Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
Peter DemingHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Naomi Watts, Laura Harring, Ann Miller, Dan Hedaya, Justin Theroux, Brent Briscoe, Robert Forster, Katharine Towne, Lee Grant, Scott Coffey, Billy Ray Cyrus (více)Obsahy(1)
Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
Důležitou roli v navzájem propletených příbězích obou žen hraje režisér Adam Kesher přeobsazující zrovna hlavní ženskou roli ve svém příštím hitu Příběh Sylvie Northové, ale i byteček v Sierra Bonita, kam se uchylují dívky, které v hollywoodském světě snů zabloudily na své cestě ke slávě. Nesmíme ovšem zapomenout ani na herečku jménem Camilla Rhodesová, filmového bosse jménem Roque, který s lidmi zachází jako s bezmocnými loutkami, a na jeho mafiánské pohůnky - bratry Castiglianeovy. Svou roli hraje i zlověstný sen, který v restauraci Winkie's na Sunset Boulevardu vypráví velice vyděšený muž jménem Dan... a také podivný noční podnik s názvem Klub Ticha, kabelka s pětadvaceti tisíci dolary a modrá krabice neznámého obsahu, od níž dost dlouho schází ten správný klíč.
V příběhu vystavěném na principech snu si autor pohrává s tím, co si obvykle představujeme pod logikou vyprávění, tradiční chronologií, totožností filmových postav i neměnnou podobou předmětů ve filmovém příběhu. Divák si teprve postupně skládá "skutečný" příběh filmu, který se výrazně liší od "vnějšího" příběhu, který sleduje. Stejně jako v Lost Highway totiž sledujeme cesty vyšinuté mysli, která po naplnění jistého definitivního činu zkouší výčitkám svědomí uniknout do svých představ. Možná, že touha po úniku z reality se ovšem i podruhé zvrhne jen v další zlý sen o lásce k nesprávné osobě...
(Artcam Films)
Videa (2)
Recenze (1 308)
Filosoficky postulát skepticismu a skeptického přístupu k možnostem lidského poznání rozvíjí americký, v pravém smyslu tohoto slova ,,kultovní", režisér David Lynch. Jako to u vícevrstevnatého a významově nejednoznačného uměleckého díla bývá, různí se jistě i jeho možné interpretace, základní úhel pohledu však zůstává - Co je realita? Jsme schopni ji vůbec vnímat a poznat? Nezkreslují naše vjemy objektivní pravdu do té míry, že vlastně poznáváme jen iluze, projektujeme do výsledného počitku své zkušenosti a vnímáme věci a jevy tak, jaké ve skutečnosti nejsou? Tenhle přístup v gnoseologii (teorii poznání) v dějinách filosofie nalézáme již u Platóna a jeho Mýtu o jeskyni či u antických sofistů a přes pozitivismus (David Hume atd.) se dostal až k současným postmoderním náhledům na poznání - a David Lynch je jedním z jeho možných úhlů pohledů. Prostá fabule příběhu o dívce, jež ztratila paměť, a snaží se odkrýt roušku zastírající to, co před nedávnem prožila (příznačná Lynchovská expozice) nás uvádí do zdánlivě harmonického světa běžných západních krimithrillerů. Pozorný divák tu však již nalézá i typicky Lynchovské atributy - jistý obnos peněz (částku 25 000 dolarů), dům číslo 17 a jakýsi záhadný modrý klíč (Lynch rád používá symboliku barev a čísel). To už je nezvratné znamení v přístupu k zobrazování reality (symbolicky západního světa a jeho médií - film si bere na paškál tak trochu i Hollywood a jeho poměry), proč vlastně všemu, co vidíme na filmovém plátně či televizní obrazovce tak rádi a slepě věříme. Náhle se totiž prudce změní všechny výchozí (jednoznačně interpretované) premisy - dojde ke změně identit několika postav, realita pozvolna ustupuje iracionalitě (téměř surrealistické pasáže jakoby z Městečka Twin Peaks), dochází ke zlomu chronologie zápletky, tříští se tradičně akceptovaná kontinuita děje a dějových rovin, divák se ztrácí v bludišti filmového času a prostoru. Lynch nám implicitně