Zapadákov

Chtěl být zločinec, ale asi ne tak velkej. Spálit mosty, pouští a planinou, nekonečné míle otevřeným prostorem si to následně spolu razili kupředu. Jak to dopadne, jim muselo být jasné. Autorský film milovaného i nenáviděného Terrence Malicka je znovu zážitkem. Sic mám v jeho filmografii podstatně větší favority, tenhle přímočarý výlet za „velkým světem“ v cynickém balení musí bavit. 75% (30.05.2014)

Zapadákov je taková poetičtější verze příběhu ve stylu Bonnie a Clyde. Film sice není takovým opusem, jako Tenká červená linie nebo Strom života, ale to je vzhledem k tomu, že se jedná o debut celkem pochopitelné. Přesto ale Zpadákov nese známky tvůrčí suverenity a vyzrálosti. Režie vždy skvělého Terence Mallicka, kamera a střih filmu dodávají poetický ráz, který i z pustých a nehostinných koutů Ameriky vytváří krásné prostředí. Ve skvělém spojení s klasickou hudbou se pak tento efekt násobí. Herecké výkony Sheena a Spacek zase dodávají dvojici kriminálníků uvěřitelnou lidskou povahu milenců s téměř dětinským pohledem na svět. Byť film nedosahuje výšin již zmíněných Mallickových děl a nenašel jsem nic, co bych mohl vytknout, tak s přihlédnutím toho, že se jedná o prvotinu začátečníka, dávám maximální hodnocení. (15.10.2012)

Další do sebe zahleděná romantická výpověď o masovém vrahovi. Film nikoli nepodobný frašce jménem Bonnie & Clyde. Ale ok, můžeme tomu říkat neo-noir a tvářit se, že Spacek a Sheen nebyli na své role příliš staří. Jako bedekr oblasti North Dakota-Montana je to samozřejmě poutavé, ale jako oslava Charlese Starkweathera (1938-1959) a Caril Ann Fugate (*1943) je to toxické. Naštěstí je to jen jeden film ze série inspirovaných děl reagujících na patologickou potřebu vnímat vrahy jako fajn lidi: The Sadist (1963), Badlands (1973), Stark Raving Mad (1981), Kalifornia (1993), Murder in the Heartland (1993), Natural Born Killers (1994), The Frighteners (1996), Starkweather (2004). (11.03.2024)

V dekádě mezi Bonnie a Clyde a Takovými normálními zabijáky debutoval právě ryze spirituální režisér Terrence Malick. Už tehdy hledal Boha kombinováním zkoumání existence Zla (Ďábla) a tvůrčí oslavy krásy přírody, optikou velkého režiséra dvou základních konstant tohoto světa. Velmi zajímavá road movie Dostojevského střihu, ovšem pozorovaná jaksi nezúčastněně, z dálky, bez angažování se, navíc zločin tu neprovází pocit viny. Zvláštně romantický film se silným mužským hrdinou a neopomenutelným ženským prvkem, v němž muž je hybatelem děje a žena naivně smýkaná a přispívající uchopení filmu svým vnitřním monologem (kterýžto umělecký prvek použil i ve svém dalším filmu Nebeské dny). Velkou část prožitku pak tradičně tvoří opravdu vynikající hudební složka. (08.04.2013)

Paralela tam možná je, námět a zabíjení v něm je pokaždé stejně absurdní jako zmíněné konflikty. Zaujaly mě detaily z přírody, působivá hudba (například ve scéně, jak po nich jdou lovci v lese). Líbila se část v lese, a pak jízda v prériích. Typ filmu, kde víte, kdo přežije a kdo přežít nemůže. Parádní retro, velmi solidní dabing ČT. Můj teprve 2. Malick. (27.12.2016)