Lost Highway

Asi jste zažili pocit bezmoci při noční můře, kdy cítíte nevýslovnou hrůzu, vlastně nevíte ani z čeho, ale stejně z ní není úniku. Nejspíš ji zažila drtivá většina lidí, jen ta šťastnější část si to nepamatuje. Lost Highway je zfilmovaná noční můra, film, který dost dobře nemá cenu chápat, ale který je možné vnímat a který brnká na iracionální část naší psychiky. Lost Highway je vlastně starší sourozenec Mulholland Drive. Jde o mysteriózní příběh dvou mužů - každému je vyhrazena část filmu, aby ve finále jejich životy splynuly v jeden. Lynch svůj snímek zaplnil zvláštními postavami včetně jedné osudové ženy, kterou ztvárnila Patricia Arquette. Lynchův snímek, to je skládačka, kterou vlastně ani na konci filmu není možné složit, protože některé díly si ďábelský režisér nechává pro sebe. Lynch toho o svých hrdinech divákům prozrazuje hodně málo a stejně málo prozrazuje i svým hercům. Během natáčení oba dva hlavní hrdinové své postavy nechápali, lépe řečeno nevěděli, jak je mají hrát, a když se obraceli na režiséra, jen se usmíval a nechal je v jejich nejistotě. Jak to vlastně bylo a jestli film není např. popsáním duševních pochodů schizofrenika, to si každý divák musí rozřešit sám. A možná je lepší to neřešit a poddat se atmosféře. Bavil jsem se skvěle a taky jsem se přiměřeně bál. Díky skutečně bizardním postavám a zvláštnímu hypnotickému napětí je Lost Highway možné vnímat jako svérázný mysteriózní horor. Na téhle dálnici je zajímavé se ztratit už kvůli výborné hudbě s neméně výbornými texty. Celkový dojem: 95 %. (05.01.2008)

„We´ve met before, haven´t we?“ Nejdřív jsem nechápal, přesto za ty poutavé obrazy pět hvězd. Pak jsem pochopil (I think so) a stupnice je mi směrem nahoru nedostačující. Máte můj bezmezný obdiv pane Lynchi, pane Gifforde! První setkaní Peta s Alice při This magic moment (L.Reed) je pro mě jedna z nejromantičtějších filmových scén vůbec. Paradoxně snová, tak jak to v životě chodí.. (29.08.2008)

Naprosto dokonalá vize Davida Lynche. Dokonale natočené. Výborně stylově ozvučené. Temné scény hlavně ze začátku filmu jsou neuvěřitelně působivé. Lynchova hra na pochopení je hodně krutá a komplikovaná... Nakonec i nemožná. Kousek před koncem se dají dokonce odříkavat dialogy (snad každému dojde chvíle kdy na konci zazní hláška "Dick Laurent is death"). Působivější než Mulholland drive. Postava "crazy man" (mystery man) je skvěle strašící a neuvěřitelně působivá(možná je to náhoda, ale přijde mi velká podobnost mezi touto postavou a Smrtí z Šesté pečeti). Celkově je to temný, hnusný, ujetý a geniální film. (02.08.2004)

Říkal jsem si, že ke 3000. hodnocení doženu nějakou pořádnou kultovku a ručička padla na tohle. A bohužel, podobně jako nedávno MULHOLLAND DR., i tenhle Lynch zůstane mimo mě. Přes jeho unikátní divnosféru, ultrasexy Patriciu Arquette s docela poutavou sadou herců, nebo občasný výbuchy násilí a heavymetalu, to prostě opět není film k jednoznačnýmu pobrání, který mi smrdí samoúčelnou nahodilostí. Pro někoho modla podnětná ke spoustě teorií, já s tím nemám trpělivost, ani nutkání kdy opakovat. A zpátky ke druhý sérii TWIN PEAKS... P.S. vyprávění Henry Rollinse (02.07.2017)

Informace, kterou jsme se dozvěděli na začátku filmu: Fredovi hrabe. Informace, kterou jsme se dozvěděli uprostřed filmu: Peteovi hrabe. (Pete je ale jen jakousi vnitřní projekcí Freda, takže jsme se vlastně nikam neposunuli.) Informace, kterou se dozvídáme na konci filmu: Z Petea je opět Fred a stále mu hrabe. The End. Mr. Lynch posílá srdečné pozdravy. (30.11.2011)