Lost Highway

Informace, kterou jsme se dozvěděli na začátku filmu: Fredovi hrabe. Informace, kterou jsme se dozvěděli uprostřed filmu: Peteovi hrabe. (Pete je ale jen jakousi vnitřní projekcí Freda, takže jsme se vlastně nikam neposunuli.) Informace, kterou se dozvídáme na konci filmu: Z Petea je opět Fred a stále mu hrabe. The End. Mr. Lynch posílá srdečné pozdravy. (30.11.2011)

Tak jsem si zde definitivně potvrdil, že David Lynch je kokot. Narozdíl od ještě sračkoidnějšího díla Mulholland Drive zde alspoň nemusíte čekat až se vše vysvětlí na konci, ale dáváte si vše dohromady postupně. Asi 3x jsem během filmu usnul, takhle moc je atraktivní. Asi tak 10x se ve filmu šoustá. Proč se na film podívat? Snad pouze díky dokonale tajemnému Robert Blakeovi a pěknému soundtracku. Samozřejmě si myslím, že jsem film pochopil a že je vlastně strašně primitivní. Že bych si tím byl však jistý, tak to ani náhodou. S druhým zhlédnutím bych se samozřejmě ujistil, ale k tomu se rozhodně nechystám. Rozhodně se alespoň jedná o film, který má nějakou kostru. To se třeba o takovém Mulholland Drive říct nedá. Nic to ovšem nemění na faktu, že Davida Lynche stále nesnáším, protože vytváří kokotiny, které aranžuje tak, aby jako kokotiny nevypadaly. Tohle prostě není umění, ale vychcanost. 2* (03.08.2012)

A POTOM SE TO STALO....ta kouzelná chvíle, tak jiná a tak (s)nová, byla jak ty ostatní, dokud jsem Tě nepotkal. A pak se to STALO.....úplně mě to ohromilo, věděl jsem, že i ty to cítíš. Viděl jsem Ti to na očích. Sladší než víno, měkčí než letní vánek. Mám všechno, co chci, vždy, když Tě objímám. Ta kouzelná chvíle, když se tvé rty blíží k mým, bude trvat navždy..... Člověk se nestačí divit, když sleduje místní " odborné rozbory " Davidova díla. Možná je lepší to tolik neřešit, jednoduše se tomu podat a užít si " to ". Lost Highway je snový, surrealistický, schizofrenní snímek. Robert Loggia to však " řekl "nejvýstižněji a za mě. Jedním slovem NÁDHERA. Poetický, mystický, HEBKÝ snímek jak hovno z kachní prdele. Co kdybych vás pozvala na večeři já....Nemyslím, že je to dobrý nápad.... JÁ si naopak myslím, ten nejlepší...DÍKY za to! Lost Highway, to je typický Lynch, nádherně budovaná atmosféra, parádní (experimentální) kamera ( zejména hra světla a stínů je úžasná ), vynikající herecké výkony ( a to i přes fakt, že v dosti případech i samotní herci " neví co hrát " ), uhrančivá Femme Fatale Patricia Arquette, vše navíc umocněno působivým hudebním doprovodem, kde dvorní Lynchův skladatel A. Badalamenti dává tentokráte prostor i jiným personám jako jsou David Bowie, M. Manson, Nine Inch Nails a především k mému velkému překvapení a potěšení ( nepamatoval jsem si na ně z mého prvního shlédnutí ) německým Rammstein. Přestože ( co se týče této Lynchovi " polohy " ) je pro mě osobně TOP Mulholland drive, i v tomto případě pod 5* nemůžu a ( ani nechci ) jít. (28.09.2010)

Filmy Davida Lynche jsou pro mě obrovským lákadlem, jsem jimi fascinován a při každém kousku svádním boj se svojí myslí a né a né vyhrát! Pokaždé se bojím dvou věcí, že to opět a opět nepochopím a že budu muset co deset minut rozsvicovat lampu, jak to bude "hustý"! U Lost Higwhway se mi obojí potvrdilo, ale vůbec to nevadilo, naopak! Lynch je bůh a jeho režie byla v tomhle opusu více než dokonalá, perfektně vyšperkovaná kamera hnala atmosféru do extrémů a herecké výkony to držely hodně nahoře. (01.04.2008)

"...výrazná změna myšlenkových pochodů a vnímání reality, dále dochází k poruchám emočních reakcí na vnější podněty a schopnost komunikace s okolím. Hlavními příznaky jsou především úzkost, bludy a halucinace, dezorganizované a neklidné chování. U pacienta, jenž trpí schizofrenní poruchou dochází k rozštěpu mysli (rozštěpu ve smyslu rozporu mezi vnímanou realitou a realitou samotnou) a celkovému úpadku osobnosti. Pacient je vztahovačný, pronásledovaný bludy a smyšlenkami, mluví si pro sebe, vytváří umělý svět." Toť definice stavu osobnosti Freda Madisona; stavu, který se výrazně odrazil v narativní struktuře a podvod na divákovi může začít... (29.10.2007)