Mulholland Drive

Velká lekce z vnímání, to je Lynchův Mulholland Drive. Stejně tak velká lekce z moci vyprávěče. Nad fikčním světem, jeho obyvateli, ale i nad těmi, kteří se ho snáží rozkódovat. V první části filmu láká režisér do pasti tradičního narativního vnímání, do svěrací kazajky jednot času, děje a postav. Odvíjí před divákem zdánlivě jednoznačnou thrillerovou zápletku o ženě, která ztratla paměť během automobilové nehody a s pomocí začínající hollywoodské herečky Betty se snaží hledat indicie. Nalézá tři materiální konstanty, která záhy zůstanou jedinými konstantami v chaotickém víření snu i reality – dům číslo 17, modrý klíč a 25 000 dolarů. Následující zemětřesení, které zničí divákem pečlivě budovanou a rekonstruovanou zápletku je typicky lynchovské. Postavy změní jména, děj souvislosti a čas se stane relativním... A v rukou zůstává klíč, který divákovi nic neodmyká, dům číslo 17, jehož obyvatelka je nám známá a přece neznámá, a 25 000 dolarů, jejichž určení tušíme, ale nedostává se nám pro to opory. Co je skutečné a co je horečným sněním? Jak zapadají do fabule filmu podivné a zneklidňující epizody, které Lynch jakoby asociativně vkládá do toku vyprávění? Co je vlastně Mulholland Drive? Odpověď neznám. Je to klasická mentální časovaná bomba, která vás zmate, naštve, ale vlastně nemyslíte na nic jiného. Lynch vytvořil znepokojivý labyrint, ve kterém zrcadla tříští klasickou narativní strukturu, ve kterém se pitoreskně odráží pokrytecký a prázdný svět Hollywoodu (mistrovská scéna s oživování nesmyslného a prázdného textu na castingu), ve které se divák nutně ztratí, pokud vnímá naučeně – materiálně, kauzálně. Labyrintem s geniálním a takřka schizofrenickým hereckým výkonem Naomi Watts... Lynch je velkým mágem snů, náznaků a hádanek. Kapelníkem, který tvoří iluze nástrojů, aby vzápětí odhalil, že vše pouští jen z pásky – falešné, umělé... matoucí. Nedám body, dokud film neuvidím podruhé, potřetí... přiznám se bez mučení, že vlastně nevím, jestli jaký film jsem viděl. Po formální stránce bezesporu mistrovský (zvuk, střih, kamera, hudba a celková atmosféra z nich plynoucí je mrazivá, temná, uhrančivá...), ale po stránce jeho vnitřku jsem stále příliš vzdálen jeho jádra, než abych vynášel soudy. (30.07.2004)

Toto je moje 'prvýkrát' s Lynchom. To som ešte nevedel s kým mám tú česť, takže som len nesmelo aby som niekoho neurazil hodnotenie za štyri. Potom som to pozrel znova, vediac do čoho idem a znova ten istý výsledok. Na podobné herecké výkony, mätúci scenár, perfektná hudba. To všetko ale nedáva nič dohromady dokopy. Všetko je nadmieru roztrieštené a koniec je bez pointy. Občas sa zdá, že by to mohlo niekam viesť a ja sa stále pýtam, prečo to tak nemôže byť. Aspoň pokus o nejakú súvislosť. A on ten David nie a nie. Škoda, možno nabudúce, aj keď pochybujem, že sa do toho ešte raz pustím. 60%. (08.10.2007)

Tak nevim, jestli je chyba ve mně a nebo ve filmu, ale já se po několika minutách naprosto přestal orientovat v ději i v postavách a zbytek filmu jsem jenom netrpělivě čekal na nějaký vysvětlení, který ovšem nepřišlo. Když už jsem měl chvílema pocit, že to snad začínám aspoň trochu chápat, tak se to v zápětí zase zamotalo a stejně jsem nepochopil vůbec nic. Navíc jsem se u toho strašně nudil a v podstatě celou dobu jsem měl chuť to vypnout a jít radši spát (což jsem měl taky udělat). Neudělal jsem to a naprosto tak promrhal skoro 2,5 hod života. Láká mě odpad, ale tu 1 hvězdičku si to zaslouží za pár povedenejch scén. Ale jsou to jen samostatný scény, který dohromady nedávaj smysl... No opět musim souhlasit s uživatelem flanker.27. (25.09.2007)

David Lynch NENÍ mým oblíbeným režisérem. Nevím, proč by měl být. Jeho filmy mne většinou nudí a tím i otravují. Dal jsem mu další šanci. Dle hodnocení zde, jsem si říkal, jaký to asi bude zážitek. Nebyl ... To, že 74 minut se ve filmu děj nikam nepohne a já pořád sledoval, jak se jedna pěkná pipka ubytovává a seznamuje s druhou pipkou ...? Nuda. Pak se film rozběhne. Ano, uznávám, že forma je velmi kvalitní, ale ne dokonalá a ani z poloviny dokonalá, jak znám od jiných režisérů. Obsah je naivní a nudný příběhově tak, že jsem si říkal "Co to proboha ten autor řeší za přízemní nesmysly?!" Přesně po 2 hodinách stopáže se děj a forma rozpadne. Bravo Lynchi, to Ti jde velmi dobře, ale co z toho ... Pochopení, vysvětlení, návrat na počátek a klid ... Ano, konečně klid od té nudné ptákoviny ... za formu a zpracování 2*, za film jako takový 1* a "SILENCIO!!" ... (14.04.2013)

Největší kvalitou Lynchových filmů je pro mě skutečnost, že si i po několikátém zhlédnutí zachovají svoje TAJEMSTVÍ. Podařilo se mi konečně sehnat Mulholland Dr. i jako devadesátiminutový TELEVIZNÍ PILOT, který obsahuje jen málo neviděných záběrů, má v některých scénách jinou hudbu, samozřejmě televizní obrazový formát a pauzy pro reklamy, ale donutí vás ještě víc nenávidět televizní producenty, kteří tomuhle projektu nechtěli dát zelenou. Taky vás donutí přemýšlet, jestli by se seriál ubíral stejným směrem jako film po dvou třetinách (televizní snímek končí objevením těla Diane Selwinové a proměnou Rity v blondýnu) nebo jestli by zůstala zachována přímočarost a přehlednost jednotlivých dějových linií atd. Nakonec buďme rádi, že máme "alespoň" celovečerák, jeden z Lynchových nejlepších, na který se můžu dívat znova a znova... (30.11.2007)