Režie:
Taika WaititiScénář:
Taika WaititiKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Michael GiacchinoHrají:
Roman Griffin Davis, Thomasin McKenzie, Scarlett Johansson, Taika Waititi, Sam Rockwell, Rebel Wilson, Alfie Allen, Stephen Merchant, Archie Yates (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Být v nacistické Třetí říši malým blonďatým klukem znamená poměrně dost přímočarou kariéru. Tedy aspoň na jejím začátku. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. A to v partě se spoustou Hitlerovi též velmi oddaných kamarádů. Smysl a cíl to má jednoduchý: stát se řádným a plnohodnotným nacistou. A tím chce být i desetiletý kluk Jojo (Roman Griffin Davis), kterému v tom pomáhá jeho imaginární přítel, tak trochu nablblý Adolf Hitler (Taika Waititi). Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka (Scarlett Johansson) ukrývá v podkroví židovskou dívku (Thomasin McKenzie). Od té chvíle musí malý Jojo čelit svému vlastnímu zaslepenému nacismu a s tím mu jeho vymyšlený Hitler už může jen velmi těžko poradit. I když se docela snaží. (Cinemart)
(více)Videa (10)
Recenze (844)
Králíček, co rozsévá bobky absurdnosti. Ano, v jistém ohledu tenhle počin na mě působil absurdně. To nemusí být nutně zápor, ovšem stejně tak tenhle ráz filmu dodal značnou vypravěčskou nevyrovnanost. Nicméně hlavní přednost filmu vidím v jeho invenčním uchopení, čímž se většina tvůrců ve válečném žánru příliš nezaobírá. A to tenhle snímek odštěpuje od zbytku spřízněných počinů. Taika Waititi zaštítil svůj režijní výtvor scénářem, neopomenul pro sebe napsat roli imaginárního Hitlera v komediálním rozměru, jenž se přátelí s desetiletým hlavním hrdinou zvaným Jojo, kterého zaslepila nacistická ideologie. A komediální výstupy Taika Waititiho v roli Hitlera (namaskovaný byl nepovedeně) kazí co se dá a naprosto ničí vypravěčský rytmus. A přitom nápad na satiru totalitních režimů je trefný, sice nijak extra objevný, v konečném kontextu je to ale celkem funkční. Jistě, za cenu obětí. Za oběť padla napínavost příběhu. Když totiž je v domě ukrývána židovská dívka, tak to svádí k nejedné pekelně napínavé situaci, kdy se čelí jejímu prozrazení gestapu, které skutečně dorazí na místo udání. V celém filmu je vlastně taková vyhrocená scéna jen jedna, což je škoda. Větší prostor dostaly vzájemné poznávací dialogy mezi Jojem a židovkou Elsou, které ne vždy zabavily. A někde mezi nimi kmitá hvězdná Scarlett Johansson a hrozba špagátu (viz film). Hlavními protagonisty příběhu, dojemného i nevšedního, jsou však především dětští hrdinové, kteří dovedně zprostředkovali krutost i dojemnost války, vměstnanou do dialogu. Roman Griffin Davis a Thomasin McKenzie jsou rozhodně originální a zapamatovatelní představitelé a jejich rozhovory v podkroví filmu jednu dobu dost vládnou. Akční složka představuje jen nepatrný zlomek v téměř dvouhodinovém filmu. A je znát, že úmysl s ní šetřit, byl celkem promyšlený, neb vynikne následná drastičnost a dramatičnost vyprávění. Dojde na zúčtování s imaginárním Hitlerem, na vyprofilování zla s lidskou tváří (scény se Samem Rockwellem) a dokonce nechybí ani propašovaná komika od Rebel Wilson. A v tvůrčím štábu nalezneme výraznou českou stopu. A i inspirace českým filmem Musíme si pomáhat je nepřehlédnutelná. Snímek má své slabiny, určitě vázne hlavně dynamika a napětí, načež to působí poněkud roztahaným dojmem. Waititi a spol. si nalezl optimálně nevšední studii ideologických útvarů a předložil svůj svérázný pohled na ně. S kvalitním osazenstvem dosáhl potřebných satirických kvalit. 7/10 ()
