Psí odpoledne

9/10 Stockholm Syndrome: The Movie. Štýlová jazda. Minimalistická réžia (žiadna hudba), parádna analógová kamera, skvelá atmosféra 70tych rokov, jedno dusné letné popoludie, úžasne napísané postavy, ktorým stačí pár viet a pozorný herecký výkon, aby dosiahli hĺbku, čo niekedy nedosiahnu ani po celú stopáž a pravdaže božský Al Pacino. (26.07.2018)

Rozepisovat se zde o tom, že Al Pacino je jen jeden a že na jeho výkonu stojí tenhle snímek je naprosté mrhání kilobajty, takže přejdu k podstatě - tenhle film je prakticky dokonalý. Ze začátku mi to přišlo jako hodně absurdní komedie (např. začátek v bance, kdy okamžitě jeden ze tří lupičů zdrhne, pak zbývající dva zjistí, že všechny peníze už vlastně odvezli…), postupem času mi to ale přišlo jako dokonalé drama, které právě díky této absurditě nabývá na věrohodnosti. Prostě a jednoduše, další ze skvostů Sidneyho Lumeta, který nás opustil. Je ho škoda, ale díky filmům, jako je tento, se na něj jen tak nezapomene. 100 %. (10.04.2011)

Opravdu dobrý film a kupodivu s parádním dabingem, Jiří Prager a hlavně Miroslav Moravec nikdy nezklamou. Docela mě překvapila ta linka se Sonnyho (Pacino) přítelem, to bylo pro mě nečekané. Naštěstí nedošlo na žádné karikování, toho jsem se bál. I když, řekněme si to upřímně, Dvanáct rozhněvaných mužů a Serpico mě strhli mnohem víc, pokud jde o Lumetovy filmy. Ale rozhodně nelituju, že jsem Psí odpoledne viděl. (27.04.2020)

Dneska plochá, leč v té době velmi uvědomělá společenské satira v neokoukatelném atraktivním provedení bankovní loupeže. Je neuvěřitelné, jak filmy za těch několik desítek let vnitře neskutečně nabobtnaly a "zchytřely". Tady ty rádoby rafinované odbočky na gay sexualitu a politické kejkle jsou s odstupem času tak okaté a jednoduché, že to divákovu pozornost úplně neudrží a když tak se značným úšklebkem na tváři. Ale Lumetovi se nedá upřít jisté autenticita a hlavně snaha o to, aby do sebe vše perfektně zapadlo. Jedna věc se však za celou tu dobu až do dnes nezměnila vůbec. Herecký koncert Al Pacina. (02.12.2015)

Další nezapomenutelná role Al Pacina, který měl v 70. letech jednu lepší roli než druhou (samozřejmě ne jen v 70). John Cazale toho sice moc natočit nestihl, ale svou neměnou tváří se každému zaryje do paměti. Sidney Lumet natočil parádní kousek, který si o zfilmování říkal, protože jestli se to takhle opravdu stalo, tak je to něco neuvěřitelného. Bohužel k plnému hodnocení mi chybí vyrovnanost obou polovin. Zatímco první polovina je spíše komedie a furt se něco děje, tak druhá se přenáší do roviny psychologického dramatu a snímku trochu začíná docházet tempo. Každopádně za několikeré zkouknutí to určitě stojí..... (07.01.2008)