Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)

(více)

Recenze (442)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak teraz neviem, či pre tvorcov bolo tým peklom manželstvo, alebo komunizmus. Návšteva v pekle je skutočne na hrane akceptovateľnosti roku 1956 a ešte že scenáristi neboli mučení na "legendárnych" päťdesiatkových súdoch. Skôr sa jedná o epizodické rozprávanie, ako o ucelený dramaturgický celok, takže film nemá patričný rozprávkový spád. Vizuálna stránka ukazuje, že skutočné nápady vznikajú pri veľmi stiesnených podmienkach a limitoch, ale veď načo natáčať skutočný les alebo skutočné peklo, keď si ich môžeme uspôsobiť podľa vlastnej predstavivosti a ukázať naše myslenie celému svetu? ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

K téhle pohádce lze snad jen konstatovat, že nic podobného se u nás už nenatočí - krásná zvučná čeština, herecké kreace, kulisy a křesťanstvím šmrncnutý děj. To vše se dnes už jen paroduje a zlehčuje. Z herců nemá cenu nikoho uvádět, z toho jsem úplně bezradný, protože každý je výrazný a každý vynikající. Ale blahem jsem si poňuchňával zejména při výkonu Františka Smolíka a jeho čítankově přesného pyšníka. A ladovské dekorace jsou světový unikát........ jako mínus bych uvedl děj - dvě nadržené slípky upíšou duši čertu jen proto, aby jim dohodil citlivého inteligentního atleta, což je zboží i na naše poměry hodně nedostatkové. A stejně by se začali po pár letech hádat a rozvodovou při by řešila jiná inštance:) Obě kačeny byly tak hloupé, že bych si nevybral ani jednu, i kdyby posledním žijícím člověkem na zemi byl už jen Sarka Farka....ale jinak to byl slušnej tabák, na mou čest ()

Reklama

Fingon 

všechny recenze uživatele

IMHO nejlepší česká pohádka, kam se hrabe Pyšná princezna! Ladovské kulisy, jeden z nejlepších Lucifefů (Petiška), čerti olezlí i šviháčtí... a k tomu samozřejmě Káča a princezna Dišperanda, pitomý otec Školastikus (btw, jen v málu pohádek je vidět tak krásná erotická scéna...), anděl Teofil, Sarka Farka a samozřejmě dragoun... ()

topi 

všechny recenze uživatele

Musím zvednout na 5, protože jiné hodnocení si tenhle nádhernej kultovní nepřekonatelnej film nezaslouží. Doktor Solfernus jako Vladimír ráž, Belial jako Rudolf Deyl ml. a Belzebub jako Ladislav Pešek jsou nejlepší čerti, které už nikdy nikdo překonat nemůže. Co záběr, co hláška je opravdu nezapomenutelná. Dříve jsem tuto pohádku tak neprožíval, ale postupem času se u ní směju čím dál víc. Originalitu dodávají nádherné kulisy podle Josefa Lady. Nepřekonatelná pohádková komedie. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Kouzelná studiová pohádka se zábavným a samozřejmě také vtipným příběhem. Neumann a Filipovský jako čerti byli dokonalí. Vlastně nejen oni. Takových postav je tu ale víc, třeba loupežník Sarka Farka. A ta ladovská stylizace je nezapomenutelná. Někdy to jde o bez velkolepé výpravy. Tady by byla na škodu. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (20)

  • Podle stejného scénáře vznikla v roce 1954 v režii Josefa Bezdíčka i stejnojmenná rozhlasová pohádka. (Miggi90)

Reklama

Reklama