Mnohem víc než čtyři, ale přece ne plný počet. *** Je to po delší době absolutní, svrchovaný film: maximálně nakažlivě osvobozující svou rozjařující filmovostí, úžasně dbalý, aby se nepodřídil diktátu tématu, vysmekávající se mu hladce a hbitě nepřebernými způsoby odvázanými prostředky jako úhoř, aniž by však divákům sebeméně dovolil unikat smrtelně vážné podstatě jeho sdělení. Je to ale film a nebojí se nic filmového použít. *** Dala bych deset hvězd, kdyby si tohle dokázal udržet absolutně, ale tam, kde nejde o Hitlera, o válku, o fanatismus, o využívání klukovské touhy patřit do party, ale o lásku a city, místy přece jen v Jojově postavě uklouzne k melodramatu, což mě vytrhovalo, rušilo z té jízdy a ve svém hodnocení to nemůžu poctivě pominout. *** BTW: Je mimo mísu zrovna tomuhle počinu vytýkat, že herci mluví v německém prostředí anglicky, naopak, film tenhle problém prostořece zviditelňuje a využívá k svému prospěchu a herci se můžou přetrhnout, aby si divák dosyta užil jejich různě rozvinuté verze němgličtiny. *~ ()
Tak podobnú zápletku v rôznych variáciách sme mali v československej kinematografii neúrekom, od Romeo, Julie a tma, až po trebárs Musíme si pomáhat. Takže chápem, že tieto filmy medzinárodné publikum nepozná a tým pádom mu ukrývanie židovského občana v dome civilistu pripadá originálne. Originálny by mal byť aj Hitler ako halucinácia a hlavná postava nemeckého chlapca. Z nejakého dôvodu mi to ale extra inovatívne nepripadalo. Výsledok je ten, že ma Králiček Jojo občas nudil. Ako celok sa mi ale Jojo páčil. 70%. ()
Desetiletý Jojo a jeho imaginární kamarád Adolf by udělali pro Německo všechno. Jenže když malý hrdina zjistí, že jeho maminka doma schovává židovskou dívku, všechno se změní. Taika Waititi natočil vizuálně hodně nápaditý film, ve kterém se střídají dojemné a drsné momenty s humornými a Scarlett Johansson se Samem Rockwellem tu předvádí jedny z nejlepších hereckých výkonů svých kariér. ()
Na ja, schön wie ein Diamant, Sam je prezident vesmíru a tak všelijak, ale celou dobu jsem si kladla otázku, jestli bych to pustila svému dítěti, kdybych nějaké měla. Je to velmi, velmi, velmi dětsky zaměřené, ale z extrémně dospěláckého úhlu pohledu, jestli to dává smysl. Můj popis, ne ten film, protože mám pocit, že film právě trošku ne. Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem jako děcko viděla nějaké filmy o náccích, parafínového Hitlera v Červeném trpaslíku nepočítaje. První film, který si pamatuju, ale určitě ne první film, co jsem viděla, byli Swing Kids, ale to už jsem byla dospívající dacan a film tomu svým pojetím a vším ostatním odpovídá. Taika na to jde prostě moc šíleně nebo příliš málo šíleně, kdybych to měla popsat co nejjednodušeji. Asi bych svému dítěti prvně pustila Život je krásný a potom by bylo na něm, jestli by ho Jojo Rabbit zajímal, až by bylo větší. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (43)
- Když Jojo (Roman Griffin Davis) cvičí nohu u bazénu, přijde k němu matka (Scarlett Johansson) a políbí ho na čelo. Polibek mu dá spíše nad pravé obočí, ale v dalším záběru má otisk rtěnky přesně ve středu čela. (Geriel)
- Stephen Merchant (Herman Deertz) v rozhovoru podotkl, že hrát nacistu na Staroměstském náměstí, kde občane nacistickou okupaci opravdu zažili, bylo „mrazivé a dojemné“. (maxmen)
- Taika Waititi údajně nijak nestudoval osobnost Adolfa Hitlera kvůli přesnému hereckému ztvárnění. Na otázku proč odpověděl slovy: „Protože ten chlap byl prostě ču*ák.“ (jandastlouky)
Reklama