VOD (1)
Obsahy(1)
Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě? (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (142)
Halla bojuje za „lepší“ Island tím, že se snaží sabotovat velké korporace. Když ale jednoho dne obdrží dopis, že prošla úspěšně procesem adopce a čeká na ni holčička na Ukrajin, hodlá se svého plánu vzdát. Situace se však vyhrotí do takové míry, že je nucena vykonat poslední prácičku. Nádherně nasnímaný film se skvělou hudbou a jedním velmi nešťastným turistou, který je vždy ve špatný čas na špatném místě. Velmi příjemně se na to dívá, nikdy jsem neměl pocit, že sleduji film, ale lidské osudy. ()
Po druhém shlédnutí "Kona fer í stríð" přidávám na nejvíc. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že je to: "manipulativní hipsterská zelená agitka (J*A*S*M*)". Je tam mnohem, mnohem víc! Skvělá Halldóra Geirharðsdóttir. Ovšem, byly chvíle, kdy jsem zavzpomínal na Stalloneho "První krev", pro Hallininu nezdolnost. Příběh je ohromně propracovaný do poslední minuty. Pasáže, jako ta u poutního místa Vikingů (od fejsbůku až do kruhu na konci) i mnohé další. A zvuk a hudba a ti hudebníci, to se musí slyšet a vidět....PS: "ani muk" je i v islandštině "ani muk" :-) ...PPS: Díky =tkimitkiy= za překlad a úpravu titulků. ()
Pan režisér nám před promítáním snímku řekl zhruba toto: Nebudu vám říkat, co ve filmu je, to uvidíte sami. Ale řeknu vám, co v něm není. Násilí, smrt a sex. Omlouvám se.....:) A přesně tak to bylo. Originální nápad i zpracování s výbornou hlavní představitelkou. Její výkony v terénu byly obdivuhodné. Bez živé kapely a chudáka cizince by to bylo spíše drama dost na zamyšlení. No, uvidíte třeba sami.... ()
Woman at War rozhodne nie je komédia, občas sa tu nájde úsmevnejší moment, avšak nejde o "klasickú ironickú škandinávsku srandu", akú poznáme z iných filmov severného teritória. Aká je základná otázka filmu je jej celou cestou, a možno aj pointou, takže lepšie je do komentára o témach ani nepísať. Osobne mám dojem, že podobne ladený severský film som ešte nevidel, pričom paradoxne každý záber osamote pôsobí v rámci kinematografie dosť familiárne. Scenár netlačí na pílu, rozumné argumenty má aj druhá strana, avšak ten skutočný zmysel našej existencie musíme predsa len hľadať niekde inde, ale to už zbytočne začínam o tých témach... ()
Havlův výrok o tom, že naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl dělat - bez ohledu na to, jak to dopadne, nabývá naprosto přesvědčivého výrazu a aktuálnější palčivosti v tomto ilustrativním odhodlaném ženském boji za lepší a smysluplnější osobní, mezilidskou i planetární budoucnost zároveň, a v této ironicky sžíravé reflexi sobeckých snah mocných a bohatých udržet si své současné pozice i za cenu budoucího zničení všeho živého. **** Mimo jiné se jsem si užívala vtipné pracování s dogmatem - svérázné zapojení filmové hudby do děje, a s antickými sbory: ženské a mužské chóry, zároveň kritici a soudci Helliny cesty a zároveň poslušní vykonavatelé jakési vyšší moci, do níž se i Hella snaží odevzdat, když chápe, že vlastními silami a úsudkem víc nezmůže a že to nestačí. ***** Vzhledem k obecné provařenosti světově bolavých sociálních, environmentálních i klimatických témat (jež přirozeně beru za svá vlastní stejně jako hrdinka filmu a každá ženská se silným mateřským, milujícím a ochranářským vztahem ke všemu živému) jsem vůbec nečekala něco tak originálně a chytře, sebejistě vtipného formou i obsahem a zároveň tak intimně ženského (aniž by mužské absentovalo) a přirozeně komunitního ve všech nabídnutých polohách, a při absolutním vyvarování se všech číhajících klišé. *** Uprostřed rozvratu klimatu a celosvětové ekologické, sociální, etické a ekonomické krize trpí lidé se silným sociálním cítěním vědomím, že nemáme k dispozici žádná přímočará ozdravná řešení, do nichž by se dalo individuálně začlenit, žádný plán, na němž by ve společnosti důsledně rozdělené na hrstku mocných, vlivných a sobecky prospívajících a většinu stále více bezmocných a vyčerpaných panoval konsensus. *** Tím pádem i na osobní rovině denně dochází k těžko řešitelnému konfliktu mezi tím, jak se dobře postarat o sebe a svůj mikrosvět a zároveň nepřispívat k ničení světa, ale k jeho nápravě, byť přesně do toho nás současný systém všemi dostupnými prostředky nutí - a to den po dni eskalativněji, rafinovaněji, tvrději. *** Hrdince tedy zbývá jediné, to, co každému z nás, kdo hledá cesty, jak se nezaprodat, nepodlehnout a nevzdat se lidskosti v boji za lepší společný svět - v situaci, kdy každý příští okamžik přináší z povahy věci jen těžší dilema, vyostřenější konflikt, může leda pokaždé ze všech sil promyslet a udělat jeden další tah, jeden nejlepší možný krok dál, k němuž zmobilizuje všechny síly, bez spekulování, bez vize, bez jistoty a bez naděje, že se tím povede zachránit něco víc než právě rozumné posunutí se do příštího okamžiku, kde bude nejspíš čelit ještě složitějším a bezvýchodnějším momentům. *** Hallu tak na konci filmu opouštíme v těžší situaci, než v jaké jsme se s ní seznámili na samém počátku - ona i její sestra čelí vězení, omezení osobních sil v boji za lepší budoucnost, a do toho si Halla přináší traumatizované dítě z cizí kultury, a do cesty se jí staví rozvodněná řeka, do níž se s holčičkou v náruči hrouží čím dál hlouběji, bez jistoty, že se tudy dá projít, ale s vědomím, že jinudy cesta dál stejně nevede. A s vědomím, že i když se obě dostanou v pořádku na Island, nemusí to být ani pro jednu krok k žádnému zlepšení, ba možná právě naopak. **** Havlův výrok o tom, že naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne, nabývá naprosto přesvědčivého výrazu a aktuálnější palčivosti v tomto ilustrativním odhodlaném ženském boji za lepší a smysluplnější osobní, mezilidskou i planetární budoucnost zároveň, a v této ironicky sžíravé reflexi sobeckých snah mocných a bohatých udržet si své současné pozice i za cenu budoucího zničení všeho živého. **** A mimo jiné se mi ohromně líbilo vtipné pracování s dogmatem - svérázné zapojení filmové hudby do děje, a s antickými sbory: ženské a mužské chóry, zároveň kritici a soudci Helliny cesty a zároveň poslušní vykonavatelé jakési vyšší moci, do níž se i Hella snaží odevzdat, když chápe, že vlastními silami a úsudkem víc nezmůže a že to nestačí. *~ () (méně) (více)
Galerie (25)
Zajímavosti (3)
- Natáčelo se od 11. července do 1. září 2017. (Varan)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. května 2018 na filmovém festivalu v Cannes. (Varan)
- Roli španělsky mluvícího cykloturisty si zahrál Juan Camillo Roman Estrada. Úplně stejnou roli měl také v předchozím snímku Benedikta Erlingssona O koních a lidech (2013). (Bigrambo)
Reklama