Mandolína kapitána Corelliho

Nic, vůbec nic. A to ještě asi můžu být rád, že neznám předlohu, protože bych podle všeho prskal ještě více. Dvě hvězdy protože když už nic tak jakousi kostru film alespoň má (díky knihy takže ani tady nic moc zásluha), a na Kefallénii a Penelope Cruz, se docela dobře kouká. Madden ale zabil snad úplně všechno a výsledkem je neuvěřitelně povrchní slátanina, která je mnohdy spíše k smíchu. Ono, mezi romantikou a kýčem je mnohdy hrozně tenká linie, kterou Madden suverejně přestřelil. A Cage jako italský milovník? O more mio! Bella bambina at two o'clock! (11.07.2011)

„Starosta vám odkazuje, že ak neviete, čo znamená ´choďte do riti´, máte ísť dnu a my vám to vysvetlíme.“ Magický realizmus je fascinujúci literárny žáner, ale nedá sa povedať, že by som z neho bol totálne paf. No Mandolína kapitána Corelliho je jedným z najsilnejších románov, aké som kedy čítal. Nech už Weinsteinovci dali dokopy akokoľvek ambiciózny tím (režisér fenomenálneho Zamilovaného Shakespearea, v tej dobe megapopulárny Nicolas Cage, renomovaná literárna predloha...), nemali šancu a de Bernièresov úžasný, rozmerný a magickými detailmi prestúpený (veľko)román sa sfilmovať NEDÁ. V lepšom prípade sa o to môžete pokúsiť, ale to je všetko. Po vizuálnej stránke sa nákladná koprodukčná snímka hrdí báječnou výpravou rozkvitnutého gréckeho ostrovčeka, ktorého akoby sa netýkalo vojnové peklo. S hercami je to horšie, Cage je príšerný (nedokáže ani dôveryhodne preniesť trápne vety typu „Slečna, v čase vojny musíme byť vďačný aj za kúsky pokoja.“), Bale o ničom a na Penelope Cruz sa už ani len dobre nepozerá, nieto aby bola talentovaná. Našťastie, menej známe tváre (Hurt, Papas, Maggio) nám umožňujú sústrediť sa na to, čo je dôležitejšie: tragický príbeh veľkých rozmerov. Láska, odvaha, hrdosť, česť, zbabelci, vojnové zverstvá. Aby sa však celé toto ambiciózne monštrum zaplatilo, pôsobí dojmom, že producenti režiséra počas nakrúcania výrazne ovplyvňovali a radili mu, ako má čo nakrúcať, prípadne čo vyškrtnúť zo scenára (napr. knižné finále) a napísať to inak. Podľa toho výsledok bohužiaľ vyzerá. Akosi čudne ba až matne, nemastne, niektoré scény hravo naznačia, do akých parádnych oblastí tvorcovia chceli ísť (kapitulácia úradu), ale hneď nasledujúca, neobyčajne prízemne školácka scénka to okamžite pokazí. Kino Považan NMnV 2002 (12.12.2004)

Zo začiatku by až človek mohol mať pocit, že kapitán Corelli a jeho talianski spolubojovníci idú obsadzovať grécku Kefalloniu hlasným spievaním a bombardovať ju budú husľovými kľúčami. Do konca sa nič nemení a divák dostáva skôr nasladnutú vojnovú romantiku, ako nejakú poctivú akciu. Som mierne sklamaný, lebo som si Mandolínu púšťal v domnení, že pôjde o vojnový film... (21.09.2009)

Velice povedený film okořeněný krásnými záběry ostrova. Jako u většiny amerických (i když tady šlo o koprodukci, USA měly zjevně hlavní slovo) filmů o 2. světové válce v Evropě, i tady se dá najít spousta historicko-technických nesrovnalostí a nepravděpodobností, ale film je i tak výborný. Mandolína kapitína Corelliho ale spadá do té nezařaditelné kategorie mezi 3 a 4 hvězdičkami - kde tři jsou příliš málo a čtyři mnoho. Takže nebuďte udiveni, když moje hodnocení filmu bude každou chvíli kolísat. :-) A určitě si brzy půjčím knižní předlohu. (02.02.2008)

Předloha tohoto filmu je úchvatný román plný svérázných hrdinů, humoru, válečné krutosti, romantiky. Nechápu proč této knihy filmaři nevyužili naplno. Mohl to být opravdu trhák (v nejlepším slova smyslu), u kterého by se brečelo, smálo, nadávalo, snilo, . . . Takhle je to jen jakýsi výtah. Chybí mi tu plno mých oblíbených pasáží z knížky - třeba sběr hlemýžďů nebo některé scény z války. Taky Psipsinu jsem postrádala. Hvězdné obsazení filmu prostě někdy nestačí. (28.10.2005)