Kona fer í stríð
Woman at War
Гірська жінка: На війні
Žena v boji
Woman at War
Woman at War
Woman at War
Woman at War
VOD (2)
Obsahy(1)
Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě? (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (142)
Příběh nastávající matky, bojující za Matku nás všech, je krásný, plný kontrastů, originální i záměrně absurdní, přičemž zde tento výraz dostává vícero podob. Vynikající folklórní mini soubor, fungující zde, společně s východoslovanskými pěvkyněmi, jako hudební dramaturgie života naší milé a inspirativně přemýšlející sbormistryně, nebo samotný povedený obraz absurdní reality našich všedních životů, řízených korporátním kruhem samozvaných zákonodárců, kteří dostali lidskou společnost do jakési neřešitelné tržní spirály, v níž lze naprosto vše jen koupit a naopak všechno přírodou člověku dané a jemu přirozené, je potlačováno a to i silou...bylo by velmi absurdní, kdyby Paní Hor následoval, pro začátek, celý Reykjavík? Dnes asi ano, budoucím generacím to možná přijde nepochopitelné. V každém případě si lze tentokrát z kina odnést víc než jen skvělý filmový zážitek. [Filmový klub Citadela - Litvínov] ()
Navenek spořádaná padesátnice, učitelka stojící v čele místního sboru, tajně vede ještě druhý život „zenové teroristky“. Stojí před dilematem, co bude pro záchranu světa lepší: jestli sabotáž věží vysokého napětí, nebo adopce ukrajinského sirotka. Komedie o tvrdé bojovnici proti průmyslovým koncernům ničícím krajinu získala hlavní cenu sekce Týden kritiků na festivalu v Cannes 2018, cenu Lux od Evropského parlamentu pro nejlepší film roku 2018 a její hlavní aktérka Halldóra Geirhardsdóttir, známá již z předešlého režisérova titulu či ze seriálu V pasti, byla nominovaná na nejlepší evropskou herečku. Skoro se chce říci akční herečku. Protože Geirhardsdóttir má své nejsilnější okamžiky v bezmála bondovské akci, kdy se groteskně maskuje, odhodlaně leze po střechách, operuje s lukem a šípy opatřenými lanem či s řezným kotoučem, kryje se před vrtulníkem pod drny i mezi ovcemi, brodí se ledovou řekou pronásledovaná psí smečkou – načež se usměvavě postaví před svůj pěvecký sbor a zavelí k „jarní písni pro zahřátí duše“. Scénář, na němž se vedle režiséra podílel Ólafur Egilsson, jí nepokrytě fandí, přestože v jejím spravedlivém fanatismu nechává zaznít jak sobectví, tak stihomam ze sledování; mobil třeba uklízí zásadně do ledničky. Trochu připomíná hrdinku díla Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých, i když je navenek méně výstřední, zato však doslovnější po stránce agitace. Na řadu přijdou vláda, expandující čínská firma, veřejné mínění vinící sabotérku rozvoje domácího průmyslu z hrozícího zdražování, televizní záběry živelních pohrom i detaily adopce ukrajinské holčičky, která ve válce ztratila celou rodinu. Mimo to Ženu na válečné stezce vlastně nelze považovat za komedii, přestože zábavně hravou, leč postupně únavnou funkci tu plní folklorní kapela zjevující se podél hrdinčiny pouti. Spíše by se dalo mluvit o sluníčkářské satiře, do níž zapadají ohkaté symboly: jak policii podezřelý samotářský cizinec objevující dosud nedotčené přírodní krásy ostrova, tak hrdinčina sestra mířící právě za meditačním sebepoznáním do Indie. Geirhardsdóttir si zahrála obě sestry, avšak v dvojroli neobjevila výraznější odlišnosti jejich podob ani povah, což je škoda. Neboť právě mezi osamělými ženami se ve finále rozhoduje, co je v životě opravdu podstatné. A příliš se nabízí zhmotnění hesla, že kdo zachrání jednoho člověka, spasí celý svět. Zkrátka Žena na válečné stezce ztrácí sílu všude tam, kde se uchyluje ke slovům, tezím, k abstraktním polemikám. A třebaže závěrečný zvrat přináší chytrou přesmyčku, obsahuje rovněž příliš okaté sdělení. Ale na druhé straně filmu sluší nádherné tiché obrazy, které se nikde jinde pořídit nedají. Mystický Island má tu výhodu, že pokaždé uhraje pár bodů navíc. ()
