Nebeské dny

Oceňuji umělecké záběry pana kameramana Néstora Almendrose, ale to je asi tak vše. Přiznám se, že mě film zaujal hlavně kvůli důležité roli Richarda Gera, ale ani to ho nezachránilo. Celou dobu vlastně vypráví příběh jakási malá holka s odporným přízvukem, která jako postava ve 13(nebo kolikati)kouří cigarety a beznadějně kouká do prázdna jako by jí uletěly včely. Dokonce se celou hodinu a půl dva muži (údajný bratr na oko) Billy a bohatý farmář dohadují o nehezkou Abby zjevně i bez špetky rozumu. Konec nesmyslný, film nesmyslný a v podvědomí mi zůstaly jen pěkné záběry z filmu právem oceněné Oscarem. (28.02.2013)

Nebyl by to Terrence Malick, kdyby i obyčejné romantické drama nepovýšil na úchvatnou podívanou. Perfektní je zejména kamera, ale hlavní zůstává příběh těch čtyř postav, o nichž nám tu vypráví. Docela mne překvapuje, že krásná Brooke Adams v Hollywoodu neprorazila, z dvojice mužských hrdinů je přeci jenom zajímavější Sam Shepard a i mladá Linda Manz má zvláštní kouzlo (nebo to je také jen díky režiséru a kameramanovi?). Peripetie vztahů hlavních postav jsou doprovázeny různě idylickými či děsivými přírodními sceneriemi, obzvlášť nálet kobylek v makrodetailech vypadá jako invaze monster. A abych nezapomněl, ještě je tu výborná hudba. (15.08.2011)

Tohle jsou lidé, tohle jsou jejich životy a tohle je příroda, jejíž krása bere dech. Terrence Malick si všímá hlavně té přírody a celých devadesát minut nás nechává spočinout zrakem na unikátně „čistém“ filmu. Čtyři sympatičtí herci (ano, tentokrát i Gere!), čtyři postavy, jejichž osudy nejsou nezajímavé, ale vnucuje se otázka – mohou mít v širším kontextu nějaký vliv na běh světa? Ta smířenost jdoucí ruku v ruce s neochotou regiznovat mě fascinovala. Život a smrt, prohry a vítězství, radost a zklamání – takhle to je, takhle to už jednou na světě chodí. Proč tedy máme neustále potřebu řešit všelijaké složitosti? Nebeské dny jsou překrásným filmem, jedním z nejkrásnějších. Sledoval jsem je s tichou, posvátnou úctou, abych snad nenarušil onu dokonalou harmonii. Nyní mi nezbývá než snít o zalehnutí do trávy nezaneřáděné odpadky, o vychutnání si několika minut pokojného souznění, nerušeného… vůbec ničím… nanejvýš pokojnými tóny z Morriconeho božského soundtracku. 90% Zajímavé komentáře: wipeout, krypton22, PaRi (27.03.2008)

No už dlouho jsem se u žádného filmu necítil tak jako u Nebeských dnů. Skrze oči a uši mi režisér Malick ( opět ) dopřál naprosto nevšední zážitek, který se mě velice citlivě dotkl. Zasloužený Oscar za kameru a zcela zasloužených pět. Příběh a osudy lidí tu nejsou tím hlavním, jsou zasazeny do světa, který jsem jako divák intenzivně prožíval a až pak sledoval, jak ho prožívají hlavní postavy filmu. Můžu už jen odkázat na komentář uživatele Pohrobek. [9/10 listopad 2009] (18.11.2009)

Po docela fajn Badlands jsem si zacal myslet, ze aspon rany Malickovo filmy me zaujmou, jenze Badlands byla asi jedina vyjimka. Tohle je zkratka typickej Malick. Sazi se hodne na atmosferu a kameru, ktera je opravdu uzasna a to i presto, ze se vlastne vetsinu casu koukame na pole. Jinak pribeh je znacne jednoduchej a neoriginalni, mame tu milostnej trojuhelnik, ale postavy mluvi jen minimalne a vetsinou proste jen cumi, takze to musi zachranovat jiz zminena kamera a hudba. Ne, ze by to vylozene nudilo, jenze herci nejsou kdovijaky sympataci a nic moc nehrajou i presto, ze tu je mladej Gere, takze jsem to tak nejak dokoukal jen aby se nereklo. (29.11.2011)