Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Martin Plechatý a Petr Nový brázdí se svými tramvajemi okupovanou Prahu. Doba je těžká a přežít leckdy není jednoduché - zvlášť když se člověk ve snaze pomoci ohrožené (a půvabné) sousedce zaplete s esesákem, praští ho po hlavě a zabije. Tak si alespoň situaci vysvětlili oba kamarádi, když se jejich protivník svalil na zem. Co si teď počít s tělem? Začíná nekonečná anabáze, v níž se uplatní i dětský kočárek... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (86)

Terva 

všechny recenze uživatele

Film začíná přestřelkou a akční honičkou. CITÁT - A jéjé, člověče, ta Slávka je ve srabu.......... Černobílá komedie z roku 1947 o tom, jak se zbavit údajné mrtvoly. Dobrej soused Koula je do toho vtažen, ani neví jak. Davové scény jsou velice nepřirozené. CITÁT - Mlátěj SA mana........... Ve scéně okolo 41 minuty je muž obrán a povalen za to, že rozdával trikolóry. Po odchodu davu se muž skoro podobá Adolfu Hitlerovi. O pár vteřin dál je chyba ve filmu ( 42 minuta ). Nápis RAUCHEN VERBOTEN - ZÁKAZ KOUŘENÍ je opatlán pěnou z hasícího přístroje, při dalším záběru však nápis nic nezakrývá a je celý vidět.......... Další chyba ve filmu přijde, nebo spíš přijede ve 44 minutě. Kočárek z SA manem sjíždí ze schodů a je vidět, jak je přivázán k jakému si lanu, které ho jistí......... CITÁT - Tramvaj ? Já mám legitimaci........ V 57 minutě jsou v krátkém záběru hodiny z divným ciferníkem. Místo čísel mají písmena. Číslo jedna bylo I, číslo dvě je E, tři je A, 4 = N, 5 = V, 6 = E, 7 = P, 8 = E, 9 = N, 10 je M, 11 je zase A a Dvanáctku představuje písmeno R. Nevím, co tím chtějí tvůrci říci, mě to nic neřeklo. Závěrečná akční honička a letecká scéna je důstojným zakončením této Československé komedie. Scénář - Josef Mach. Námět - Jan Schmidt. Hudba - Josef Stelibský. Texty ( Teksty ) písní - Špilar, Mírovský a Dr. Tobis. Souseda Koulu si zahrál St. Newman. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Dávno před Sedmou rotou uměli Češi i z tragické situace vyřešit vynikající komedii či spíše grotesku ne nepodobnou americké klasice. Ten film se mi poslední dobou míjel, ale vzpomínky na to, jak dva tramvajáci nevědí, kam s ním, mi zůstaly už od dětství. Filipovský, Marvan a Neumann, to byli mistři české veselohry. Linkers byl ovšem také skvělý. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Josef Mach ako reziser mi zacina coraz viac smakovat . jednak natoci l slusne filmy ako Hratky s Certem 1956,, Rodna Zem 1953, Horka Laska 1958. Vyborny namet na film - jak schovat mrtvolu esesaka v okupovanej Prahe ? Marvan tradicne vedie, ale ani Filipovsky nijak nezaostava. Linkers sa dozil nadherneho veku - kazdemu cloveku je dano dopredu sa dozi urciteho veku -u Linkersa to bolo az 91 rokov. 77 % ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Super oddychová situační komedie téměř až s artistickými tělesnými výkony:-) Film byl natočený v době, kdy podobně laděné komedii z doby protektorátu nebyly příliš v módě (nebo spíše nebyly vůbec), tudíž byla to na druhou stranu i velká odvaha..Njn holt Češi! Divák se baví grotesknímu pojetí, vtipům i jednotlivým gagům stále, tedy i po těch dlouhých více jak šedesáti letech. Nejlepší scéna: tak asi ta s kočárkem a ožralým SA-manem, a řvaním na celé kolo "Holalí, haló, holalí haló, holalalilí...":-) ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Josef Mach jakoby se zhlédl ve francouzské či britské kinematografii, v níž má tento žánr předlouhou tradici, když hned svůj debut Velký případ a vzápětí svůj druhý film Nikdo nic neví natočil v duchu absurdní kostýmní frašky zbudované navíc na základech americké němé grotesky. Vyrovnat se s hrůzami druhé světové války smíchem, bláznivým humorem a parodií, to je věru osobitý přístup, který se ve Střední Evropě právě moc nepěstoval, narozdíl třeba od dvou výše zmíněných západních národů (ale důvod je nasnadě - válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem). V kontextu doby a vývoje naší národní kinematografie je pak snímek točený v duchu francouzské či britské školy kostýmní situační komedie malý zázrak, rok 1948 přinesl snahám o podobně laděný projekt dogmatické stop a kodifikované zpodobnění druhé světové války bylo výhradně a pouze žánrem válečného dramatu (na Josefa Macha tak navázal až po předlouhých 50 letech Jiří Chlumský v roce 1997 snímkem Stůj, nebo se netrefím!). Veselohra postavená na síle komických gagů, záměn osob i věcí (pouzdro na basu atd.), komických nedorozuměních a opravdu skvělé ústřední dvojici Marvan - Filipovský, české mutaci Laurela a Hardyho. Po jejich boku vyčnívá i Eduard Linkers, který byl do role gestapáka (paradoxně byl ale svým původem Žid) obsazen již v animované fenomenální Vzpouře hraček a Hermína Týrlová přesně našla škatulku, k níž ho předurčovala jeho fyziognomie a které se až do svého odchodu z republiky nezbavil. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (11)