Po druhém shlédnutí "Kona fer í stríð" přidávám na nejvíc. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že je to: "manipulativní hipsterská zelená agitka (J*A*S*M*)". Je tam mnohem, mnohem víc! Skvělá Halldóra Geirharðsdóttir. Ovšem, byly chvíle, kdy jsem zavzpomínal na Stalloneho "První krev", pro Hallininu nezdolnost. Příběh je ohromně propracovaný do poslední minuty. Pasáže, jako ta u poutního místa Vikingů (od fejsbůku až do kruhu na konci) i mnohé další. A zvuk a hudba a ti hudebníci, to se musí slyšet a vidět....PS: "ani muk" je i v islandštině "ani muk" :-) ...PPS: Díky =tkimitkiy= za překlad a úpravu titulků. ()
Film dle slov režiséra neobsahuje násilí, smrt a sex... Zato disponuje zajímavým příběhem, islandskou paličatostí, severským humorem a krásně nasnímanou nádhernou krajinou. A za zmínku určitě stojí i zajímavý hudební doprovod. Po snímku O koních a lidech přidává Benedikt Erlingsson další pětihvězdičkový kousek a tak budu netrpělivě vyhlížet další jeho snímky. Prostě a jednoduše film, který stojí za to vidět. ()
Havlův výrok o tom, že naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl dělat - bez ohledu na to, jak to dopadne, nabývá naprosto přesvědčivého výrazu a aktuálnější palčivosti v tomto ilustrativním odhodlaném ženském boji za lepší a smysluplnější osobní, mezilidskou i planetární budoucnost zároveň, a v této ironicky sžíravé reflexi sobeckých snah mocných a bohatých udržet si své současné pozice i za cenu budoucího zničení všeho živého. **** Mimo jiné se jsem si užívala vtipné pracování s dogmatem - svérázné zapojení filmové hudby do děje, a s antickými sbory: ženské a mužské chóry, zároveň kritici a soudci Helliny cesty a zároveň poslušní vykonavatelé jakési vyšší moci, do níž se i Hella snaží odevzdat, když chápe, že vlastními silami a úsudkem víc nezmůže a že to nestačí. ***** Vzhledem k obecné provařenosti světově bolavých sociálních, environmentálních i klimatických témat (jež přirozeně beru za svá vlastní stejně jako hrdinka filmu a každá ženská se silným mateřským, milujícím a ochranářským vztahem ke všemu živému) jsem vůbec nečekala něco tak originálně a chytře, sebejistě vtipného formou i obsahem a zároveň tak intimně ženského (aniž by mužské absentovalo) a přirozeně komunitního ve všech nabídnutých polohách, a při absolutním vyvarování se všech číhajících klišé. *** Uprostřed rozvratu klimatu a celosvětové ekologické, sociální, etické a ekonomické krize trpí lidé se silným sociálním cítěním vědomím, že nemáme k dispozici žádná přímočará ozdravná řešení, do nichž by se dalo individuálně začlenit, žádný plán, na němž by ve společnosti důsledně rozdělené na hrstku mocných, vlivných a sobecky prospívajících a většinu stále více bezmocných a vyčerpaných panoval konsensus. *** Tím pádem i na osobní rovině denně dochází k těžko řešitelnému konfliktu mezi tím, jak se dobře postarat o sebe a svůj mikrosvět a zároveň nepřispívat k ničení světa, ale k jeho