Reklama

Reklama

Synové Velké medvědice

  • Východní Německo Die Söhne der großen Bärin (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (50)

Historik 

všechny recenze uživatele

Zmařená příležitost, což mne mrzí tím víc, že na tomto filmu dělali naši filmaři. Scénář byl příšerný, byla v něm spousta kiksů, zbytečně zkratkovitých scén a nelogičností. Přitom látka sama dávala dobrý základ pro solidní film a ne pro tuto nudnou slátaninu. Prostě to totálně zpackali. Takže když se na konci po neuvěřitelně naivní honičce takřka zastřelený figurant (ve Vinnetouovi hrál jen křoví, asi věděli proč) Mitič v dalším záběru objeví svěží, odpočatý a v takové formě, v jaké nebyl po celý film a vystřílí z jedné pistole celou bandu pronásledovatelů, nezbývá už divákovi snad nic jiného, než se rozesmát. Ale je to smutný smích. Ty emoce měly být na konci úplně jiné. Je to velká škoda. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Jako kluk jsem na tyhle "náhražkové" východoněmecké indiánky chodil do kina, v srdci jsem však uchovával kánon Reinlových mayovek. Objektivně řečeno, mitičovské indiánky z NDR jsou velmi slabé, a tato zvlášť. Exteriéry i kostýmy jsou sice pěkné, ale chybí tomu napětí, spád, romantika, westernová hudba. Ženské jsou většinou ošklivé, chlapi se do rolí většinou naprosto nehodí (kromě Mitiče, který to ale nemůže zachránit). Dialogy jsou přímo idiotské. Divím se, že takovou mizérii natočil Josef Mach, když dokázal vyprodukovat tak skvělé "Hrátky s čertem". ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Film zdaleka nedosahuje úroveň západoněmeckých přepisů mayovek. Námět filmu je dost plytký, postrádá zajímavější zápletku, takže jsem se při filmu hodně nudil. Navíc tam místy byla hluchá místa, jako by byl film zkracován, možná zato ale mohly četné reklamy, které byly filmem zbytečně přerušovány. Gojko nebyl zdaleka takovým krasavcem jako Pierre Brice a byl i dost toporným hercem. Jedinou profesionalitou tu vynikl klaun Ferdinand, totiž v NDR tolik oblíbený Jiří Vršťala. Film byl nad síly Josefa Macha, divím se, že jsme se na tyhle dederonské indiánky chodili v šedesátých letech dívat. ()

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl jako dítě v době jeho premiéry v NDR, kde jsem zrovna nějakou dobu byl. Zajímavé bylo, že mí němečtí kamarádi vrstevníci byli naprosto unešeni, asi proto, že nebyli dotčeni ještě v té době filmy o Vinnetouovi, které jsou o třídu výše. Když jsem jim o těch filmech vykládal, neznali je, asi se ještě v NDR nepromítaly. ()

hrona 

všechny recenze uživatele

Jako mladý jinoch jsem toto dílko viděl a dokonce i jako jednu z dalších Mayovek jej považoval a myslel si, že i úrovně prvnìch čtyř Vinnetouovek to dosahuje. Ovšem po X letech viděno a o to větší zklamání se i událo. Něco tak velmi amatérsky natočeného a zahráno jsem věru nečekal. Omlouvám se všem filmovým tvůrcům Mayovek, že jsem se tak šeredně mýlil a tento šílený paskvil jim přisoudil. Nechť mě hamba fackuje. Tu jednu hvězdu dávám alespoň za kostýmy a nádherné Jugoslávské scenérie. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci. (Mariin)
  • Niektoré scény sa natáčali aj na území terajšej Slovenskej republiky. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama