Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
Peter DemingHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Naomi Watts, Laura Harring, Ann Miller, Dan Hedaya, Justin Theroux, Brent Briscoe, Robert Forster, Katharine Towne, Lee Grant, Scott Coffey, Billy Ray Cyrus (více)Obsahy(1)
Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
Důležitou roli v navzájem propletených příbězích obou žen hraje režisér Adam Kesher přeobsazující zrovna hlavní ženskou roli ve svém příštím hitu Příběh Sylvie Northové, ale i byteček v Sierra Bonita, kam se uchylují dívky, které v hollywoodském světě snů zabloudily na své cestě ke slávě. Nesmíme ovšem zapomenout ani na herečku jménem Camilla Rhodesová, filmového bosse jménem Roque, který s lidmi zachází jako s bezmocnými loutkami, a na jeho mafiánské pohůnky - bratry Castiglianeovy. Svou roli hraje i zlověstný sen, který v restauraci Winkie's na Sunset Boulevardu vypráví velice vyděšený muž jménem Dan... a také podivný noční podnik s názvem Klub Ticha, kabelka s pětadvaceti tisíci dolary a modrá krabice neznámého obsahu, od níž dost dlouho schází ten správný klíč.
V příběhu vystavěném na principech snu si autor pohrává s tím, co si obvykle představujeme pod logikou vyprávění, tradiční chronologií, totožností filmových postav i neměnnou podobou předmětů ve filmovém příběhu. Divák si teprve postupně skládá "skutečný" příběh filmu, který se výrazně liší od "vnějšího" příběhu, který sleduje. Stejně jako v Lost Highway totiž sledujeme cesty vyšinuté mysli, která po naplnění jistého definitivního činu zkouší výčitkám svědomí uniknout do svých představ. Možná, že touha po úniku z reality se ovšem i podruhé zvrhne jen v další zlý sen o lásce k nesprávné osobě...
(Artcam Films)
Videa (2)
Recenze (1 305)
Filosoficky postulát skepticismu a skeptického přístupu k možnostem lidského poznání rozvíjí americký, v pravém smyslu tohoto slova ,,kultovní", režisér David Lynch. Jako to u vícevrstevnatého a významově nejednoznačného uměleckého díla bývá, různí se jistě i jeho možné interpretace, základní úhel pohledu však zůstává - Co je realita? Jsme schopni ji vůbec vnímat a poznat? Nezkreslují naše vjemy objektivní pravdu do té míry, že vlastně poznáváme jen iluze, projektujeme do výsledného počitku své zkušenosti a vnímáme věci a jevy tak, jaké ve skutečnosti nejsou? Tenhle přístup v gnoseologii (teorii poznání) v dějinách filosofie nalézáme již u Platóna a jeho Mýtu o jeskyni či u antických sofistů a přes pozitivismus (David Hume atd.) se dostal až k současným postmoderním náhledům na poznání - a David Lynch je jedním z jeho možných úhlů pohledů. Prostá fabule příběhu o dívce, jež ztratila paměť, a snaží se odkrýt roušku zastírající to, co před nedávnem prožila (příznačná Lynchovská expozice) nás uvádí do zdánlivě harmonického světa běžných západních krimithrillerů. Pozorný divák tu však již nalézá i typicky Lynchovské atributy - jistý obnos peněz (částku 25 000 dolarů), dům číslo 17 a jakýsi záhadný modrý klíč (Lynch rád používá symboliku barev a čísel). To už je nezvratné znamení v přístupu k zobrazování reality (symbolicky západního světa a jeho médií - film si bere na paškál tak trochu i Hollywood a jeho poměry), proč vlastně všemu, co vidíme na filmovém plátně či televizní obrazovce tak rádi a slepě věříme. Náhle se totiž prudce