nápravě, byť přesně do toho nás současný systém všemi dostupnými prostředky nutí - a to den po dni eskalativněji, rafinovaněji, tvrději. *** Hrdince tedy zbývá jediné, to, co každému z nás, kdo hledá cesty, jak se nezaprodat, nepodlehnout a nevzdat se lidskosti v boji za lepší společný svět - v situaci, kdy každý příští okamžik přináší z povahy věci jen těžší dilema, vyostřenější konflikt, může leda pokaždé ze všech sil promyslet a udělat jeden další tah, jeden nejlepší možný krok dál, k němuž zmobilizuje všechny síly, bez spekulování, bez vize, bez jistoty a bez naděje, že se tím povede zachránit něco víc než právě rozumné posunutí se do příštího okamžiku, kde bude nejspíš čelit ještě složitějším a bezvýchodnějším momentům. *** Hallu tak na konci filmu opouštíme v těžší situaci, než v jaké jsme se s ní seznámili na samém počátku - ona i její sestra čelí vězení, omezení osobních sil v boji za lepší budoucnost, a do toho si Halla přináší traumatizované dítě z cizí kultury, a do cesty se jí staví rozvodněná řeka, do níž se s holčičkou v náruči hrouží čím dál hlouběji, bez jistoty, že se tudy dá projít, ale s vědomím, že jinudy cesta dál stejně nevede. A s vědomím, že i když se obě dostanou v pořádku na Island, nemusí to být ani pro jednu krok k žádnému zlepšení, ba možná právě naopak. **** Havlův výrok o tom, že naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne, nabývá naprosto přesvědčivého výrazu a aktuálnější palčivosti v tomto ilustrativním odhodlaném ženském boji za lepší a smysluplnější osobní, mezilidskou i planetární budoucnost zároveň, a v této ironicky sžíravé reflexi sobeckých snah mocných a bohatých udržet si své současné pozice i za cenu budoucího zničení všeho živého. **** A mimo jiné se mi ohromně líbilo vtipné pracování s dogmatem - svérázné zapojení filmové hudby do děje, a s antickými sbory: ženské a mužské chóry, zároveň kritici a soudci Helliny cesty a zároveň poslušní vykonavatelé jakési vyšší moci, do níž se i Hella snaží odevzdat, když chápe, že vlastními silami a úsudkem víc nezmůže a že to nestačí. *~ () (méně) (více)
Galerie (25)
Zajímavosti (3)
- Roli španělsky mluvícího cykloturisty si zahrál Juan Camillo Roman Estrada. Úplně stejnou roli měl také v předchozím snímku Benedikta Erlingssona O koních a lidech (2013). (Bigrambo)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. května 2018 na filmovém festivalu v Cannes. (Varan)
- Natáčelo se od 11. července do 1. září 2017. (Varan)
Související novinky
SCANDI 2020 se blíží
Šestý ročník Scandi nabízí to nejlepší ze současné severské kinematografie napříč žánry – od temného noiru přes melancholické drama až po provokativní dokument. Úspěšná právnička zamilovaná do… (více)
26. Dny evropského filmu
Dny evropského filmu již 26. rokem nabízí divákům to nejzajímavější ze současné evropské kinematografie. Letos zvou do kin na 45 filmů z různých koutů Evropy a výběrem filmů se snaží přiblížit… (více)
Začíná přehlídka severských filmů SCANDI
Přehlídka severských filmů SCANDI přináší do českých kin kvalitní výběr novinek i starších oblíbených titulů z islandské, dánské, švédské a norské produkce. Od 10. do 13. ledna nabídne v patnácti… (více)
Jodie Foster bude bojovat za životní prostředí
Držitelka dvou Oscarů Jodie Foster (Mlčení jehňátek) si jako svůj další režijní počin vybrala remake islandského eko-thrilleru Woman at War. Příběh se točí okolo geniální učitelky na střední škole,… (více)
Reklama