Rodná zem

Po práci duševný odpočinok! 1) Organické propojení lidových a budovatelských písní je obdivuhodné stejně jako taneční, hudební i pěvecké výkony protagonistů ze SLUKu a Lúčnice. Zejména závěrečný industriální tanec doporučuji ctěné pozornosti. 2) Pěkní tanečníci činí tento quasi muzikál atraktivnějším. 3) Dnešnímu divákovi film poskytne i zajímavé povyražení - jak použitým dabingem (kdo film sledoval, ví, o čem mluvím), tak i roztomilými cimrmanoidními dialogy. 4) A kdyby nic jiného, tak můžete obdivovat krásu slovenských Tater a vpravdě nádherné lidové písničky. (08.01.2016)

toto bol (tak sa mi zdá) prvý slovenský farebný film, ktorý svojho času zaznamenal veľký úspech a zabezpečil pomerne veľký úspech či už hercom ako bol Zachar, Pántik (ktorý tu bol skvelý) alebo Romančík či iní, ale aj napríklad skladateľovi hudby T. Andrašovanovi, ktorý zložil naozaj rezkú muziku (a muzika je v muzikáloch naozaj podstatná zložka) no a taktiež M. Ťapák, ktorý sa folklóru venoval naďalej (v tomto filme okrem titulnej úlohy martina bol spoluatorom choreografie). I keď s odstupom času mnoho scén vyznie nechcene smiešne a budovateľský zápal spájaný s romnatikou a inšpiráciou prácou tak typický pre 50. roky môže pôsobiť naozaj humorne, jedná sa preda len o dokumentárne pomerne hodnotný (aj keď nie presne, lebo pravý folklór je trochu deformovaný a prispôsobovaný) a živelne pestrý a dynamický film, ktorý rozhodne má svoje miesto v slovenskej kinematografii. (07.11.2005)

Film laureáta státní ceny Josefa Macha „Rodná zem" ukazuje jako dosud žádný slovenský film krásy slovenských hor. Exteriéry tohoto filmu byly natáčeny v Bielovodské dolině pod Belanskými Tatrami a ve Ždiaru. Ke spolupráci na filmu přizval režisér Mach soubor SĽUK, soubor Lúčnici a mnoho lidových umělců. Někteří členové SĽUKu vytvořili i hlavní postavy filmu, Hedviga Melicherová Veronu, Gita Dalmadyová Zofku, Martin Ťapák Martina. Členům souboru připadl také odpovědný úkol vybrat z bohatého materiálu slovenských tanců několik, které by nejlépe charakterisovaly bohatost a živelnost tanečního projevu slovenských lidí; proto zařadili choreografové Martin Ťapák, Juraj Kubánka a Štefan Nosál do filmu myjavský tanec „bunkošový", „cepíkovy" tanec z Horehroní a východoslovenský „čapášový". Výběr písní pro film, měl-li representovat svéráznost slovenské lidové hudby, nebyl také snadný. Hudební skladatel Tibor Andrašovan vybral písně tří typických slovenských oblastí — ze středního Slovenska z okolí Detvy, goralské písničky severního Slovenska a východoslovenské písně s prvky ukrajinskými a maďarskými. -Z práce všech těchto umělců vznikl radostný film, jehož hodnoty jsou především v jeho dokumentární části, to je v reprodukci písní a tanců, a pak v překrásných záběrech slovenských hor, které dokazují, že jen pod nimi se mohu zrodit, žít a tvořit i v dnešní době právě takoví lidé, kteří chtěl film ukázat. POZNÁMKA: Režisér Josef Mach natočil od r. 1946 filmy „V horách duní", „Velký případ" (oba ve spolupráci s Václavem Kubáskem), „Nikdo nic neví", „Na dobré stopě" „Zelená knížka", „Vzbouření na vsi", „Rodinné trampoty oficiála Třísky", „Racek má zpoždění". Za film „Akce B" byl v r. 1952 vyznamenán státní cenou. — Scénárista dr Ivan Bukovčan je spoluautorem námětu k filmu „Katka", spoluautorem scénáře dokumentárního filmu „Tatranský pohár", autorem scénáře filmu „Boj sa skončí zajtra" a autorem námětu a spoluautorem scénáře k filmu „Mladá srdce". — Kameraman Karol Krška natočil filmy „Varúj", „Vlčie diery", „Priehrada", „Mladá srdce". Za práci na filmu „Boj sa skončí zajtra" byl vyznamenán v r. 1951 státní cenou. — Hudební skladatel Tibor Andrašovan napsal hudbu k filmu „Katka". Filmový přehled 9/1954 (24.04.2003)

Nečekala jsem něco tak milého, netušila jsem, že to bude pro mne taková srdcová záležitost! Tak krásné slovenské písně a tance a taková radost a elán, že dokázaly přehlušit všechno, co připomíná, že fim byl natočený v r. 1953. A k tomu ty nádherné kroje a autentické záběry Tater. Tohle když milujete, přenesete se i přes ty družstevníky a traktory poplatné době. Ale pozor! Není to jen sentimentální vzpomínka na časy dávno zaniklé, není to jen mrtvá minulost. Jen zkuste vyslovit na Slovensku slovo "karička", no, jen to zkuste a něco uvidíte! (01.02.2014)

Toto si vysloveně žádá komparativní studii se Zítra se bude tančit všude. Ale tohle je taky bezva. Tolik usměvavých lidí na traktorech, nové továrny a ocelové mosty oslavené tancem... Tolik energie, barvy, vidět to v kině, mohl by se dostavit infarkt. Je mi to skoro až líto, ale ani proslulá Cesta ke štěstí se Švorckou nemá tak působivé traktoristky, jak tohle barevné veledílo. Mach krátce před tímto barevným opusem natočil dvě agitky s velkým A, lepší průpravu mít zřejmě nemohl. Plus musím pochválit DVD edici SFÚ a SME, která se sice k nám dostává až s mnohaletým zpozděním, ale nakonec přeci. (01.01.2017)