Žena na válečné stezce

Tí, ktorí tu píšu o nejakej manipulatívnej hipsterskej zelenej agitke, zrejme nikdy nepočuli príbeh o istej Sigríður Tómasdóttir. Tá už v roku 1907 zabránila priemyselníkom, aby postavili vodnú elektráreň na rieke Hvítá a zachránila tak vodopád Gullfoss pred istým zánikom. Kto niekedy naživo videl Gullfoss, vie, že to stálo za to. Sigríður je považovaná za prvú ekologickú aktivistku v dejinách a jej príbeh je dôkazom, že aj čin jednotlivca niekedy zohráva kľúčovú rolu. Film o jednej novodobej ekoteroristke ma zo začiatku nejako nebavil a hlavne vsuvky s dychovou kapelou nezapôsobili asi tak, ako autor zamýšľal. Postupom času sa to však zlepšovalo až do grandiózneho finále, takže môžem len odporúčať. (27.01.2020)

No... Takhle, ono to není špatné, po filmařské stránce se mi to líbilo hodně, včetně toho zajímavého nápadu účinkování muzikantů přímo ve filmu. Taky mě mile překvapilo, že ačkoli filmy o aktivistech rád zrovna nemám, jelikož v nich vždycky má hlavní roli nějaký naprostý fanatik, tady je hlavní hrdinka celkem sympatická a ačkoli jsem čekal u její postavy nějakou psychologii, tu její lásku pro krajinu v tom člověk vidí a díky tomu jsem s ní dokázal aspoň částečně soucítit. Horší ale je, že to celé je natočené a vedené strašně strojeně a uměle - nebo aspoň já měl ten pocit. Ať už v tom má roli slabá práce s postavami, nefunkční symboly v obrazech (třeba ten obraz Gandhího nebo maska Nelsona Mandely mi v tom přišli jako přidané strašně na sílu, aby režisér o dost víc vyjádřil něco, co je dost zjevné i bez toho), občas hapruje i to, jak moc to chce být vážné a jak moc to chce být poklidné a vtipné a co je úplně nejhorší, spíš mi celý ten film přišel jako umělý konstrukt, než aby v tom byly opravdové emoce. Nemůžu si pomoct, ale prostě jsem tomu nevěřil. Určitě jsem to rád viděl, některé scény jsou super, islandská krajina je taky hezká (o čemž už jsem přesvědčil u jiných, většinou taky islandských, filmů) ale vyšší hodnocení tomu dát fakt nemůžu. Slabé 3* (02.07.2021)

Film dle slov režiséra neobsahuje násilí, smrt a sex... Zato disponuje zajímavým příběhem, islandskou paličatostí, severským humorem a krásně nasnímanou nádhernou krajinou. A za zmínku určitě stojí i zajímavý hudební doprovod. Po snímku O koních a lidech přidává Benedikt Erlingsson další pětihvězdičkový kousek a tak budu netrpělivě vyhlížet další jeho snímky. Prostě a jednoduše film, který stojí za to vidět. (06.02.2019)

Nerobím to často, ale v tomto prípade sa do bodky zhodnem s komentárom užívateľa J*A*S*M. On to bol scenár ľahko absurdný, ľahko vtipný, ľahko vážny. Malo to mať akože inteligentnú zápletku, kde sa mnohé scény na záver pretnú. No ťažko si to užiť, keď s hlavnou postavou politickej aktivistky kategoricky nesúhlasite a aj v správaní vedľajších postáv vidíte výrazne nelogickosti (napríklad čo viedlo jednoduchšieho "údajného" bratranca, aby sa k hlavnej postave pridal?). (11.08.2023)

-3* na tento film jsem se těšil od doby, kdy jsem shlédl první trailer. Čekal jsem od ní drsnou, ale zároveň seversky bizarní baladu, jakou přinášejí filmy z těchto končin. Výsledek mě však dostatečně nenaplnil a já odcházel z filmu mírně zklamaný. Nemůže za to ani kamera, ani stylizace, či herecké výkony. Spíš příběh je poněkud utažený za vlasy a je moc jednostranný až extrémní, a to přírodu miluju a jsem její velký obránce. Navíc humoru a nadsázky tam bylo poskrovnu a naopak živých hudebních vložek přehršel a ke konci už mi lezly na nervy. Nechci shazovat význam filmu, ale vlastně mi nic nepřinesl. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.07.2019)