Mandalorian

This is (almost) the Way. Mandalorian je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. Může to být ta nejluxusnější pralinka od velmistra všech čokolatierů stejně jako zcela zaměnitelný "meh" čokoládový bonbon z Lidlu až po otřesnou polskou "jakože" čokoládovou pochoutku z vietnamské večerky. Ono je to vůbec celé takové podivné. Základní premisa "špinavý dospělácký spaghetti western ve světě Star Wars dle vzoru "Lone Wolfa" a bez všech těch Skywalkerů, světelných mečů apod." je vynikající a nosná. Jenže to je premisa a skutek při realizaci tak nějak utekl čili ve výsledku je z toho sotva pár propriet a není to ani dostatečně vyspělé ani plně rodinné. Je to takový pokus o koncept novodobého Doctora Who, ale není dotažený. Pak tu máme výstavbu celé série, která je přežitá. A to o několik dekád. V době, kdy již i soap opery (o quality tv a žánrovkách ani nemluvě) jedou serializaci a staví na charakterech a jejich vývoji, přijde Disney s vlajkovým seriálem, jehož jediná spojovací linie je Star Wars universum; a samozřejmě fenomenální Göranssonův soundtrack. Duo ústředních postav tvoří týpek bez ksichtu a jakéhokoli progresu, kterého může hrát kdokoli (kdo ví, zda Pascal vůbec kdy na place u některých epizod byl a nenamluvil jen pár vět přes telefon) a plyšák, jehož jedinou rolí je prodat co nejvíce merchandisingu. A jak je prvních deset vteřin roztomilý, tak záhy se otravností a nadužíváním může směle popasovat i s Jar Jar Binksem. Čert vem, že je to přežité, že spíše než z 21. století to vypadá jak Herkules/Xena s blockbusterovým rozpočtem, že si mnohdy autoři myslí "úslužný fanservis postačí", že je to nedotažené. Ve finále tomu totiž nejvíce podráží nohy již zmíněná nevyrovnanost; nechápu přes jakého dramaturga/schvalovatele může projít něco tak otřesného jako je čtvrtá či pátá epizoda a zároveň něco tak strhujícího jako je třeba ta finální, která je zcela přesně tím, čím to chtělo (a mělo!) být po celou dobu a ne jen v jedné či dvou epizodách. Působí to jako že někdo přišel s dobrým nápadem na dospělé (ne)Hvězdné války, popsal začátek a konec, Disney řekl "jo, ale více lošťomilošti do té špíny a kosení vyvrhelů", následně najali partu režisérů a scenáristů na vatózní výplň mezi úvodem a finále, ale nikoho z nich neseznámili s konceptem a na výsledek také nikdo nedohlížel "protože jsou to přeci Star Wars, to potáhne samo o sobě, stačí že to bude tak nějak poslepované". A nutno říci, že ano, právě Star Wars zasazení podepřené nemalými (jakože fakticky nemalými) produkčními hodnotami, působivou velkoformátovou akcí, neuvěřitelně dobrou hudbou, která je originální a výtečná sama o sobě a nikoli pouze s přihlédnutím k Williamsovi, a trojicí zdařilých epizod vzbuzujících naději, že při jistějším uchopení s jasnější a lépe komunikovanou vizí by to v dalších řadách mohlo využít nezměrný potenciál, který i navzdory rozporuplné úvodní řadě v Mandalorianovi nepopiratelně dříme. I když dříme... V té finální epizodě již prokoukl v plné síle; jen houšť a větší kapky téhož. Druhá řada napravuje neduh v podobě nevyrovnanosti, jelikož každá z epizod je přinejhorším alespoň dobrá. I s tou "merchandisingovou lošťomilouští" Baby Yody to tentokrát není tak hrozné. Ostatní výtky trvají; nulový vývoj postav i děje, mezi většinou (škarohlíd by řekl všemi) epizod je jedno, zda by je propojovalo deset dílů či žádný. Všechny jsou dle shodného nepropojeného velkorozpočtového popcornového syžetu videoherních levelů, který se sice na týdenní bázi neokouká, ale ani nenadchne. Přibyla naopak nová výtka. Nejlacinější možný fanservis v předaleké galaxii. Do každé epizody je na sílu naroubované cameo některé z kultovních postav universa. Většinou to nemá žádný význam nad rámec "slavná postava A pošle hrdiny za slavnou postavou B, fanoušci onanujte". Což se přejí velmi záhy. Třetí je pak po šest epizod tu více tu méně nudná a zhola zbytečná vata a v posledních dvou epizodách velice solidní samostatný film. | S1: 3/5 | S2: 4/5 | S3: 3/5 | (28.12.2019) (méně) (více)