Sestup Orfeův

Priam nadopovane charizmatický Brando a skvelá réžia Sidneyho Lumeta. Milenecká romanca s dramaticky vyvrcholením koncom, medzi tým pár skvelých pomaly plynúcich, ale veľavravných dialógov, ale až tak som na tom neulietaval. Nebyť skvelých záberov kamery skvelých hercov (konštatovanie, že v ňom hrali štyria Oscarom ocenení, to stojí za to) a žalostného konca, asi by film z priemeru nevyšiel. 75%. (04.04.2008)

The Fugitive Kind je fakt tvrdej film. Někomu může vadit jasná divadelnost, ale to nic nemění na tom, že Williamsovi hry jsou aktuální pořád, protože věrně a - hlavně - silně reflektujou pravý bolesti, a The Fugitive Kind patří rozhodně k těm nejtemnějším. To, že dialogy (především monology) jsou občas až staromódně teatrální a kytara jako "životní společník" jednoho potulnýho tuláka už v dnešní době nepůsobí tak věrohodně, to všechno dominantně (vy/pře)važuje Marlon Brando a nedoceněná Joanne Woodward. Neprávem zapadlej, silnej film. (14.03.2012)

Výborné herecké obsazení. Marlon Brando i Anna Magnani nezklamali. Joanne Woodward mi tu moc neseděla, ale je to asi dáno rolí. Manželka majitele obchodu a dívka lehčích mravů mají obě zálusk na tuláka, který se objevuje v jejich městečku. Zpracováni divadelní hry za zasloužené čtyři hvězdičky. Dobrý závěr filmu. (26.09.2011)

Mladý Brando, to není nic pro moji osobu. Zralá Magnani taky ne, vzhledem k tomu, že patří mezi ty italské herečky, z nichž Lorenová byla nejklidnější a nejmírnější. Normalizační dabing s Munzarem a Hlaváčovou se k Lumetovu přepisu Williamse taky nehodí (viz reakce diváků, kteří si zas užívají jen dabing, ale film je uspává). Williamse tedy radši v moderní adaptaci (viz Ztráta diamantové slzy) a Branda staršího (i V přístavu bylo příliš). (14.04.2017)

Nikdy se neohlížej zpět. Zastavárna lidských pohnutek, uchopení hořkého kalichu morality pozemských kejklů, přehmatů všedních dnů, vzdušných polibků zhoubné líbeznosti, v letargickém vnějšku "člověčenství." Dýmka míru svému minulému životu, skrytý absint okoralých citů. Zasněžené srdce, které se pomalu "uzdravuje." Cizinec, narušitel, životem ošlehaný mladý lev Marlon Brando (přivandrovalec z nemanic) "rozrazil" svou umírněností, nerozpoznatelným podivínstvím a usměrňujícím pozorovatelstvím, brány krámku i zábrany dosud nepoznané vyprávěcí "romeovskou terapií." Vyděděnec v salonu přehlížené krutosti. Marlon Brando je žádaný artikl přítomných dam - místní flámující tulačky s pusou prořízlou, vyznavačky nočních podniků, Joanne Woodward, kokety hazící očkem nemravným, hledající krátké povyražení a zralé ženy, apatické vdané paní s postupně osmělující se svůdností v rouchu, které do té doby zakrývalo to, co má být šeptem sděleno, Anny Magnani. Zlo nahoře podřimující vytáhne svou zbraň a navždy umlčí to nejlepší v nás. Zmrzačené city vypěnily. Byly zality do betonového srdce a vyústily destruktivní zlostí do nenávratna. (08.10.2014)