  • Postava letca a člena odboja sa volá Karel Bureš. Rovnaké meno má aj pilot rakety na cestovanie časom z filmu Zítra vstanu a opařím se čajem (1977), komédie, ktorá sa tiež zaoberá nacizmom. (ČSFD)
  • Letadlo, které se v závěru filmu objeví, je navzdory výsostným znakům britské RAF známý sovětský Šturmovik, tedy Iljušin Il-2m3. (ryba443)
  • Jiří Sovák vzpomínal na své nefilmové seznámení s režisérem, který jej poprvé postavil před kameru: "Byl poslední rok války. Nálet na Prahu. Vřítil jsem se do jednoho domu v Jungmannově ulici - a aby nebylo tak smutno a těsno, začal jsem vyděšenejm lidem ve sklepě povídat vtip. Anekdotu o Hitlerovi... Už to nebylo tak velký hrdinství, konec fírera se neodvratně blížil. Ten fór byl o Hitlerově holiči, který se na chvíli zamyslel a v zamyšlení oholil Adolfovi polovinu knírku. Jen jsem vtip začal vyprávět, přitočil se ke mně jeden z dočasných obyvatel krytu, vzal si mě stranou a povídá mi: 'Vážený pane, já vás chci pouze upozornit, že je tady s náma řada lidí, které neznám - a neznám ani vás. Ale když mermomocí chcete tu anekdotu dovyprávět, tak ji řekněte jenom mně!' Tak jsem mu ji řekl. Zasmáli jsme se oba - a k tomu jsme učinili bontonu zadost, takže jsme se představili. Tak věru neformálně jsem poznal Josefa Macha, tehdy nadějného filmaře a pak známého režiséra. Nebylo divu, že se bál - právě za fór na Hitlera mu za okupace zastřehli jednoho z příbuzných. Mach mě vlastně ochránil a taky mi nabídl vůbec první filmovou roli, malou roličku hotelového detektiva ve filmu Nikdo nic neví. Tu a tam jsem se prošel po plátně, nic víc, ale začátek filmové práce to přece jen byl. A taky z Machovy strany charita, vrátil jsem se totiž z vojny a neměl jsem práci ani prachy." (NIRO)

Související novinky

Letní filmová škola se blíží

Letní filmová škola se blíží

19.07.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)

Reklama

Reklama