Lost Highway

Nepochopil jsem vše, ale líbilo se mi to. Devadesátky z toho úplně čpí, to je svatá pravda. Nicméně jsem mírně zklamán, protože bych se rád krapet zorientoval v tom co jsem viděl a ani četba komentářů mi k tomu moc nedopomohla. A tak tu nebudu filozofovat o jsoucnu a o tom jak Lynch porušil nepsaná filmová pravidla jednotlivých žánrů. Opravdu hodně blízko to má k Twin Peaks, jak tím rukopisem, tak žánrově. A taky i tam jsem ne vše chápal i když ty borovice tak nádherně voněly... Jednotlivé scény jsou super, bohužel nit na které jsou tyto korálky jak věřím navěšeny (ono je totiž možné že ne) se mi nepodařilo najít. A to mi štve. Mužské herecké výkony super, ale ohledně ženských nemáme s Lynchem evidentně stejný vkus. Takže dávám do obálky jen za 3 videokazety. * * * (06.05.2023)

Nedalo mi neprečítať si na internete jednu z vysvetľujúcich teórií Lost Highway. Znela vcelku pochopiteľne a uveriteľne a verím, že to tak aj bolo. Nebudem hovoriť pointu. Chcem tým povedať, že ma táto teória nepresvedčila o geniálnosti filmu, skôr naopak mi pripadá ešte o niečo slabší, keď som iba tušil, o čom by to mohlo asi tak byť. Tieto články nečítam, pokiaľ ma film nejak extra nezaujal, pretože vtedy chcem na všetko prísť sám. A vadí mi použitý rádoby cool soundtrack s vtedajšími "drsnými" rock stars typu Raimmstein. Oslovovať mladé publikum takýmto spôsobom je pod Lynchovu úroveň. (17.06.2012)

Je to stále stejná písnička. Další film Davida Lynche, který zase nechápu. Tato písnička je však nad jiné. Nepočítám – li nepřekonatelný Mulholland Drive, je toto druhý nejlepší Lynchův film. Opět zcela nepopsatelná atmosféra, která by se dala krájet. Děj nad kterým lze jen kroutit hlavou. Krásné dívky, výborně padnoucí hudba od skupiny Rammstein. Závěrečné titulky, v hlavě zmatek, v duši krásno, zrychlený tep. I takový může film být. (09.05.2009)

Lynch je mistr mystifikace, která jednoduše dokáže vyvolat různé reakce na film. Zeptejte se ostatních o čem Lost Higway vlastně je, o co v tom filmu jde, co je vlastně jeho pointou? A uvidíte, že každý to vnímá a "chápe" trošku nebo třeba úplně odlišně. Právě proto je Lynch něco extra, dokáže svými náznaky a brutální symbolikou rozptylovat a přivádět na scestí a nebo třeba k náznaku řešení :-) A když k tomu přidáte tu úžasnou atmosféru, vizuální a hudební složku, jste zmateni mnohonásobně víc. Nic není jednoznačně dáno nedejbože respektováno, dalo by se říci, že všechno je dvou-až-více rozměrné, takže ve výsledku nelze pochopit film dvakrát stejně. Prostě, aby si divák film mohl užít, musí rezignovat na jednoduše-přímočarý děj a jasnou pointu! Což může být obtížné, moc. Od Lynche jsem viděla veškerou tvorbu 80-90 let (až na 3 tituly) a stále jsem přesvědčená, že právě on je velmi často zdrojem inspirací rádoby převratných děl moderně-komerčního filmu. Ale jeho um nezasahuje jen do filmového světa - podívejte se na stylizaci Rammstein, Marilyna Mansona nebo Davida Bowieho a okamžitě vám musí dojít, proč si právě tyto popkulturní ikony Lynch do Lost Highway "přizval" (ať už audiálně či vizuálně)! (14.12.2005)

Lost Highway je zajímavá hra s žánry a pravidly narativní kauzality, která je řízena spíše osvobozenou tvůrčí vůlí než psychologií postav a "pozitivně" popsaným světem, a je tak anti-realistická. Odtud Lynchův umělecký vztah k nevědomí (id), jehož figury (strach, libido, agresivita atd.) se zhmotňují do elementů, které jsou pak samy aktéry příběhu nebo určují jeho vývoj (Lynch mi zde připomíná např. Cronenbergovo The Brood). Tzv. nepochopení Lynche vychází zkrátka z našeho horizontu očekávání, který byl dlouho formován logikou realistického kánonu a který v populární kultuře přežívá dodnes. Logika, stejně jako například u surrealistů, může být, a v tomto případě i je, ovšem někde jinde. A my jen musíme vědět kde. *** a 1/2 (20.12.2008)