Lost Highway

Scénář: Barry Gifford, David Lynch .. Typické. Opakující se lynčující motivy, ale kromě originálního postupu mi prostě chybí originalita celku!!! David Lynch totiž zjevně přesně (ne)ví co režíruje a racionální divák tak krutě tápe. Je to dobře či nikoliv? Podle všeobecného ohlasu vidím, že je většině celkem jedno, o čem film vlastně pojednává, když je dobře a tajemně natočený .. jenže to, vědět o co jde a nějak to šikovně vypointovat, mi opravdu chybí! Kladů vidím opravdu mnoho, vlastně celé formální stránka, kompozice scén a hudby, výtečná režie a výborně vedení herci (ta Patricia je tááák sexy), ale ten fádní obsah - škoda dalších slov, která by stejně NIC neosvětlila (09.06.2006)

Uf. Lynch si zahráva s jemnými nitkami divákovho vedomia a podvedomia. Dlhé kilometre diaľnic, domy, chodby... a v nich dvere. Len vy sami určujete, kam tie dvere vedú; možno k pravde, a možno k hádanke vo vnútre vašej hlavy. Jeden z tých filmov, pri ktorých sa človek sám podrobuje psychoanalýze, aby odhalil spôsob zmýšľania podobne, ako hlavný hrdina... Ale je to vôbec hlavný hrdina? A je to hrdina? Existuje všetko navôkol? Predstavte si Matrix, ktorý sa odohráva v časti vášho mozgu zatiaľ čo v inej sa nachádza ďalší Matrix; ďalšia pseudorealita. Tie spolu kolidujú, narážajú a rozbíjajú sa o seba, do zdanlivého usporiadania vniká chaos a anarchia. Čas a priestor sa stávajú bezpredmetnými, príbeh a postavy zahmlenými, skutočnosť nejasná a pravda hraničiaca s najšialenejšou fikciou. Všetko do seba zapadá, ale nič z toho nedáva zmysel. A možno sa všetko odohráva iba na zázname kamery, ktorá je ďalšou realitou vo vnútri reality. Sakra, Lynch, čo si mi to spravil?! Demingova kamera a Badalamentiho hudba hypnotizujú, a mne nevadí, že som zhypnotizovaný. Čo nevadí, ja chcem byť zhypnotizovaný! Chcem sa ponoriť do vnútra zvrátenej antilogiky, absentujúcej chronológie, rozplývajúceho sa priestoru a zvláštnych postáva, ktoré sa mi menia pred očami, strácajú, prepadávajú do priepasti večnej tmy. Možno je všetko len tieň, ktorý sa odráža od svetla lampy v obývačke; jednoduchý a priamočiary podvod. A ja možno chcem byť podvedený. Hlavne keď k tomu hrá Rammstein, predo mnou sa zvlieka Patricia Arquette a v snoch ma prenasleduje napudrovaný chlapík s videokamerou, ktorý je všade a nikde zároveň. 100% (10.05.2014)

Na druhý pokus som sa s Lynchom skamarátil. Aj keď tváriť sa, že som našiel v tom filme zmysel by bolo pokrytecké, určite to nebol samoúčelný avantgardný miš maš (ako Fire Walks with Me). Môže za to skvelá mrazivá atmosféra, dobre vedení herci, zaujímavý sexom a násilím nabitý príbeh a brilantný pesničkový soundtrack. Eye od Smashing Pumpkins je úplne skvelá, len nechápem prečo preboha Lynch odmietol fenomenálnu Tear... (27.06.2012)

Fred je v tenzi. Ve strašné tenzi. Je jako tygr v kleci. Těžko říct proč - má sexy a zřejmě hodnou manželku, barák jako kráva, hraje profesionálně na saxofon a všechno v jeho životě se zdá být v naprostém pořádku. Přesto Fred působí dojmem, že každou chvíli vybuchne jako sopka. A zrovna Freda si vyhlídne nějaký úchylák a začne mu posílat videokazety, na nichž je nahraný Fredův dům i spící Fred s manželkou... A to už je na Freda trochu moc. Tak bych popsal první půlhodinu, u které jsem si nemohl pomoct a navzdory sugestivní a znepokojivé atmosféře se pořád pochechtával. S Fredovým nástupem do vězení ale zároveň nastoupila nuda, kterou jsem se neprokousal, takže nehvězdičkuju. (07.02.2017)

Cítit se jako magor při sledování filmu, jehož tvůrce chvílemi z magorství obviňujete rovněž, má nepochybně něco do sebe. Úvodní část se řadí mezi nejděsivější filmové pasáže, které jsem v životě viděl a později není o moc lépe. Hlava začne pořádně šrotovat nejpozději ve vězeňském středobodu děje a posléze se patrně začnete pokoušet o první možné interpretace. Napadne vás něco o schizofrenii, napadne vás něco o falešném začátku i konci - snímek totiž naoko začíná právě až v momentě vězeňského "přerodu", ve skutečnosti ale jako by chytrý dějový koloběh začátek ani konec vůbec neměl. Výkladů mě nakonec napadlo několik, jistý si ovšem nejsem žádným. I tak ve mně tahle šílenost rezonuje dodnes. (27.06.2010)