Nebeské dny

Malick nikdy nikam nespěchal. V Nebeských dnes se ale kromě náletu kobylek nestalo v podstatě VŮBEC NIC a koukat hodinu a půl na toporné pohledy Richarda Gerea mě skutečně neuspokojuje... Měl-li to být impresionistický pokus o implikaci nudy, podařilo se na výbornou.. 4/10 (45. MFF KV) (04.07.2010)

Jsem velmi rád, filmy, jenž jsem si totiž naplánoval na listopad jsou tak vydařené, že i zde musím sáhnout po absolutním ohodnocení - výběr se mi skutečně vydařil a to musím vzít v potaz, že jsem díky jedné neblahé události teprve v polovině svého seznamu, jsem zvědavý, zda-li přijde něco ještě lepšího. :-) Teď ale k samotnému snímku, nebudu nosit sovy do Athén a znovu vychvalovat kameru a vlastně celou vizuální stránku, už jsem si zvykl, že je tato stránku u Malickových filmů skutečně velmi povedená, a ani Days of Heaven nejsou výjimkou, nebudu ani vychvalovat tóny božského Ennia Morriconeho, to by také bylo zbytečné. Já se chci letmo zmínit o charakterech, které jsou dle mého napsané opravdu výborně, realismus z nich přímo kape. Ani zlé, ani hodné - což je dělení, které neuznám - ale hnaní tužbami a svědomím, což nás dle mého přesně vystihuje. Jde vidět, že byl scénář psán filozofem - což také dokazuje zapojení náboženského podtextu a motivu nádherné přírody, sociální potíže začátku 20. století, a určitě by se toho našlo více. 85% (24.11.2012)

No už dlouho jsem se u žádného filmu necítil tak jako u Nebeských dnů. Skrze oči a uši mi režisér Malick ( opět ) dopřál naprosto nevšední zážitek, který se mě velice citlivě dotkl. Zasloužený Oscar za kameru a zcela zasloužených pět. Příběh a osudy lidí tu nejsou tím hlavním, jsou zasazeny do světa, který jsem jako divák intenzivně prožíval a až pak sledoval, jak ho prožívají hlavní postavy filmu. Můžu už jen odkázat na komentář uživatele Pohrobek. [9/10 listopad 2009] (18.11.2009)

Audiovizuální žně. S přírodou souzněný Malick kráčí ve stopách legendy klasického Hollywoodu Johna Forda a klade důraz na obrazovou kompozici plnou velkolepých záběrů krajiny (Almendrosova kamera při noční scéně vypalování kobylek připomíná to nejlepší z Johna Deakinse). Samotný příběh milostného trojúhelníku s jakýmsi feelingem zemědělského Bonnieho a Clydea sice není nikterak originální, ale ta forma, kterou mimochodem rámuje tradičně skvělý Morricone, z toho dokáže udělat poutavou historku o nevyzpytatelnosti lidského osudu a těžkostech boje o živobytí. Spustí na nás své magické čáry už s úchvatnými úvodními titulky (dobové fotografie za doprovodu Akvária ze Saint-Saënsova Karnevalu zvířat) a je lehké jí podlehnout.. (29.05.2019)

4,5*/5..To či je v tomto filme "najkrásnejšia kamera v dejinách filmu" je relatívne a subjektívne, ale ja sa nehádam. Vizuál je naozaj neskutočný, toľko citu, vnímavosti sa len tak nevidí. Obrazy sami o sebe dokážu vyvolať emócie, prakticky každý z nich by mohol fungovať aj samostatne ako zarámovaný obrázok. Malickove príbehy sú takmer vždy plné alegórie a klasický "polopaticktický dej" tu nemá miesto. Vzťahový trojuholník bol zobrazený "Malickovsky" poeticky a mal v príbehu svoje miesto, hoci sa môže stať, že v porovnaní s výrazným vizuálom hrá len druhé husle. Ďalší magický zážitok, hodný mena svojho autora. Len by ma veľmi zaujímalo, prečo sa po tomto filme Malick na dlhé roky odmlčal... (27.04.2012)