změní všechny výchozí (jednoznačně interpretované) premisy - dojde ke změně identit několika postav, realita pozvolna ustupuje iracionalitě (téměř surrealistické pasáže jakoby z Městečka Twin Peaks), dochází ke zlomu chronologie zápletky, tříští se tradičně akceptovaná kontinuita děje a dějových rovin, divák se ztrácí v bludišti filmového času a prostoru. Lynch nám implicitně dokazuje, že poznat skutečnou realitu a pravdu je nemožné, i když se stále zdá, že indicie a nápovědy dávané nám tímhle snímkem nás k nějakému poznání nutně musí dovést... Chyba lávky, jsme zajatci vlastního vnímání a skutečnou podstatu tohoto světa (jakož i filmu Mulholland Drive) nikdy nepoznáme. Uvidíme jenom pár obrazů, pár odlesků na stěně, pár siluet bytostí, naznačujících, že skutečná pravda je někde mimo dosah našich smyslů. Jsme na tom stejně jako zajatci spoutaní v šeru Platónovy jeskyně... Ztracená dálnice ale v tomhle směru šla mnohem dál a byla (dle mého názoru) kvalitativně lepší... ()
Zo začiatku veľmi pomalé, nudné, neprirodzené... postupne sa otvárajú nové a nové dejové línie, ktoré neskôr náhodne začnú do seba zapadať, celé sa to zamotáva a zamotáva až kým nevznikne veľké klbko plné nezmyslov, ktoré divákovi tak vypláchne mozog, že už ani netuší, čo vlastne začal pozerať. Silné a nepredvídavé. Brainwashing najhrubšieho zrna. ()
Totální nudná kravina. Začíná to ještě jakž takž srozumitelně, ale čím déle to běží, tím větší se z toho stává guláš. Jednotlivé scény tam jsou naprosto nahodile, bez jakéhokoliv významu. Snad jen, aby to bylo co nejdivnější a lidi za tím hledali genialitu, která tam není. Je to sice divné, ale není to nadčasově divné a ty lesbické scény už dnes ani nejsou nijak provokativní. Naomi Watts je tam sice opravdu výborná, ale tomuhle filmu nepomůže nic. Zbyla fakt jen nuda. ()
Skvělý počin Davida Lynche. Dvě a půl hodiny utečou jako nic, protože příběh je strhující od první minuty. V závěrečné půlhodině se vše otočí o 360 stupňů a člověk vůbec neví na čem je, ... já jen čekám, že se v posledním záběru dozvím jak to vlastně bylo. A nedočkal jsem se. Přestože film vlastně vůbec nechápu, zasluhuje absolutorium a to nejen za herecký výkon krásné Naomi Watts. Je s podivem, že nebyla nominována na Oscara! ()
Dosti psychologický film i na moje poměry. Atmosféra je naprosto skvělá to se nedá Lynchovi upřít, že on tu atmosféru umí. Možná mi nesedl Lynchuv styl vyprávění filmu nebo nejsem na tyto filmy stavěný, ale ten příběh mi moc nesedl. Jako plno lidí jsem z příběhu nepochopil ani zbla, ale přesto se na něj docela dobře koukalo. Kromě atmosféry bych chtěl ještě vyzdvihnout Naomi Watts a Lauru Harring, které hráli ve filmu nádherně, ale to je tak vše. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (53)
- V publiku v klubu Silencio si můžeme všimnout dvou žen, které jsou nápadně podobné postavám Laury Palmer (Sheryl Lee) a Ronette Pulaski (Phoebe Augustine) z Lynchova kultovního seriálu Městečko Twin Peaks (od r. 1990). (mandyl)
- Betty (Naomi Watts) tvrdí, že pochází z Deep River v Ontariu. To je jméno bytů v Lynchově filmu Modrý samet (1986). (Kulmon)
- Název filmu pochází z názvu ulice v Los Angeles, která vede od Hollywood Freeway, u které se nacházejí Universal Studios Hollywood, až k Motion Picture and TV Fund Hospital v Calabassas. (Mana)
Reklama