Moulin Rouge

Čisto (a ešte raz ČISTO) formálna záležitosť s úchvatnými zábermi, výbornými hercami a nulovým obsahom. Ak má byť to čo chce film povedať All you need is love potom ďakujem, to poznám aj z rozprávok. Vizuálna stránka je fakt bombastická ale to je asi tak všetko . Nemám moc rád muzikály, ale ak muzikál tak buď Spievanie v daždi, Interstellu 5555 alebo South Park ! (28.12.2004)

Tunu cukru, medu a kýče povařte s paletou nekřiklavějších barev šíleného malíře na LSD, přidejte kolekci největších milostných šlágrů moderní populární hudby, dva herce, kteří pějí jak slavíci a mezi kterými to jiskří silou atomové elektrárny, neskutečně banální, telenovelový příběh, geniální choreografii a režii, všechno pomíchejte tempem epileptického šílence... s trochou štěstí byste měli dostat omáčku tak lahodnou a sladkou, že spolehlivě zalepí hubu i kovaným cynikům. Moulin Rouge... nedokážu si vysvětlit jak to mohl Baz natočit... Ale je to jedno... Becasue we CAN CAN CAN...zhlédnout výsledek! Kdo neviděl, opravdu nepochopí 100% (-mimochodem, vřele doporučuji dvoudiskovou edici na DVD, druhy disk obsahuje neuvěřitelné množství bonusů, pro obdivovatele tohohle filmu povinnost) (18.06.2006)

Chudobný básnik láskou opantaný, zoznamuje sa so zaprášenou morálkou skazenej štvrti, kde vládne bohémstvo a rozkoš najhrubšieho zrna... A tam kdesi vidí ju - kurtizánu spútanú okovami vlastných túžob, chladnú ako oceľ, uväznenú v mužskej žiadostivosti. Milujúci ,,pisálek" dá jej zakúsiť príchuť lásky a ona neodolá, pripúta si ho k sebe na veky večné. A Baz Luhrmann znovu dokázal, aký je romantik a svojím filmom okúzlil nielen nežné polovičky. Milujem Roxanne - z ktorej mi tuhne krv v žilách, milujem jagavý blyskot hviezd na nebi, personifikácie a metafory, ten romantický gýč, záverečnú veľkolepú Come What May... milujem Moulin Rouge! (14.08.2009)

Co se týče viscerálního prožitku, jde o těžko popsatelné převyprávění, přezpívání a přebarvení mýtu o Orfeovi. Film zřejmě vymyšlený a natočený pod vlivem absintu (za asistence absintové víly s tělem Kylie Minogue) ovšem není (jenom) bezmyšlenkovitou muzikálovou extravagancí. V míšení stylů lze vysledovat řád, diktovaný hlavní dějovou linií. První romantické okouzlení se nese v jiném duchu než milostné námluvy ve "Slonovi" a zcela odlišně je pojatá druhá, pomalejší a méně třpytivá polovina filmu, odhalující, že jádrem vyprávění po celou dobu nebylo nic komplikovanějšího než ten nejklasičtější příběh tragické lásky. Luhrman však vyprávěcí schémata klasických románů paroduje, zveličuje nebo rozbíjí. Důsledně při tom vytěžuje popkulturní rezervoár, v němž najdete The Sound of Music i French Cancan, Marilyn Monroe i Nirvanu, screwball komedii i commedii dell'arte. Neustávající, pouze různě rychlý rej obrazů a zvuků brání tomu, aby film na jediný okamžik zevšedněl. Pořád na co koukat, co poslouchat, nad čím přemýšlet. Třeba nad tím, zda je zrovna napodobován styl muzikálů z Bollywoodu, od Minnelliho nebo od Berkeleyho, zda jde o narážku na Ophülse, Felliniho nebo Sauru. Stejně jako v jiných jeho projektech, nešlo Luhrmanovi ani v nejmenším o historickou věrnost. Proklamovaným cílem bylo zprostředkovat divákovi, jak mohlo místo typu Moulin Rouge v letech své největší slávy na návštěvníky působit. Ne fakta, ale zážitek. Tehdejší kulturu reinterpretuje z dnešního úhlu pohledu. S výpomocí současných umělců hledá vhodné vizuální a hudební paralely k tomu, co bylo tehdy v módě, ale co už by na nás dnes působilo zastarale a usedle. Moulin Rouge je film "pohupující" se na hraně mezi absolutním kýčem a emocionálním tornádem. Pro mne jde o výjimečné dílo v dobrém slova smyslu postmoderního režiséra a o jeden z audiovizuálně nejbohatších filmů, jaké kdy byly natočené. 95% Zajímavé komentáře: belldandy, Eddard, Aiax, Natascha, Callas, El Loco, Tequila (15.04.2005)

(1001) Srdíčko. ♥ Jako temný gotický teenager jsem tímto muzikálem opovrhovala, protože byl o lásce, kdežto v současné době, kdy jsem intelektuálně přebuřelý dvacátník, tento muzikál miluji, protože je o lásce! Kromě toho jsem čím dál tím víc posedlejší postmoderním skládáním všeho možného do jednoho zběsilého karnevalu. (2013) Zároveň je ale zajímavé vidět, že i takové bezhlavé látání se musí látat s hlavou, už jen sám Baz Luhrmann, který si z toho udělal soukromou obchodní značku, je dobrým důkazem. Z jeho tří srovnatelných filmů tohoto "post-žánru" z mého úhlu pohledu Romeo a Julie fungují trošku, Velký Gatsby vůbec a jedině Moulin Rouge to dělá dokonale. Hranice je velmi tenká a nejspíš neviditelná. Nezávidím žádnému režisérovi, který se musí během produkce modlit, aby ji nepřekročil. (2018) (05.01.2013)