Sloní muž

Osobitý snímek předhazující divákovi hlavně téma lidskosti a snad i tolerance a pochopení. Ačkoliv film je bezesporu emocionálně silný, neodpustím si menší poznámku. Přišlo mi že spoléhá pouze na to, že divák bude nad sloním mužem cítit maximální lítost, bude držet Anthony Hopkinsovi všechny čtyři palce, ať mu s jeho začleněním do společnosti pomůže co nejvíc a na závěr, jako bonus, si odnese i nějaké to morální ponaučeníčko o tom, jak by se s lidmi (a snad i zvířaty) zacházet nemělo, byť vypadají jakkoliv... Co když se mi ale fakt John Merrick na pohled moc nelíbil? :) 8/10 (25.02.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Film, který zaujme více postupně odkrývaným "kostýmem" Sloního Muže než překvapivým scénářem a který nás dostane zručně vytvářeným dojetím spíše nežli napětím. Trailer: http://www.csfd.cz/film/6251-sloni-muz/videa/ (03.07.2012)

Po zkušenosti s filmem Mulholland Drive jsem se připravil rovnou na všechno. ;-) Ale dočkal jsem se celkem "normálního" filmu a Lynch si svoje režisérské "metody" (prostředky či úchylky? :-)) odbyl hned ze začátku (scény se slony). Je to hodně lidský příběh, který mě i vcelku dojal, ale trochu mě vadilo Merrickovo chování (scéna s vyplašeným zvířátkem Merrickem/střih/scéna s kultivovaným a intelignentním mladým mužem Merrickem). Jinak ale nemám, co bych vytkl (snad jen ten konec nemusel Lynch natahovat). Kromě silného příběhu musím rozhodně vyzdvihnout herecké výkony Hurta a Hopkinse. Hodnotím lepšími 4*; film má jasnou výpovědní hodnotu. (11.03.2009)

Další z Lynchových zamyšlení nad tím, že největší zvířata/bestie se potulují někde hluboko v nás. Tentokrát vše předloženo (na Lynche netradiční) nezběsilou formou; o to více však smutnou a burcující. Dojemný příběh o důstojnosti, přátelství, radosti ze života, ale taky hyenismu, nelidskosti, utrpení a citové zvrácenosti. Lynchův opus netrpí žádnými školáckými chybami a je v pravém slova smyslu brilantně natočen. Herecké výkony jsou zdrcující a totálně odzbrojující. Dokonalé vyznění celého snímku je navíc posíleno tím, že je vše předloženo bez zbytečných moralit. Navíc či právě proto: případné divákovy (chápejte: i mé) slzy nejsou Davidem Lynchem z očí násilně tlačeny a ždímány, ale jsou jaksi zcela přirozenou reakcí organismu. Shrnuto a podtrženo: Rozhodně jeden z nejdojemnějších, nejsmutnějších a nejkrásnějších filmů; a to i přesto, že ona krása není patrná navenek, ale je ukryta někde hluboko, hluboko pod námi viděným vzezřením. (05.08.2004)

Úvodní záběry vykazující známky dalšího Lynchova mystéria se naštěstí dokázaly rychle změnit ve školní rozbor na téma humanismus. Přesně jako je obraz filmu černobílý, tak i charakterové rozložení odpovídá tomuto dvoubarevnému schématu – hodní a zlí. I přesto, že je film podle skutečných událostí, nemůžu se ubránit dojmu, že je to všechno až příliš dokonale nalinkované. Lynchovo spoléhání se na emoční projevy herců je až příliš okaté. Zvláště v první polovině není povězeno zhola nic, ta druhá alespoň začne rozvíjet nějakou gradaci děje a budovat vzájemné vazby, což však nic nemění na výsledném dojmu, že snaha nebýt jenom laciným dojákem vychází vniveč hlavně díky tomu, že hlubší myšlenka o lidskosti není díky suchému scénáři ve filmu uskutečnitelná. (28.10.2005)