Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zahraniční výjezdy nebývají bez rizika: studijní pobyt českého spisovatele, který v Polsku potká půvabnou dívku, sice skončí bez manželské nevěry, ale podezření přesto zůstává. Koprodukční projekt složitě hledal společnou řeč a nakonec uvízl v dávno vyšumělých schématech. O Polsku, kde tehdy vznikaly takové filmy jako Popel a démant, nic nevypovídá. Za zmínku stojí, že hudbu napsal Wladyslaw Szpilman, pozdější hrdina Polanského válečného dramatu Pianista. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Z historického hlediska, za barvu a koprodukci. Jako koprodukční komedie je to snesitelnější, než Hvězda jede na jih, a zároveň je to celkově lepší, než obdobně snaživý pokus o současný film, o dva roky starší projekt Nezlob, Kristino! Přesto v kontextu s první zvukovou koprodukcí Československo-polského filmu, zůstává Co řekne žena... stejně nevynalézavá jako Burianových Dvanáct křesel. Změnila se pouze pozice Čecha z tápajícího cizince v zamilovaného nadšence. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Je třeba poznat celou šířku a...ehm...hloubku života, praví spisovatel Vladimír Tůma při pohledu na svou přitažlivou polskou společnici. Možná, že účel světí v tomto případě prostředky, nicméně navzdory jisté těžkopádnosti se z onoho česko-polského přátelství vyklubal poměrně zábavný melodram, v němž prim hraje ironický vnitřní hlas Josefa Beka a vskutku záviděníhodný sex-appel Barbary Połomské. A pak věřte mužům. Nebo raději Mickiewiczovi? ()

Reklama

Ony 

všechny recenze uživatele

Pepíček Beků není zrovna ideální představitel intelektuála (možná byla v jeho obsazení záměrná ironie, těžko říct) a Irenku jsem měla chuť zbít. Nebo spíš mučit. Pár fórků ušlo, ale ostatní je hrozná křeč (ty úsměvy bolely). Je na tom hodně znát, že to primárně vznikalo jako obrázek československo-polského porozumění, což je účel, který prostředky rozhodně nesvětí. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Komedie o studijním pobytu českého spisovatele v Polsku a jeho peripetijích tam, který neskončil manželskou nevěrou, ale málokdo tomu věřil. Hodně špatně až těžkopádně zkonstruované zdůvodnění plánované spolupráce dvou znárodněných kinematografií. Komické prvky tu jsou zastopeny především v jazykové bariéře.. Spisovatelka Irena a spisovatel Tůma (Josef Bek). Co se tehdy skutečně dělo v Polsku na to se zas až tak nehledí a není to ve filmu vidět, ale ty koupajicí se krásky na mořském pobřeží ty dali všem asi na chvíli zapomenout. S těmi se možná tehdejší diváci spokojili. ddt: Barbaře Połomské (Irena) to slušelo:-) ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Pokus manifestovat polsko-české přátelství prostřednictvím groteskní anabáze s. spisovatele úporně hledajícího sujet k odpovídajícímu angažovanému dílku je spíše bezděčným varováním před gordickými zauzleninami apriorismů, jež jeho kontakt se „severními sousedy“ „zprostředkovávají“ (a tedy skutečnému poznání překážejí), než pikareskní iniciací, o niž tvůrcům zřejmě původně šlo. Bludný bedekr. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • Film sa natáčal v Prahe, Varšave, Krakove, Lodži a Sopotoch. (dyfur)
  • Premiéra filmu se konala ve čtvrtek 25. září 1968 v pražském kině Sevastopol. Pražské obecenstvo na ní vřele uvítalo československé a polské tvůrce filmu. (Laliss)

Reklama

Reklama