Na dno vášně

Almodóvar, potažmo celý španělský film to opět dokázal. Žádná jiná kinematografie nedokáže tak osobitě propojovat thriller, drama a erotično do tak zajímavého a atmosferického mišmaše. Almódovar, Amenábar, Medem. Tři králové, pro Španěly tak příznačného, žánru, který by jistě časem snad i zasloužil nějaké to vlastní pojmenování. Než se to stane, mám alespoň čas, doplnit ještě jejich filmografie. 7/10 (15.05.2014)

90% - Z filmů, co jsem od Almodóvara viděl je Carne trémula jasně nejlepší. Svět, který režisér ve svých filmech vytváří je sice i zde poněkud přitažený za vlasy, ale konečně se nestává dominantou obsahu. Je pouze ideálně načechraným polštářem, který filmovému jedlíkovi usnadní a zpříjemní koncentraci na strhující děj. Již od úvodních scén je jasné, že se řemeslně bude jednat o vybroušený klenot. Obsahově začne být film unikátní v okamžiku, když se divák začne pohybovat mezi relativními pravdami všech pěti ústředních postav, a klást si mnoho otázek, jako při četbě dobré knihy. Film Na dno vášně mi přinesl parádní zážitek, v němž se mísí výborný scénář s dokonalou režií, pěknou Iglesiasovou hudbou a hereckým koncertem, z něhož vyniká zejména Javier Bardem. (18.07.2007)

Pomalu se vracím Almodovarovou minulostí po schodech postavených z jeho filmů, Na dno vášně je zatím nejstarší, ač v předsálí už se hřeje Kika i Květ mého tajemství (budu sledovat zanedlouho) a na opačném konci čekají rozkoukaná Rozervaná objetí (dokoukány budou zítra). Mini srovnání stále vede Volver, ačkoliv Na dno vášně je opravdu dobrý, a v tomto případě bych k rozlišení nuancí potřeboval spíše desetistupňový žebříček. Pedrovy filmy mají hodně společného - hraje v nich Penélope, dost často také Javier Bardem, a taky pokaždé se v zápletce totálně ztratím, ačkoliv přesto nic není ztraceno, protože moje slečna mi pokaždé děj vysvětlí. A asi to se mi na Pedrových filmech líbí ze všeho nejvíc, fakt nejsou pro blbce. (18.10.2009)

Pedro mě ještě nikdy nezklamal. Vždycky přijde s něčím co mě naladí na jeho vibrace. Sledovat jak se mění Madrid je v jeho podání jednoduše lahůdka. V tom Madridu krom toho všeho ještě žijí individua, který se v setkávají a rozcházejí. Ježiš to zní banálně, že? Heh ale v tom případě je banální život. Protnout se na cestě s lidma, kteří tě někam posunou to je dar. Dík Pedro, potkali jsme se!!! (19.02.2009)

Přepsáno v březnu 2020. Filmové dílo Na dno vášně je stylizovaným melodramatem jižanského temperamentu. Jsou to ty krásy a strasti partnerských vztahů, vzbouřená vlna vášně na zčeřené hladině nevyřčených bolestí. Rozpalovaná směsice jednostranných tužeb, pocitů viny, pudu majetnictví, niterných přání osudovosti, provokativních náhod, nenávisti a pomsty, zrady, výčitek zoufalství, ublíženosti a neohrabanosti v harmonii souznění, potlačovaných potřeb, i sadomasochistických struktur přitažlivosti a žárlivosti víří při tanečním obřadu obětování lidského života pro věčnou slávu Érose. Střety lásek a odporu, vše ve jménu niterného naplnění pocitem štěstí. V hlavním středu pozornosti stojí Víctor Plaza (zajímavý Liberto Rabal), nezkušený a do života nedočkavý mladík. Na počátku jeho seznamování se s dospělostí a v nepřehledné orientaci vůní okolí číhá hořká překážka životní lekce. Nemilosrdné prověřování lidského charakteru. Hlavní ženskou postavou je Elena Benedetti (velmi zajímavá Francesca Neri), divě upřímná mladá žena. Je rozpolcena v pocitech viny, vděčnosti a osudové přitažlivosti. Odpuštění musí započít ve vlastním nitru. Důležitou postavou je David de Paz (pozoruhodný Javier Bardem), policista v osudovém okamžiku, kdy se zcela mění pravidla hry. Je nešťastníkem, lapeným v pasti viny a trestu. Výraznou postavou je Sancho (přesvědčivý José Sancho), Davidův partner policejní služby. Jeho starozákonní představa manželského svazku si nevybíravě zjednává své svaté právo a láska bolí obě strany. K výraznějším postavám filmu patří také Clara (zajímavá Ángela Molina), Sanchova manželka v dlouholeté zoufalé snaze o útěk z ponížení a pocitu nenávisti. Hledá se cesta k vlastnímu osvobození. Z dalších rolí: chudobná Victorova matka Isabel Plaza Caballero (Penélope Cruz), Isabelin konejšivý doprovod u Victorova dravého narození (Pilar Bardem), či u Victorova porodu asistující řidič městského autobusu Tony (Álex Angulo). Na dno vášně je rozverným a neúprosně spletitým cynismem romantiky lásky. Stylizované melodrama Pedra Almodóvara bytostně touží po naplnění a často bloumá osamělostí. Niterně hlubší i výstřednější. (01.03.2010)