Duna

Na první pohled vypadá David Lynch neškodně. Ovšem už několik dekád nám přináší podivně šílené noční můry, které se nebojí diváka zneklidnit. Předloha je košatá, snímek na svou dobu ujetý a evidentně se úplně nepodobá tomu, co chtěl Lynch natočit. Výsledek je hlavně plný postav, dekorací a ubíjejících informací o boji galaktických rodů. Podílel se na něm italský mistr Carlo Rambaldi, který předložil množství bizarních tvorů nejrůznějších podob a velikostí. Další kus, který nejednoho diváka zLYNCHoval svou nepřístupností. Stodevadesátiminutovou verzi bych opravdu nedal. Vážně to dost zestárlo. (09.04.2021)

Nemohu si pomoci, ale Duna je pro mě fatální filmové zpracování knižní předlohy. Který jiný blázen než Lynch se mohl pustit do zpracování této fantasy ságy na ploše jednoho večerního bijáku než on (Mimochodem hodně mě potěšilo, že tu absentuje jeho -obvykle hodně žretelný- rukopis). Kdyby někdo chtěl vyjmenovat deset racionálních důvodů, proč tomu tak je, těžko bych je našla (hrozné triky, strnulí herci, přehršle "úchyláren" - to je jen pár negativ, které jsou často zdůrazňována). Duna je prostě osobité dílko -po formálně stránce kolísající na povážlivých hranách trapnosti- které však dle mého názoru rozhodně neznehodnotilo fenomenální literární předlohu a hlavně její vyznění a atmosféru, jak tomu v těchto případech obvykle bývá . (24.04.2005)

Kdyz pominu fakt, ze tak nak nevim, proc tohle natocit dostal zrovna Lynch, tak to vubec nebylo tak spatny. Hlavnim problemem tu je samotna predloha, knih o Dune je spousta a jsou hodne obsahly, takze film musel bejt osekanej na to nejdulezitejsi a prislo mi, ze zatimco prvni polovina filmu je zbytecne vysvetlujici a priserne ukecana, druha je naopak dost zkratkovita a osekana jen na ty nejnutnejsi veci. Jako kdyby si tvurci v klidu nataceli a nekdy v pulce jim rekli, co vse jeste musi do deje narvat a vysledek holt dopad takhle. Ale zase je fakt, ze sem se v deji neztracel. Jinak co se tyce triku, jsou tu samozrejme obcas hodne mizerny, ale kdyz jde o zabery na vesmirny lode, planety, pripadne jiny stroje a podobne, tak mi vubec spatny neprisly. K tomu tu je navic dost dobra hudba. Co se tyce hercu, MacLachlan v hlavni roli je tu dost mladej (jeho prvni role), ale je paradni a z ostatnich me zaujal hlavne Kenneth McMillan jako neskutecne prasackej Baron Harkonnen. Dalsi plus filmu je sem tam nejaka ta brutalita, ktery se Lynch nebal. Celkove mi to prislo jako hodne povedenej film, ale muze to bejt tim, ze jsem necet predlohu. Komentar se tyka 135 minutovy verze. (28.11.2008)

(Viděla jsem klasickou verzi, tj. stopáž 137 minut.) Na jednu stranu bych si přála, aby knihy převáděli na filmové plátno pouze jejich fanoušci, na druhou stranu by to mohlo pokaždé dopadnout jako "Duna". Nenechte se zmást, i přes negativně vyznívající úvod nepatřím mezi hatery a striktně odmítám tvrzení, že Lynchova "Duna" nemá hlavu ani patu. Vyznat se ve jménech planet, ras, rodů a postav, které na nás scénář od začátku do konce chrlí, sice může dát neznalcům knižní předlohy pořádně zabrat, příběh a motivy jednotlivých postav jsou ale neustále (do)vysvětlovány. A tady nastává první kámen úrazu. Uvědomuji si, že narvat 600 nabušených stran do dvou hodin, je takřka nadlidský úkol, jen škoda, že si to neuvědomuje i sám Lynch. Ten se bohužel řídí heslem "všechno nebo nic", a tak se často stává, že na důležitý knižní moment zbývá sotva minuta. A protože by to za minutu nikdo nepochopil, jsou postavám opakovaně vkládány do úst (do)vysvětlující věty, které jsou mnohdy otravné a téměř vždy nucené. S tím souvisí druhý kámen úrazu, a to postavy. Je trošku ironie, že "Duna" selhává tam, kde bude o pár let později excelovat "Twin Peaks", ale minimum času znamená nulový prostor pro jakýkoli vývoj a nulový prostor pro sžití se s postavami. Jinými slovy, pokud postava zemře, je vám to vlastně fuk, protože jste ji viděli cca. dvě minuty / ve dvou scénách. A tím se dostávám k hercům, ke třetímu a poslednímu kameni úrazu, kteří (opět z nedostatku prostoru) nemají co hrát, a tak to málo v podstatě jen odříkávají... Ale abych obhájila ty 4*, tak Kyle MacLachlan je zlatíčko, líbí se mi hudba, MILUJU PÍSEČNÉ ČERVY a obdivuju věrnost předloze (ač místy hodně zrychlenou a zkratkovitou). Nechápu odpady!, za mě "Duna" je a vždycky byla typické osmdesátkové sci-fi. (08.03.2021)

Kniha o Arakis je prakticky nezpracovatelná do filmové podoby a každou dekádu se o to někdo pokusí. Její obsáhlost bohužel nutí buď k více částem nebo ke velkým kompromisům nejen příběhových, ale také ohledně postav. David Lynch je režisér s vytříbeným citem pro barvy, umění a celkovou vizuální stránku filmu. Snažil se spojit vše, co Duna obsahuje do působivého celku. Efekty z dnešního pohledu nejsou úžasné, ale vznikly ve stejném roce jako Terminátor, takže si své uznání zaslouží i s přihlédnutím k jejich nostalgickému kouzlu. Okolo Duny jsem toho viděl hodně a nemyslím si, že by film nedokázal neoslovit neznalého předlohy. Naopak ukončený film působí komplexně, i když někdy trochu chaoticky. Depresivní atmosféra se k Duně skvěle hodí a vše je doplněno skvělou architekturou kulis a kostýmů. Bohužel tento film neměl úspěch, ale díky němu mohl David Lynch vytvořit svůj Blue velvet (Modrý samet). Určitě se nejedná o film, za který by se Lynch měl stydět a trochu mě mrzí některá hodnocení, které toto dílo dost srážejí. Pro mě trochu osobní záležitost... (Viděn také "television's cut", tento film ma opravdu intenzivní backstory) (23.08.2004)