Modrý samet

Lynch mixuje maloměstskou nevinnost se záhadnou noční můrou, na druhý pokus už je mi Blue Velvet přístupnější a přeci jen mu propadám. Hopper památný v roli cholerickýho gaunera, osobitá směs humoru, hororu, zvrhlý soft erotiky, otravných 80s klišé a v mnohém jasný předobraz Twin Peaks. [Noir Film Fest 2020] (21.08.2020)

Blue Velvet má u mě trochu nevýhodu v tom, že jsem ho v posloupnosti viděl jako jednu z posledních modernějších Lynchovek a působil na mě, dá-li se to tak vůbec říci, trochu doslovným a zbytečně opakovaným natahovyným dojmem - vzhledem k tomu, že ve svých dalších filmech (Zběsilost v Srdci, Twin Peaks, Lost Highway) dokázal podle mě Lynch sdělit a navodit to samé daleko výstižněji, jasněji a sugestivněji. (01.07.2007)

Zručne natočená Lynchovina a poďla všetkého jeden z jeho najpochopiteľných filmov. Atmosfericky pôsobivé, len mi nie je jasné, kde je tá genialita a prečo nejde len o nadpriemerný zážitok o chlapíkovi, ktorý sa vinou vlastného vyšetrovania zapletie do sveta zločinu. Lynch zrejme nebude mojou šálkou kávy aj keď kvalitnú dávku filmárčiny mu uprieť nemôžem. V konečnom dôsledku sa mi však Modrý zamat pomerne páčil, ale Hopperovo prehrávanie ani náhodou. Nebyť neho, idem v hodnotení aj vyššie. (28.09.2007)

Pamatuju si na příhodu z LFŠ, kde ex-politik Miroslav Macek vyprávěl publiku o jednom přísném kinaři, který tento film ohodnotil ve svém deníčku slovem "kravina". Macek ex-hibicionista mu (a přítomným dámam) začal vysvětlovat všechny psychonalytické narážky a dosáhl toho, že dotyčný pán doplnil své hodnocení na "psychoanalytická kravina". Hlavní vtip je ovšem v tom, že rádobyhluboký psychoanalytický výklad se jednoduše a okatě nabízí bez jakékoli latence. Lynch si s psychoanalytickými symboly hraje a vlastně je i paroduje, i když tuto parodii nikdy nepředstavuje jako průhlednou a čistou. A právě v tomto "dvojitém kódování" spočívá kouzlo tohoto průkopnického díla filmové postmoderny. (24.02.2003)

Scénář: David Lynch .. To je ale divnej svět. A krásná reklama na Heineken Beer, mňam… Obyčejný příběh lásky na maloměstě opředený vyšinutou detektivní zápletkou. Atmosferické chvílemi ano, zvláště naléhavá hudba se snaží podtrhnou jakousi tajemnou atmosféru i tam kde jinak není. Lynch místy přesně vede diváka za ručičku (či za nos), místy se však utrhne a sjíždí si svoje samoúčelně scény na hranici únosnosti. Příběhová linie, narozdíl od jiných Lynchovin, celkem dává smysl, děj prostě dojde k logickému vyústění, jenže ona nepochopitelnost (kterou Lynch později zahalil své filmy jako celek) se zde skrývá v drobnostech a tak jsem často kroutil hlavou zejména nad vyšinutostí postav, která mi vůbec neseděla (Baby wants to fuck! Baby wants to fuck Blue Velvet!). Kdyby se ubralo na rozvleklosti, přepsala se postava šíleného záporáka a dopracovaly se některé cestičky, mohla to být výborná krimi. Takhle je to, ehm zase přesně nevím co (další tzv. "povinná filmová položka" odškrtnuta..!?).. 50%. (02.08.2007)