Duna

Kdo má koření, ten vládne světu. Já mám doma plný sáček drceného kmínu a ještě špetku oregána, takže to asi budu já. Já vím, že je to nesmysl, ale na svou obhajobu uvádím, že Lynch si začal a já mu to jenom vracím. Spolehlivě jsem se totiž v úvodu ztratil již mezi nekonečným počtem jmen, ras a planet, takže mi chvíli trvalo zjistit, kdo je dobrý, kdo zlý a kdo je Harkonnen. Když jsem to konečně pobral, tak jsem zase musel spontánně vybuchovat smíchy při každém zveřejněném myšlenkovém pochodu, protože takhle pitomě to neumí naservírovat snad ani parodie. Na závěr se přidám k těm, kteří označují knihu za mnohem lepší než film. Knihu jsem sice nečetl, ale horší být rozhodně nemůže. (05.05.2014)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Dobré, ale zdaleka ne špičkové zpracování slavné Herbertovy sci-fi Duna. Přílišná uspěchanost a povrchnost filmu oproti knize - za 137 minut však víc asi stihnout nešlo. Silně jsem však postrádal hlavně tajuplnou atmosféru fremenské části příběhu, která patrně někam spadla pod stůl ve střižně a bez které film není rovnocenný geniální knižní předloze. Tentokrát Lynch zkrátka nebyl Kwisatz Haderach. Docela mne šokoval i ženáč Sting v roli homosexuálního Harkonnena Feydy Rautha. Konkurenční třídílná televizní verze Duny z roku 2000 (i s českými herci) je rozhodně věrnějším přepisem knihy. Trailer (k Lynchově Duně): http://www.csfd.cz/film/6250-duna-dune/videa/ (30.01.2010)

Od Davida Lynche skutečně přežiju s čistou kůži jenom Sloního muže, a to jsem si myslel, že Duna by taky nemusel být žádný problém. Byl. Už když si vzpomenu na ty souboje, to zpracování (krom toho že příběh planety Arakis zfilmovat prostě nejde) se mi taky nemůže z palice vymazat fakt, že ten mini-seriál co jsem tehdá viděl v televizi mě bavil daleko víc, neměl ten Lynchovskej původ. Pravda je, že ten film je zase, jako obvykle, zvláštní, ale rozhodně na něm není nic natolik zajímavého, že by stálo za to to dokoukat, nedejbože si pustit speciální přestříhodinovou verzi. To bych asi upad do bezvědomí a probral se na planetě s halucinogením kořením. Tak nějak mi došlo, že halucinogení planeta je pro Lynche jako stvořená...Ten příběh má myšlenku a tenhle film je trikově tak nějak, na jednu stranu geniálně, na druhou stranu hrozně dementně ztvárněný. Chtěl jsem to vidět, a tak jsem se dočkal, každopádně vím, že když Dunu, tak hlavně knížku, nebo něco, co dokáže alespoň příběh knihy rozvrhnout do přijatelnější podoby a ne tolik umělecké jako to Lynch udělal s tímto kusem. (12.10.2009)

Žánr sci-fi má jednu velkou slabinu: futuristické objekty v něm velmi rychle stárnou. Věci jako vesmírné koráby, přístrojové desky, zbraně etc. tak v lepším případě vypadají staře, v horším legračně a v tom nejhorším směšně a "nekoukatelně". Samozřejmě/bohužel/také (nehodící se škrtněte) Lynchův snímek DUNA je stižen touto "sci-fi chorobou". Toto je však fakt, který žádný autor neobejde a nepřekoná - s tím si musí nakonec poradit divák sám. Tvůrce však může tuto situaci divákovi zjednodušit řadou jiných "vychytávek" (kvalitním dějem, hereckými výkony, hlubokou myšlenkou). Lynchovi se to z větší části podařilo. Ne že by se jednalo o jeden z Lynchových nejvydařenějších snímků (spíše opak je pravdou), ale přesto se ve svém žánru a vzhledem k datu natočení jedná o nadprůměrný sci-fi/fantasy snímek. Na snímku si především cením drobných (klasicky "Lynchovských" = potemnělých) detailů... a také zajímavého a netypického "rozmlouvání se sebou samým", které se objevuje u jednotlivých postav. Shrnuto a podtrženo: v rámci tvorby Davida Lynche jde o jeden z nejslabších filmů; v rámci světové kinematografie a v žánru sci-fi/fantasy se stále jedná o dílo nadprůměrné. Výsledný verdikt? Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami... (27.10.2003)

Nemohu si pomoci, ale Duna je pro mě fatální filmové zpracování knižní předlohy. Který jiný blázen než Lynch se mohl pustit do zpracování této fantasy ságy na ploše jednoho večerního bijáku než on (Mimochodem hodně mě potěšilo, že tu absentuje jeho -obvykle hodně žretelný- rukopis). Kdyby někdo chtěl vyjmenovat deset racionálních důvodů, proč tomu tak je, těžko bych je našla (hrozné triky, strnulí herci, přehršle "úchyláren" - to je jen pár negativ, které jsou často zdůrazňována). Duna je prostě osobité dílko -po formálně stránce kolísající na povážlivých hranách trapnosti- které však dle mého názoru rozhodně neznehodnotilo fenomenální literární předlohu a hlavně její vyznění a atmosféru, jak tomu v těchto případech obvykle bývá . (24.04.2005)