Králíček Jojo

Mal som dosť problém s tým, jak ten film prepája crazy komédiu s vážnymi scénami, čo malo za následok, že keď prišli scéna s obesenkyňou a záverečná scéna (s tým, načo od začiatku čakáte), pri ktorej som mal akože plakať, necítil som absolútne nič, a to ja som v tomto dosť baba a revem normálne aj pri katarzných momentoch. Teda nie, že to len nefungovalo na mňa, príde mi to vyslovene zle zrežírované. Zapamätám si sympatickú herečku, sympatického Rockwella, hromadnú heilovačku a možno ešte nemecký cover Bowieho. A aj keď som rád, že opäť niekto verejne ponížil Hitlera a vysmial sa náckovskej debilite, vychádza mi to iba na 3*; čo je dosť na prd, dúfal som medzi 4, 5. (09.01.2020)

Ten Waititiho štýl ma moc nebavil ani v Thorovi a nesedí mi úplne ani tu. Niektoré scény boli super, obzvlášť úvod a záver a väčšina tých, kde bol Sam Rockwell. Inak mi tieto tri žánre - komédia - dráma - vojnový moc nesedeli dokopy. Krpec Roman Griffin Davis bol perfektný, tak isto aj Hitler v podaní scenáristu a režiséra. Ako celok mi to moc nesedelo. Ale ako krátky klip 10-15 minút by to bolo super. 55% - 3* (21.06.2020)

Mnohem víc než čtyři, ale přece ne plný počet. *** Je to po delší době absolutní, svrchovaný film: maximálně nakažlivě osvobozující svou rozjařující filmovostí, úžasně dbalý, aby se nepodřídil diktátu tématu, vysmekávající se mu hladce a hbitě nepřebernými způsoby odvázanými prostředky jako úhoř, aniž by však divákům sebeméně dovolil unikat smrtelně vážné podstatě jeho sdělení. Je to ale film a nebojí se nic filmového použít. *** Dala bych deset hvězd, kdyby si tohle dokázal udržet absolutně, ale tam, kde nejde o Hitlera, o válku, o fanatismus, o využívání klukovské touhy patřit do party, ale o lásku a city, místy přece jen v Jojově postavě uklouzne k melodramatu, což mě vytrhovalo, rušilo z té jízdy a ve svém hodnocení to nemůžu poctivě pominout. *** BTW: Je mimo mísu zrovna tomuhle počinu vytýkat, že herci mluví v německém prostředí anglicky, naopak, film tenhle problém prostořece zviditelňuje a využívá k svému prospěchu a herci se můžou přetrhnout, aby si divák dosyta užil jejich různě rozvinuté verze němgličtiny. *~ (27.01.2020)

Zbytečná rozjuchanost, film chvilkama působí skoro tak bláznivě jako staré němé komedie, což jeho dramatičnosti dodává na křečovitosti. Bláznivost v tomto případě neznamená hravost jako třeba u Život je krásný, spíš je tu taková nepatřičná (trapná, už jsem jen čekala, zda se objeví Američany tak oblíbené prdění a vrážení do skla) a postava Adolfa je úplně navíc. Vtipné to není, kvůli snaze o dětinský humor to není ani smutné. Ale pozadí příběhu o klukovi, co se vypořádává s tím, co si chce myslet a co mu vštěpují dospělí, aby si myslel, má něco do sebe, a stejně tak i naše česká podloubí. (21.04.2020)

„Nesmí to vědět. Pokud to ví on, tak to vědí i oni.“ - „Mohla bys mu to vysvětlit.“ - „Neznáš ho. Je fanatik. Tři týdny se vzpamatovával z toho, že jeho dědeček nebyl blonďák.“ Od Waititiho mám nakoukáno dostatek na to, abych už trochu tušil, co čekat. V Králíčkovi se ale zas posunul. Předně, film určitě není pro každého. Na někoho tohle mixování vážných, mrazivých scén s těmi černohumornými, absurdními a odlehčenými fungovat nebude. Někdo nepřijme ani tu nadsázku linoucí se celým filmem. Jenže Králíček je podstatně sofistikovanější, než jak možná navenek vypadá, pod tím vším dělání si srandy je celkem jasné poselství. Waititiho efektní, rošťácký styl nicméně fungoval parádně, podobně jako herecká kreace (tedy nejen jeho, Davis, Mckenzie, Merchant, Johansson, Rockwell …ti všichni byli výborní). Směrem ke konci se hodně zvážňuje, nahrazení němčiny angličtinou si též vybere svou daň, přesto těch slabších 5* u mě Králíček má. „Řek sem, abys namalovala, kde žijí Židi. Tohle je jen hloupej obrázek mý hlavy.“ - „Jo, a tam taky bydlíme.“ (08.03.2020)