Králíček Jojo

Mít za mámu Scarlett a ve skříni budoucí současnou je asi jediná možnost, kdy by se na životě v Třetí říši dalo najít aspoň něco málo pěknýho. Co bych za to dal, kdyby nám v dějáku tenkrát mohli pustit tenhle film. Za necelý dvě hoďky by i za pomoci humoru měl každej představu o době, kdy proběhl první pokus založit EU. Dětský role plný hlášek jsou jednak skvěle napsaný a druhak i skvěle zahraný. Jen Kiwižena Mckenzie má zatím nějakou smůlu na role. Beze stop strávila zavřená v lese, tady ji šoupli do skříně; no já bych se příště bál číst scénář... Za mě osobně točte takový filmy dál, dokud je satira dovolená. (19.07.2020)

Žánrová propletenost, kdy brutálně vážné a silné scény (oběšenci, gestapo, rozhovor v úkrytu ) okamžítě přecházejí až v parodii (vše s Hitlerem, atd. ) není zrovna šťastně zvoleným elementem. Máme tu vša hodně kvalitní herecký výkony mladých představitelů Roman Griffin Davise a Thomasin McKenzie, jednoho z mála sympatických nácků v dějinách filmů v podání Sam Rockwella, jehož postava, ale přesně naplňovala mou výtku někdy má člověk hubu od ucha k uchu, ( když představuje svou modernizovanou verzi uniformy, jindy (třeba na konci ) je emotivně silná, atd, atd. ) a s tím pojetím mám právě trošku problém. Nemluvě o tom, že si opět neodpustím to, že nemám rád, když němci mluví za války anglicky a opět si neodpustím odkaz na výtky mnohých z Vás u jiných filmů a zde děláte že neslyšíte, ale zase je fajn zakončit koment z úsměvem na tváři. (13.01.2020)

Na prekvapenie film lepšie funguje v dramatickej rovine, než v komediálnej. Spočiatku sa síce na Hitlerovi, fanatických deťoch a bláznivej židovskej dehumanizácii pobavíte, ale neskôr sa do popredia dostáva vzťah Joja s matkou a Joja s Elsou. Možno menej zábavné, ako som čakal, ale skutočne príjemné a ľudské. P.S. Scartlett Johansson a Sam Rockwell boli super, Thomasin McKenzie veľmi sympatická. P.S.S. FO Hitler! (04.01.2020)

Když jsem viděl ty řady hvězd jak na americké vlajce, docela jsem byl zvědav jaký film bude. V kině mi totiž na toto pustili před jiným filmem upoutávku a jediné co jsem si u ní uvědomil bylo, že to bude asi divné. A bylo. Kiwi Waititi dle mého názoru natočil komedii o období, kterému jednak nerozumněl, které nezažil a navíc bylo na míle vzdálené jeho rodišti. Z toho celého vzniklo jakési nepochopení závažnosti látky se kterou se rozhodl pracovat. Už jsem to psal jinde. Nevadí mi černý humor, nevadí mi absurdní komedie dokonce ani z války dělající si legraci z vážných témat. Tady to ale místy zavánělo jakousi až neúctou cizince v prostředí které nezná (oběšení lidé na náměstí atd..). Asi jako kdybych uprostřed maorské původní vesnice lpící na zvycích a tradicích se rozhodl postavit vedle chýše šamana výrobnu kynutých knedlíků. Buď to měl celé točit jako takovou nějakou šílenou a absurdní komedii z druhé světové, nebo měl film točit jako drama. Vyvážit totiž obě polohy do rovnováhy a šoupnout to do jednoho filmu, to chce kumšt a ten tu evidentně chyběl. Celkově si kladu otázku komu byl film vlastně určen. Řadu věcí dnešní divák (chápej teenager připojený celý on-line na sociální sítě a youtube) prostě nezná, protože se o to nezajímá. Stěží ví kdo byl Hitler. Řadu narážek a ,,vtipů'' na Židy těžko mohl pobrat. Ten kdo o tom něco ví nebo jeho rodinu dokonce postihl holocaust (mezi ty se řadím já) , ten i přes hlavní zápletku filmu musel leckdy asi jen velmi ztěžka polknout pár hodně hořkých ,,komediálních'' scén a narážek na Židy... Ve filmu je pak i spousta chyb v reáliích a to dokonce i v období kdy se odehrává. Hitler např. vypráví Jojovi o atentátu a Stauffenbergovi (tedy o 20.7.1944) aby pak matka Jojovi vyprávěla, že spojenci jsou již v Itálii (tedy léto 1943 rok před atentátem v bunkru ) atd... Do toho ta typická british english Davise mixlá americkou Johanssonové a novozélandskou šišlavštinou jako že dojč z úst Waititiho...a to všechno z úst Němců v německých uniformách... Sem tam se povedl nějaký vtip (mně pobavilo to multi zdravení Heil Hitler a němečtí ovčáci), ale tím to haslo. Od ztřeštěného nevtipného začátku (a momentu kdy jsem prstem kroužil na tlačítku OFF) film v závěru sklouzne do vyloženě dramatického až slzičkového konce ...A to závěrečné procitnutí hrdiny... eh. Tohle mi prostě nesedlo. Potěšilo však to, že byl celý točen u nás, což bylo zřejmé skoro neustále. Dávám tedy za dva protifašistické letáky. * * (08.02.2020)

Waititiho autorské motivy dospívání, problematických vzorů a snahy napasovat se do společenské role, která člověku vůbec nesedí, zde dosáhly levelu naprosté vypravěčské geniality a filmařské bravury. Film o nacismu a xenofobii, ale i lásce a hrdinech, který je současně hurónsky vtipný, drásavě devastující, ale i plný naděje. Protože často ten největší nepřítel číhá v zrcadle a stačí jen sebrat sílu se mu postavit, i když to může být sakra těžké. Králíček Jojo je čirá filmová dokonalost na všech úrovních a složkách, neposlední v řadě také v castingu. Vedle skvostně vedeného Romana Griffina Davise a "baby Nicka Frosta" Archieho Yatese tu v každé své scéně září Sam Rockwell a Scarlett Johansson podává životní výkon v jedné z nejlépe napsaných ženských figur všech dob. Film roku, jak toho uplynulého, tak bezesporu i toho právě započatého. --- Podrobněji v recenzi a následné debatě pro Reflexe: Film rádia Vltava. (01.01.2020)