Všechno bude

Z mé strany nenaplněná očekávání a nepochopení (spousta scén tam podle mě prostě nedává smysl) hraničí až s averzí (scéna společného honění v autě je megatrapná; a co to udělali s Eliškou Křenkovou, že tam vypadá tak ošklivě?). Hnusné lokace, nesympatické obsazení, a naprosto strašlivý soundtrack. Oceňuji na tom filmu asi jenom tu formu, kdy se současnost střídá s retrospektivou, až se v závěru obě časové roviny efektně protnou (ke kvalitám scénáře by asi ještě šel počítat dobře odposlouchaný slang dnešních teenagerů, byť je kvůli tomu ten film protivně vulgární - a btw. mám dost pochybnosti, zda je skutečně dobře odposlouchaný, protože podle mě slovo "čurina" nikdo neříká). Od filmu tvůrců, o kterých VÍM, že umí, jsem čekal výrazně víc - Všechno bude se podle mě vykouří z hlavy hodně rychle. Mimochodem trochu mi to připomnělo 3 roky starý studentský film Road-Movie, u něhož jsem v kině pociťoval podobné pocity nepochopení a otrávenosti, proč bych měl sledovat nějaké dvě nesympatické postavy (o nichž v podstatě film nesdělí vůbec nic), které - v podstatě odtrženi od reality - jedou odnikud nikam. Po prvních dvou skvělých filmech, které jsem velmi chválil, šlápl podle mě Omerzu do třetice vedle, chvále většiny kritiků navzdory. UPDATE 23.09.2019 - Dal jsem filmu druhou šanci při televizní premiéře a ani napodruhé jsem mu nepřišel na chuť. Samozřejmě si uvědomuji, že většina mých výtek je čistě subjektivních, ale nemohu jinak. Soundtrack mě zde fakt sere, ta hudba mi extrémně nesedla, a vydatně podporuje můj odpor k tomu filmu jako takovému. Rovněž tak Jan František Uher - doteď nechápu, kde to tlusté individuum vyhrabali, a koukat na něj se rovná čistému utrpení. Dokážu ještě pochopit, že to dostalo Českého lva za nejlepší film (i když tou anketou osobně zcela opovrhuji), ale že ho dali i jemu, to je fakt výsměch. Vždyť mu kolikrát ani není rozumět, protože jeho artikulace je jedna velká katastrofa. Nově mi navíc přišlo, zda Heduš s Márou (ty jejich přezdívky mi mimochodem přijdou strašně trapné) tou svojí rádoby drsnou sexuální rétorikou ve skutečnosti nechtějí maskovat (možná i sami před sebou), že jejich skutečná sexuální orientace (minimálně v případě Heduše, kde mi to přišlo téměř markantní) bude spíše homosexuálního než heterosexuálního rázu (ve filmu je hned několik scén, které tomu nasvědčují, například když se Mára pokouší Heduše svléknout a zatáhnout ho do vody, nebo již zmíněná scéna se společnou masturbací, kdy Heduš na Máru s velkým zájmem upřeně hledí, ač mu to Mára zakazuje). A konečně mi ještě přišlo, že celý příběh by celkem šlo interpretovat jako takovou moderní pohádku, kdy hloupý Honza (Mára) vyrazí se svým (pravděpodobně) teplým společníkem Hedušem do světa, splní 3 úkoly, které jsou mu uloženy - 1) záchrana psa, 2) záchrana stopařky před znásilněním, 3) záchrana dědy před infarktem, a v závěru je konfrontován s dospěláckou proradností, což je mu iniciačním momentem k jeho dospělosti, v níž se - na místo návratu za teplou domácí pec - vydává opět do světa s Hedušem, který se osvědčil při zkoušce, jak osvobodit svého druha ze zajetí. Celkově mě na tomhle filmu prostě asi nejvíc mrzí to, že velmi dobře znám osobu scenáristy, a když uvážím, jak je to sečtělý a inteligentní člověk, s neuvěřitelným přehledem i v kinematografii, tak mi je prostě líto, že podle jeho scénářů zatím přišly na svět 2 filmy, které mě tak strašlivě neoslovují, a jejich poetika se míjí s mým vkusem tak moc, až mě to zaráží a nedokážu to pochopit - a asi z toho pramení ten můj obrovský smutek, že Pýcha nepíše takové scénáře, jaké bych chtěl, aby psal - a toto mé - do značné míry nejspíš infantilní - rozčarování je pro mě hlavním důvodem, proč nemohu tento film vzít nikdy na milost. Myslím, že velmi dobře chápu jeho smysl a to, k čemu se svými uměleckými prostředky dopracovává, ale moje osobní divácké vyladění je bohužel (zatím) úplně jinde. Snad to vyjde do třetice s Adminem... (23.09.2018) (méně) (více)