Mandolína kapitána Corelliho

Nic, vůbec nic. A to ještě asi můžu být rád, že neznám předlohu, protože bych podle všeho prskal ještě více. Dvě hvězdy protože když už nic tak jakousi kostru film alespoň má (díky knihy takže ani tady nic moc zásluha), a na Kefallénii a Penelope Cruz, se docela dobře kouká. Madden ale zabil snad úplně všechno a výsledkem je neuvěřitelně povrchní slátanina, která je mnohdy spíše k smíchu. Ono, mezi romantikou a kýčem je mnohdy hrozně tenká linie, kterou Madden suverejně přestřelil. A Cage jako italský milovník? O more mio! Bella bambina at two o'clock! (11.07.2011)

Velkolepá, ale taky dost přeslazená romance, jaké už se dneska moc netočí. Milostnej trojúhelník mezi Cagem, Christianem Balem a Penelope Cruz mě moc nevtáhnul, ale líbily se mi nádherný lokace a atmosféra. Bavil mě Cage a ta jeho četa italskejch pohodovejch vojáků, co dle vlastních slov neviděli nikdy válku ani z dálky a na ostrov Keffalénie si přijeli spíš jen užívat života, takže tam furt chlastaj, tancujou a válej se na pláži. Nejlíp to zahrál asi John Hurt jako otec Cruz a místní lékař, kterýho tam všichni respektujou. Ty jeho moudra jsem mu docela žral. 70% (01.01.2019)

Mě se to líbilo (a to jsem jinak cynik). Knihu (asi naštěstí pro film) jsem nečetl, takže čistě podle toho, co jsem viděl, chválím Cagea, kterého jinak příliš v oblibě nemám, ale tady mu role sedne a já mu toho klaďase věřil, Penelope Cruz (obdobný případ) a zejména Johna Hurta. Rozhodně tohle dílo na poli válečných romancí řadím mnohem výše, než oskarového Anglického pacienta (u kterého jsem usnul) nebo Cold Mountain (u kterého jsem se ve vypjatých okamžicích smál). Myslím, že jde o poctivé 4*. (31.10.2005)

Celou tu dobu mi připadalo, že z toho chtěl John Madden udělat oscarové umělecké veledílo. Nádherné exteriéry, příjemná atmosféra a zručná kamera udrží diváka v pozoru. Pro Penélope Cruz byla tohle role šitá na triko. Ta urputná snaha však byla zbytečná. Mandolína nemá charakteristiky, ani parametry dramaturgicky vyzrálého velkofilmu a utápí se v průměru. (31.05.2004)

Snad první film, ve kterém italská armáda a její "kvality" nejsou k smíchu, několik jímavých scén, věčná otázka "Vypadá míň Cage jako Ital nebo Bale jako Řek?", povedená hra na mandolínu (jediný zapamatováníhodný hudební moment) a konec, který možná fungoval v předloze (nevím, nečetl jsem a nechystám se k tomu), ale na plátně ani trochu. John Madden to zkrátka nezvládl tak jak chtěl a největší válečnou romancí tak zůstává Tornatoreho Malèna. (26.05.2006)