dokazuje, že poznat skutečnou realitu a pravdu je nemožné, i když se stále zdá, že indicie a nápovědy dávané nám tímhle snímkem nás k nějakému poznání nutně musí dovést... Chyba lávky, jsme zajatci vlastního vnímání a skutečnou podstatu tohoto světa (jakož i filmu Mulholland Drive) nikdy nepoznáme. Uvidíme jenom pár obrazů, pár odlesků na stěně, pár siluet bytostí, naznačujících, že skutečná pravda je někde mimo dosah našich smyslů. Jsme na tom stejně jako zajatci spoutaní v šeru Platónovy jeskyně... Ztracená dálnice ale v tomhle směru šla mnohem dál a byla (dle mého názoru) kvalitativně lepší... ()
Pokud patříte mezi ty, u nichž složité = promyšlené = chytré = dobrý film , tak vás Lynch dostane maximálně. Já ale ty rovnítka tak ochotně nerozhazuju, proto zůstanu u zajímavé a nápadité, ale zbytečně komplikované v realizaci. Je to možná odvážné, ale je to až moc... no... lynchovské. Nějak ty mnohoznačnosti a halucinogenní scény nejsem schopen považovat za natolik geniální... Každé puzzle budou složité, když ukradnete polovinu dílků. ()
Nedokázal som ohodnotiť "umelecké dielo" v podobe "Mestečka TwinPeaks", nedokážem ani toto. Ja skutočne nerozumiem, čo kto na týchto dvoch filmoch vidí, no ja som si teda prešiel riadnym vnútorným nepokojom. Už po relatívne krátkom čase ma začala prenasledovať nervozita zo správania postáv, ktoré typicky Lynch-ovsky hľadia do "blba", kým konečne vypustia nejaké slovo z úst. Toto bola jedna nervy drásajúca nuda, pri ktorej som spravil zásadnú chybu, snažiť sa samotný film pochopiť. "Sloní muž" sa tak v mojich očiach stáva jediným Lynch-ovým veľkofilmom, ktorý ma na rozdiel od tohto, a tamtoho, dokonale citovo rozsekal. Ja zbožňujem komplikované filmy z ktorých bolí hlava, no táto forma spracovania skrátka nie je nič pre mňa ... ()
Nádherný film a já se bavila, protože jsem si říkala asi po hodině, že si z nás udělal David Lynch pokusné králíky, protože na mnoho mých počínajících otázek jsem se odpovědi stejně nedočkala a některé momenty tam byly jak z jiného filmu, například ten bubák za rohem. Nečetla jsem, na co všechno mám dávat pozor, jak je to myslím v zajímavostech, ale podruhé už to nedám. Senzační atmosféra a ženská herecká dvojice stačila k tomu, abych šla do plných. David to na nás zkrátka umí zahrát tak lišácky, že mu nelze odolat a kdo zná přesné vysvětlení všeho, co se tam odehrávalo, má můj neskonalý obdiv. ()
Moja prvá skúsenosť s Lynchom a musím povedať: "ďakujem neprosím mistře". Že držať niť a pochopiť Lynchoviny je občas nadľuská úloha som vedel, ale v tomto prípade mám pocit, že si tu z diváka niekto robí srandu. A to v mojich očiach degraduje ináč formálne prezíny film. Posledná 15-minútovka diváka hodí do úplne inej príbehovej dimenzie a ostane len jeden veľký, škaredý, ušmudlaný otazník. Dávam filmu druhú śancu s tým že sa posunie moje hodnotenie o dve hviezdy. Hore či dole mr. Lynch? ()
Galerie (96)
Zajímavosti (53)
- Původně šlo o pilotní díl seriálu pro společnost ABC, natočený v roce 1999 s rozpočtem 8 milionů amerických dolarů. Stanice se však myšlenky na seriál vzdala. Nové scény - celkem asi 40 minut - byly natočeny o rok později, s rozpočtem 7 milionů amerických dolarů, poskytnutých francouzskou společnosti Canal Plus. David Lynch materiál znovu sestříhal a upravil (například tak, aby měl uzavřený konec). (Kulmon)
- V publiku v klubu Silencio si můžeme všimnout dvou žen, které jsou nápadně podobné postavám Laury Palmer (Sheryl Lee) a Ronette Pulaski (Phoebe Augustine) z Lynchova kultovního seriálu Městečko Twin Peaks (od r. 1990). (mandyl)
- Betty (Naomi Watts) tvrdí, že pochází z Deep River v Ontariu. To je jméno bytů v Lynchově filmu Modrý samet (1986). (Kulmon)
Reklama