po linii úvodní čtvrthodinky, vyškrábnul by to u mě maximálně na 3* - chladné, strojově sterilní, bez příběhu, jen zvláštní audiovizuál k zamyšlení nad tím hnusným, odlidštěným světem. Umělecká nuda - někdy mě osloví, někdy ne. Snad se mi časem naskytne příležitost film vidět bez okolních rušivých elementů, kteří ke spokojenosti nezbytně potřebují svižný děj. (13.04.2010)

THX 1138 není žádný dopravní prostředek nebo přístroj, ale označení člověka v časech, kdy se přestala využívat jména, lidé se rodí uměle, city neexistují a sexualita je zakázaná. Oslnivě bílý svět je světem „polomrtvých“ lidí, den co den ovlivňovaných drogami a důmyslnými programy na vymývání mozku. Ve víře v Boha se zpovídají systému, který tak sleduje nejen jejich fyzický život (prostřednictvím nekonečného množství kamer a čipů), ale i psychický, takže je může ovlivňovat jako loutky. Tedy jen do chvíle, kdy budou brát své drogy a nezačnou dělat zakázané věci. George Lucas nehleděl na trikovou stránku, nápadné triky se ve filmu prakticky neobjevují, sugestivní vizi odlidštěné budoucnosti navozuje utopení filmu v bělostném jasu, který pohltí potřebu futuristických vynálezů. Navíc na vaši psychiku působí všudypřítomné záběry ze skrytých kamer a neustálý proud kódů místo jmen a činností, přičemž hlasy přicházejí odkudkoliv, jsou vážné, oficiální a nekolísají v melodii. Po chvíli se budete cítit stejně vyprázdnění jako hrdinové - milenecká dvojice THX a LUH - která provádí „perverzní sexuální praktiky“ (tj. zamilovali se a vyspali se spolu). Nelítostná „orwellovská“ byrokracie se dá do pohybu a s ní i film, který se společně s hrdiny vymaňuje z pomalu proudícího jednotvárného života a skutečně začíná mapovat, jak celý systém funguje a že proti němu není jiné obrany než utíkat a doufat, že nějakým zázrakem obejdete některé z milionů pouček a nařízení, a tak se zachráníte. Lucasův film je stejně dokonale chladný jako svět, o kterém vypráví, dokonce i v napínavých sekvencích nijak nezajiskří emocemi a nezúčastněně zobrazuje smrt, zoufalství i bezmoc, komentovanou hlasy zvenčí. (05.09.2010)

Kombinace krásného vizuálu a nesmyslného blábolení. Srovnání některých s 1984 od Orwella je zcela mimo mísu, tam byla myšlenka. Silná myšlenka. Orwell ukázal, že antiutopie nemusí být nutně strojově odosobněná (jak tento film). Zde je to dost často jen o sebeukájení (ať už s přístrojem, či bez...) Bavilo, nudilo, štvalo a tak to šlo celých necelých devadesát minut. (13.08.2014)