Serpico

Když se dívám na tenhle film, napadají mě slova z jedné krásné knihy: "v zakřiveném prostoru nejde dělat přímky a stejně tak nelze dělat správné věci ve společnosti, která správná není". Franco Serpico chtěl být rovný a zůstat tak. Jeho snaha jde dál než moje chápání, šlo mu o hodně a v tom "křivém prostoru", který mu začal být nebezpečný, bych mu malý poklesek i odpustila. Je otázka, jestli bych si ho pak vážila. Film, který tolik sváže s hlavním hrdinou a tolik přiměje přemýšlet o věcech sahajících daleko za příběh samotný, zaslouží uznání. Jeden z nejlepších Pacinovo výkonů. Nádhera! (19.07.2006)

„A každýmu z nich jsem tady na tý točně říkal: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný…je to marný“. Je to marný, ale když se na počátku sedmdesátých let objevil zdánlivě poslední spravedlivý, poslední člověk, jenž zcela nerezignoval na mravní ideály, jeho životního příběhu se hbitě chopil Sidney Lumet. Natočil film, jehož myšlenka je důležitější než forma jejího podání. Frank Serpico věřil, Frank Serpico šel svou vlastní cestou, Frank Serpico bojoval. Bojoval odhodlaně a bojoval sám, připomínaje tvrdohlavého surfaře zas a znovu se vrhajícího vstříc rozbouřeným vlnám. Byl skutečně tak poctivý, nebo se neplánovaně dostal do bodu, z něhož již nebylo návratu? Když svému okolí příliš dlouho ukazujete falešnou tvář, je těžké vrátit se k té skutečné. Svým hrdinou, mužem odhodlaně jdoucím po cestě, která neodpovídá představám všech jeho blízkých, mi byl film velice blízký. Frankovy nálady, včetně sklonů k sebelítosti a návalům vzteku kvůli vlastní bezmoci, jsou dobře srozumitelné také díky strhujícímu výkonu Ala Pacina. Jeho „zažranost“ do postavy přidává filmu dostatek plusových bodů pro přimhouření očí nad nevhodnou strukturou vyprávění. Lumet, ve snaze zmapovat co největší část Serpicova života, ledabyle přeskakuje nepodstatné, nicméně pro stmelení příběhu důležité, scény. Ačkoliv věnuje pozornost výhradně zajímavým událostem, ty nedokáži bez patřičné hloubky zajistit stabilitu dramatického oblouku a po necelé hodině jsem zjistil, že mě baví sledovat chování Pacina, nikoliv filmu samotného. Dobrá hudba, dobré herecké výkony ostatních herců, v neposlední řadě také obavy pramenící ze žhavé aktuálnosti tématu, povyšují Serpica nad průměr, ale k nesmrtelnosti mu ještě pořádný kus chybí. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, mm13 (14.11.2007)

Bože, jak já nesnáším sedmdesátky a celou tu jejich šílenou estetiku, včetně většiny filmů z té doby. ČT2 navíc vysílání tohoto bijáku zabila příšerným českým dabingem, který stahuje výsledný dojem z filmu někam hluboko na dno. Taky si myslím, že je tenhle film zbytečně dlouhý, místy jsem se krapet nudil, a místy tápal v té hromadě postav, která zde defiluje. Tím bych asi ukončil své výtky spíše soukromého rázu, jinak samozřejmě platí, že Al Pacino je tady boží, a celý ten příběh jednoho idealistického poldy je zvládnut s režijní bravurou opravdového velikána Sidneyho Lumeta. Víc k tomu asi říct nelze. (20.05.2012)

Takmer všetko v čom má prsty Sidney Lumet stojí za to. Nesklamal ani teraz. Vykreslenie samoty, beznádeje a frustrácie v prípade čestného policajta Serpica proti policajnej korupcii bolo naozaj ukážkové. Navyše Al Pacino s vizážou hipisáckeho bojovníka za ľudské práva tu mal vážne štýl, jedna z jeho najzaujímavejších a najlepších filmových postáv. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (29.08.2015)

Je docela smutný začít komentář tím, že jsem si tenhle film pořídil do sbírky den před Lumetovou smrtí. Syrový a drsný podání policejního prostředí, bez příkras, bez hrdinů, i Serpico je jen chlap z masa a krve, se sklonama ke vzteku a sebelítosti, žádnej románovej hrdina, o to je to uvěřitelnější. Samozřejmě i díky Pacinovi. Citát z DVD bych opravil na "Život poctivýho policajta je asi ten nejnebezpečnější na světě". (11.04.2011)