Kono sekai no katasumi ni

Anime je prostě natolik specifické, že není problém jím prezentovat žádný žánr, tedy v tomhle případě ani drama, které je spojeno s druhou světovou válkou a jejím dopadem na Japonsko. Navíc právě kresba je klíčem k pochopení hrůz a obyčejného lidského života, který jim byl vystaven. Nádherné pojetí fantazie. (12.03.2018)

Jedno z najkrajších a zároveň najdeprimujúcejších anime z vojnového obdobia vôbec. Vidiecky život na okraji Japonska očami naivnej hlavnej hrdinky, matne dotknutý obdobiami pred / počas a po druhej svetovej vojne má svoje naozaj nepríjemné a ťažké chvíle, ktoré však vždy vyústia aj k niečomu milému a peknému. Navyše je to naozaj krásne animované a líznuté poetikou. Občas mi však vadili prestrihy a súvislosti, ktoré neboli úplne dotiahnuté a preto pôsobili dosť mätúco. Čo sa však týka dramatického anime, výborný kúsok, ktorý sa rozhodne oplatí vidieť. (24.05.2020)

[2,5*]     "Did you bring an umbrella?" "I brought a brand new one." "Can I open it?"     Poetický príbeh o neustále zasnívanej dievčine s hlavou v oblakoch v ťažkých a tragických vojnových časoch. Ten preexponovaný obraz a tá trhaná animácia mi nepripadajú veľmi vábne, zrejme mám majstrom Mijazakim latku nastavenú príliš vysoko. Ani rozprávanie príbehu nie je 100-percentné, zdá sa mi dosť chaotické a akési unáhlené, čo je v rozpore s poetickým duchom filmu. Mám ale podozrenie, že za to môže necitlivý strih (videl som 129-minútovú verziu, v ktorej chýba oproti plnej verzii celá pol hodina). Najsilnejší je film v závere, kde sa napätie stupňuje, ako sa blíži deň D a hodina H (H ako Hirošima). (29.12.2021)

První polovina byla příliš rozvláčná a pomalá a celkově mi chyběl větší rozbor vztahu mezi Suzu a jejím manželem a výraznější odůvodnění, proč probíhal, jak probíhal. Zároveň ze svého osobního pohledu neoceňuji, že nabízí velmi smířlivý pohled na domluvené vztahy lidí, kteří se vůbec neznají. Obecně se na to ale dobře koukalo a ukazuje jak život běžných Japonců za světové války, tak přechod do dospělosti jedné zasněné dívky. Čekal jsem trochu víc snovosti a mírně mi to tam chybělo, protože použití "hrdinčiných" obrázků bylo super. 70 %. (12.03.2020)

Filmový Slice of life o obyčejném životě na neobyčejně zasáhnutém místě během druhé světové války. Mnoho příběhů o této tématice bylo již napsáno a natočeno, ale tento se věnuje té nenápadnější, civilní stránce a pohledu na hrůzy a dění během válečného stavu. Hrdinka Suzu je dokonalou reprezentací nevědomosti a celkové nemohoucnosti téměř cokoliv ovlivnit a tak jsme svědky koloběhu života, ve kterém se snažíte den co den žít a přežít do dalšího dne, bez jakékoliv představy co bude zítra. Velmý pomalý tok děje je tomu přizpůsobený a nemíní zrychlit, protože ať se v našem životě děje cokoliv, čas plyne stále dál konstantním tempem. Tento fakt by mohl mnoho diváků odradit, protože některé pasáže jsou doslova prachobyčejné (což film chce velmi důrazně znázornit) a málo vypovýdající, což naopak právě ocení milovníci klidného SoL žánru. Dočkáme se i údernějších momentů, kterých není mnoho, ale rozhodně píchnou u srdce. Je evidentní, že toto není středobod či záměr snímku a nesnaží se tragických okamžiků nebo jejich nadměrným protahování využít a zneužít k ždímání divákových emocí. Jisté velmi předvídatelné události se stanou a je jen na nás se s tím vyrovnat a jít dál, což je hlavní, i když ne tak výrazné poselství. Mírné zklamání vyjádřím na úkor tématiky kresby a snění, které tu bylo mírně načrtnuto, ale dle mě trestuhodně nevyužito. Poměrně jednoduchoučká kresba slouží jako ideální zosobnění prostého života, ale zároveň nás svou roztomilostí a poetikou chrání a kontrastuje s okolní válkou. Trochu bíce jsem i očekával od hudební stránly po velkolepém vstupu úvodní Adeste Fideles, ale dalších velkolepých znělek už jsme se nedočkali. Celkově to není špatný film; jen je trochu nevýrazný, na onu tématiku neúderný a pro mnohý může být až nepříjemně zdlouhavý. Je to hlavně o uvolnění a civilního pochopení života, jeho možností a následky neduhů v okleštěném světě války. Jednoduché to totiž nikdy není. Slabší 4* (04.04.2018)