Maják

Eggersova The Bitch, byla jedna z největších píčovin, co sem kdy viděla, takže když sem zjistila, že mu zase šplouchá na maják, a tvoří další ártovku, chtělo se mi potupně vrhnout. Alík tomu chtěl dát šanci a jelikož mě nedávno zmučil Čertím brkem, tak sem na to kývla s pomyšlením, že to třeba nebude tak hrozný jako další česká novodobá pohádka. No a film mě překvapil jako málo co, jelikož první půlka filmu mě neskutečně nadchla.To budete koukat !! Dělo se tam úplný hovno, formát filmu na píču a černobílé barvy jen dokreslovaly dokonalost, kdy každej musí zvolat "Tohle je árt, pyčo!!" Prdící Dafoe a fapující Parkinson prostě svými hereckými výrony doslova ovládli plátno mého notebooku !! Jejich duchaplné konzervace u večeře mě šimraly až na vaječnících a měla sem chuť se u toho teatrálně vyprstit a bublavě si usrat, abych byla taky ártová. Takže první, dech beroucí polovinu téhle příšerné sračky hovnotím kladně, jelikož sice to byl kolosální odpad ALE poté, co přijde ve druhé polovině, se jednalo o naprosto obyčejnou sračku, která Vás pustí hned jak si dáte černý uhlí. Jenže druhá půlka filmu se rozjela a Eggers se rozhodl, že trumfne samotnou The Bitch a rozjel bomby. Následujících 50 minut sem byla nucena se dívat na dva, už kompletně vypatlaný, čůráky co chlastaj, řvou na sebe, pak se tulej, pak se perou, pak se objímaj, pak se obviňují že ten a ten není skutečnej, pak zase chlastaj, Dafoe mocně hnije prdelí, Parkinson jebe mořskou pannu a hudruje si pelikána, zase se leje, zase se perou, Dafoe zahraje psa, Parkinson nakrmí ptáky a za vše může maják, který svítí !! Eggerse by měli vzít do Bohnic a zakázat mu cokoli točit, protože aby někdo natočil dvě tak neskutečně obrovský sračky po sobě, to už musíte mít v palici extrémně vymrdáno a zdejší (J)elita mocně sází 5*, protože pííííčo, tohle bylo neskutečně ártový, chápeš brácho?? Jedinej plus je, že mi Alík slíbil, že už nikdy nebudeme na Eggerse koukat a promrdanej čas mi vrátí promrdaným časem. Takže hurá na šukání a snad mi tuhle mrdku vyjebe z mozku. (06.01.2020)

Film pojednává o dvou strážcích majáku, kteří jsou na ostrově odříznutém od civilizace. Jedná se o drama s prvky hororu a mysteriozna říznuté s černou komedii. Jelikož je to film o jedné lokaci a dvou postavách je jasné, že aby byl zábavný, musí mít precizní režii, solidní scénář a bravurní herecké výkony. To vše Maják splňuje na jedničku, pravděpodobně nejlepší výkon Roberta Pattinsona a jeden z nejlepších DaFoa, což k jeho úctyhodné kariéře je co říct. Někdo by mohl říct, že poměr stran 4:3 a a černobílé barvy, tu jsou jen na oko, aby se řeklo, že jde o artovku. Ve skutečnosti to má ale Eggers vše krásně promyšlené, celé je to točeným stylem, aby to člověka přeneslo kompletně do doby, kdy se to odehrává a 4:3 je tu zvoleno jen pro podpoření tíživé klaustrofobické atmosféry. Není tu to prostě jen tak (koukám na tebe Zacku Snydere)! Díky režii, která vše neustále obměnuje i tato jedna lokace nepřestane nudit a obraz dýchá životem i přes černobílé spektrum. Snímek člověk zahákne od prvních vteřin. Nejdříve si dává na čas se slovy, ale později jsou dialogy tím hlavním. První slova Vám dají hned najevo, že tu nejsou žádné řeči na darmo, položí základy vztahu, který se bude rozvíjet po celou stopáž. Pomalá gradace šílenství, ztráta pojmu o čase a realitě je také bravurně zpracována. Po čase nevíte, která postava si s kým pohrává nebo jestli si s námi pohrává jen režisér. Hutná atmosféra mě držela a nepustila až do posledního záběru. Každopádně nejedná se jen o nervy drásající podívanou, film je i vtipnou, veselou, dojemnou, smutnou a tragickou horskou dráhou. Nemučí vás to jen v jedné únavné poloze. Autoři přesně ví, kdy to proředit jinou škálou emocí. Odkrývání toho, co jsou tito dva chlápci ve skutečnosti zač mě prostě dostalo. Fenomenální snímek, který je pro mnohé nedosažitelným mistrovským dílem. Prostě neskutečná podívaná a na druhé shlédnutí je jasné, že si Eggers zasloužil svůj post mezi mými nejoblíbenějšími režiséry. Neskutečně se těším co nám ve své, snad dlouhé a slibné, kariéře předvede. 10/10 PS.: Hodně jsem při sledování myslel na Osvícení, což je jeden z mých nejoblíbenějších filmů všech dob! Větší chválu už snad ani dát nemohu. (12.04.2022)

Keď som videl obsadenie Patizóna s Dafoem, hneď by bolo jasné, že ide o vizuálny horor. Atmosféra tak trochu ako Prekliaty ostrov, len bez poriadneho príbehu a s nedostatkom farby. Možno ako divadelná hra by sa to uplatnilo. Ale fanúšikovia čiernobielych filmov nech si pozrú radšej Drakulu. Ono pozerať dve hodiny na dvoch ochlastov ako sa smejú ako blázni a potom im začne drbať, to dá zabrať. (29.10.2019)

Eggers má evidentně brutální vize a na rozdíl třeba od Astera a jeho Midsommaru se mu je daří naplnit tak, abych ke konci filmu neuvízl někde na půli cesty mezi transem a zklamáním. Jsem plný. Klaustrofobní, mytologické peklo, které je stejně tak opojné jako zábavné. A Dafoeho věta „Člověk, který nepije, ať raději dobrý důvod k tomu má“ je moje nová oblíbená hláška. (04.01.2020)

Film, po kterém i těžkotonážní The Witch působí skutečně jako lehký film na nedělní odpoledne, jak jsem si kdysi dělal legraci v komentáři k ní. Leč ačkoli je celá stopáž prošpikovaná nejrůznějšími odkazy na všechno možné, já se v souladu s Occamovou břitvou přidržím toho nejjednoduššího, tedy že dlouhé odloučení, chlast a už tak mírně narušené osobnosti udělaly své. Čímžto úsloví "šplouchat na maják" dostává jiný rozměr. Ovšem děkuji evoluci, že v reálu přece jen vyvinula lidi povětšinou psychicky odolnější, jinak bychom se dávno sežrali navzájem. Možná i proto nedokážu nad námi lidmi udělat ten definitivní kříž, který nám už vyřezala či vytesala spousta umělců. Herci a kamera vynikající. (03.06.2023)