Režie:
Nadine LabakiKamera:
Christopher AounHudba:
Khaled MouzanarHrají:
Zain Alrafeea, Yordanos Shifera, Boluwatife Treasure Bankole, Kawthar Al Haddad, Fadi Kamel Youssef, Haita Izam, Alaa Chouchnieh, Nadine LabakiVOD (1)
Obsahy(1)
Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (108)
V Libanonu máme fungující státní zřízení, spravedlivé a naslouchající soudy, nestrannou policii, rozvinutou charitu a nějaká vyšší třída třá vykořisťujících zmrdů šejků tu vůbec , ale vůbec neexistuje. To mě Alláhu poser.. Jestli on náhodou není problém i v tom vašem posraným systému paní Labaki, co říkáte? Ale chápu, že předestřít myšlenku o politice jednoho nebo žádného dítěte ( nebo možná i kastraci pro neposlušné?) je politicky mnohem průchodnější než tepat do bigotního systému nábožensky pomatených, zkorumpovaných či jinak narušených zmrdů, kterým je blaho jejich národa, jemuž obvykle vládnou rukou Alláhovou, jinak zcela u prdele. Na stranu druhou hodně nepříjemná připomínka toho, jak v pokryteckém světě žijeme. Ty špinavé ulice, bída, hlad, žebráci, to všechno je skutečné. Stejně jako sny, láska a lidskost, které se neohraničují rasou či náboženstvím. A teď jak tohle ohodnotit? Hm, podobná dilemata, už mám vlastně vyřešená, morálně v mnoha ohledech odpad, citově za pět. Tři. ()
Kde jsou ty časy, kdy Féničané vládly obchodům v celém Středozemním moři. Dnes na jejich místě vládne Libanon, který nabízí kvalitní filmové zážitky, ale kvalitní jsou proto, že jsou o lidech na okraji společnosti. Navíc během jejich filmů to kolikrát vypadá tak, že jinak to v této zemi ani nevypadá. Kafarnaum nabízí silný zážitek v podobě příběhu malého kluka, který přežívá na ulici, otrkává se a zažívá i momenty slávy. Ten námět je až klasický a právě proto nedávám pět hvězd. Poslední záběr na chlapce Vás ale donutí zamyslet se...jak stačí málo, aneb fotka snese vše, že? ()
Film s intenzivní obžalobou vlastních rodičů z nezodpovědnosti přivést na svět dítě, o něž se nemohou postarat. Ústřední jinoch Zain Alrafeea ždíme emoce na dřeň, přičemž prostředí rozbombardovaného hlavního města Libanonské republiky بيروت (tj. Bejrútu) filmu jen přidává na intenzitě. 84 % Celosvětový příjem k 24. 4. 2019: $7,700,000, což je 1,93 násobek rozpočtu ()
Nemyslím si, že je to "misery porn" alebo nejaký gýč(tým je Piata loď, ktorá má podobnú tému) aj keď je pravda, že hudba to zbytočne miestami patetizuje. Nadine Labaki sa darí tak dobre demaskovať absurditu života v chudobe až sa musíte smiať a ani postavy nemajú napriek svojej situácií často ku smiechu ďaleko(zrkadlo v okne na susedovu telku atď.). Áno je to často smiech cez slzy, ale vďaka tomu to nie je len prvoplánové vrstvenie mizérie a film dosť často ukazuje všedné nedramatické situácie, ktoré pôsobia odťažito, vďaka čomu to nie je len neustále žmýkanie emócií. Film má navyše originálnu myšlienku, v preľudnených krajinách, kde sa rodia tisícky detí do dedičnej chudoby, z ktorej nemajú šancu sa vymaniť, vyzýva režisérka rodičov k zodpovednosti! ()
V poslednom čase sa s týmto námetom (imigrácia...) roztrhlo vrece a tak nečudo, že som k nemu trocha strojený. No v tomto prípade dávam dole klobúk. Teda poviem, celkom aj chápem toho chlapca, ktorý sa rozhodol žalovať svojich rodičov za to, že mu dali život. Nikto by sa nechcel narodiť do takých podmienok, to je jasné. Špina, humus, bieda, hlad, určite aj smrad a všade samé tváre, z ktorých sa dá poľahky vyčítať, čo by asi tak s vami spravili niekde v tmavej uličke. Z tohto pohľadu putovanie malého chlapca špinavými ulicami, jeho každodenný boj o existenciu, starostlivosť o bábo... to všetko vo vás nechá nepríjemný, skľučujúci pocit. Deprimujúce a smutné zároveň. Tiež oceňujem ako tu bolo poukázané na to, čo si vlastne o nás (Európe) migranti myslia a prečo sa sem tak hrnú.... no proste pečené holuby... Škoda, že tu nebolo ukázané, ako to nakoniec s tými rodičmi na súde dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Galerie (24)
Zajímavosti (7)
- Ačkoliv je s nímek fikcí, jeho děj je poskládán z reálných zkušeností libanonské tvůrkyně, které nasbírala při práci na scénáři. [Zdroj: časopis Cinema 02/2019] (ČSFD)
- Producent Khaled Mouzanar si vzal hypotéku na svůj dům, aby zvýšil rozpočet. (SONY_)
- Natáčelo se v Libanonu – Bejrút a Roumieh (vězení). Snímek se natočil za 6 měsíců. (Varan)
Reklama