Nebeské dny

Kamera je mistrovská a spolu s hudbou vytváří krásnou poetickou atmosféru, ale chvílema jsem měl pocit, že tvůrci se až příliš soustředí na divákovu oko a zapomínají na divákův mozek. Zejména některé jednání hlavních hrdinů bylo jak kdyby se natáčel další díl Pata a Mata. Některé věci mě přišli nedotažené a zkratkovité, mám pochopení pro pointu příběhu, ale víc jak tři hvězdy nad filmem ode mě nezasvítí. (09.09.2014)

Veľmi zvláštne a ťažko opísateľné. Dej plynie pomaly a ospalo až na koniec, ktorý je akčnejší, ale podaný zase tak špecificky s odstupom, aký som ešte u iného snímku nevidela. Rozprávačkou je malé dievča, ktoré sa vyjadruje dosť jednoducho, avšak z niektorých jej viet je až hmatateľne cítiť dospelosť.Hudba je skvostná! Proste nádherná.Taktiež doba bola vykreslená presvedčivo, spolu s ťažkými ľudskými údelmi. Jediné, čo mi vadilo a prečo nehodnotím plným počtom, boli niektoré scény naťahované až k nevydržaniu, čo filmu uberalo na naliehavosti, pútavosti a otupovalo emócie. V podstate sa ma citovo skoro nedotkol, práve preto neobvyklé podanie, ale ešte dlho som nad ním premýšľala. (17.09.2013)

Z jednoduchého a mnohokrát viděného milostného trojúhelníku se Terrenci Malickovi povedlo dokonalou kamerou, hudbou i scénářem udělat nádhernou filmovou báseň, na kterou je radost se dívat. Tento film funguje tak, jak má, není jen převedením scénáře na plátno (taková díla by si kolikrát člověk spíš raději přečetl, než by se na ně koukal), obraz nemá jen popisnou funkci, ale sám vytváří děj. Nebeské dny jsou tak především jedinečným audiovizuálním zážitkem. Vkrádá se otázka - jak vidno, hezké romantické filmy existují, tak proč naše televize krmí diváky stále jen slátaninami podle Rosamunde Pilcher či Danielle Steel? (05.12.2011)

Příběh Nebeských dní sice není nijak mimořádný, ale to je jediná slabinka tohoto Malickova opusu, která je však plně přehlušena ostatními krásami, jež tento film nabízí. Na prvním místě bych vyzdvihnul mimořádné krásnou práci s kamerou Nestora Almendrose, která mi ať již kompozicí, estetikou či barvami evokovala mistrovská díla impresionistů. Spousta záběrů (např. lidí při práci na poli) působí jako ožvilé pohyblivé obrazy géniů. Kameraman by ale nemohl natočit takovou krásu, bez režisérova poetického pohledu na svět, či jeho osobitého vedení herců. Jejich herectví zde není postaveno na pronášení dialogů, ale spíše na vyjadřování emocí. Díky pocitovému herectví a mistrnému střihu, tj. rychlým sledům propracovaných záběrů ze života na farmě a v okolí, má film punc špičky ledovce, kdy Malick s málem slov vlastně odvypráví mnohem více, než by divák čekal že v 90 minutách lze. A to je podle mě skutečné umění. (22.11.2012)

Já vám dám, že se v tom filmu nic neděje! Tss. Ani toho Richarda Gera, který na mě ze začátku nepůsobil nijak zvlášť dobře, nemůžu vytknout. Stačilo překonat prvních deset minut, dorazit vlakem na farmu a moci se kochat tou dokonale natočenou nádherou (příroda opět v jedné z hlavních rolí)... A bylo to jasné. Potom přišla řada na Sama Sheparda, Nebeské dny dostaly úplně jiný rozměr, příběh se rozjel a skončil přesně tak, jak musel. Jak bývá Malickovou tradicí, ať už se ve filmu odehrávalo cokoliv, na konci jsem z toho, co jsem viděl, měl jen a jen dobrý pocit. Tedy vyjma té hororové sekvence s kobylkami, požárem a šroubovákem...__P.S. Soundtrack Ennia Morriconeho z tohoto filmu jsem slyšel snad úplně poprvé, ale okamžitě se zařadil k mým (jeho) nejoblíbenějším.__P.P.S. Dost možná nejlepší Malick. (24.07.2011)