Tenká červená linie

Tenká červená linie je nejsilnější v momentech, kdy nechává vyděšený tváře vojáků čelit absurdně nádherným výjevům přírody, skrývajícím nevyzpytatelnou bolest a smrt. Malick už pozvolna opouštěl lhostejně baladickou notu vyprávění svých starých kousků (Nebeské dny, Zapadákov) a blížil se ke spirituální filozofii těch novějších (Strom života), nicméně stejných kvalit se mu dosáhnout nepovedlo. Z jeho díla jsem vždy s chutí fetoval pocity - proč mám teď dojem, že mi některý byly banální formou nuceny? Náznaky klišé, nastrojenost a zbytečná konkrétnost zamrzí. I tak je to víceméně s přehledem za čtyři hvězdy, jelikož zase jednou někdo vypráví o válce a jejím pekle trochu jinak. To čekání, kdy panensky nádherný travnatý lány prořízne smrt... kdy válka arogantně pohřbí jedinečnost života kdesi v Pacifiku... to bylo prostě boží. (16.01.2013)

Drsná, pomalu plynoucí, nepříjemná, frustrující, velkolepá, nezřetelná, syrová, přenádherná výpověď zdánlivě o ničem, avšak ve skutečnosti právě o tom hlavním, o co ve válce jde. Kdybych se to pokusil pojmenovat nebo jakkoli vyjádřit slovy, nemohl bych než zoufale ztroskotat. Právě ta nepojmenovaná úzkost, nesmyslnost, zbytečnost jsou tím, co odlišuje správný válečný film od trochu digitálně nakupené akční zabíječky. Postavy neuvěřitelně splývají, děj se jaksi ztrácí v sám sobě a všemu tvoří doprovod vypjaté monology, které jsou podivnou modlitbou bůhví ke komu a bůhví za co. Jedinou slabinou filmu je jeho krátká stopáž, něco takového bych dokázal sledovat věky. (06.01.2005)

Film , ktorý vysoko prekračuje ostatné akčné snímky, zobrazujúce vojenskú akciu. Tento opisuje skutočnú vojnu v Tichomorí o Guadalcanal v Šalamúnových ostrovoch počas druhej svetovej vojny. Táto vojna nemá svojich zabijakov "Rambov" - silných, neohrozených a nepremožiteľných američanov. Prvá tretina filmu zobrazuje napätie, strach a hrôzu v detailných záberoch do tvárí obyčajných amerických príslušníkov vojenskej námornej posádky, pre väčšinu ktorých je to prvé stretnutie s OZAJSTNÝM bojom. Bojom, kde jeden vyhrá a ten druhý musí umrieť. Vojaci bojujú proti svojmu protivníkovi - vojakom japonskej armády , tvár prvého zbadáme v zábere až približne po hodine. Ďaľšia časť filmu zobrazuje takých istých ustráchaných a obyčajných vojakov - tentoraz japonských. Vo filme je počuť mnoho zamyslení a úvah, ktoré sú odrazom mysle účastníka týchto bojov. A jedno je pravda : Vojnu si vymysleli tí hore , ale životy nasadzovať musia tí na opačnej strane. Výborné herecké výkony, pôsobivá kamera a podmanivá ponurá hudba - to je to, čo vás na tomto filme zaujme. (25.08.2004)

,,Válka lidi nešlechtí, dělá z nich psy! '' -------- Pro mě nejlepší doposud natočený film z pacifického válčiště a vlastně asi nejlepší válečný film vůbec. Herecké výkony některých herců jsou brilatní (Nolte, Caviezel, Penn ad..). Film je o dobývání ostrova Quadalcanal námořní pěchotou USMC. Kromě krutých bojů, kdy se na atolu bojíte s hrdiny vystrčit hlavu z vysoké ve větru se vlnící trávy aby jste pohlédli na hřeben kde že to vlastně ti Japíci mají bunkry s těžkými kulomety (pusťte si to se zvukem 5.1), je film i psychologickou sondou do duší bojujících mužů, často chlapců. Nevadí mi stopáž, nenudil jsem se ani minutu ba ani sekundu a jen němě jsem zíral na tu neskutečnou kameru. Vše je fantasticky dokresleno hudbou Hanse Zimmera a já osobně tento soudtrack považuji za jeden z jeho nejlepších co kdy složil. S Ryanem tento film nelze srovnávat, je to zcela o něčem jiném a spojitost oba filmy mají jen v tom, že se odehrávají za druhé světové války... Pustit tento film o rok dříve, byla by to smršť Oscarů a dalších ocenění. Škoda. Fajnšmekr ale toto ryzí umění ocení a bude mít úžasný zážitek. Linie je vizuální skvost. Pět medailí kongresu! * * * * * (22.01.2011)

Očekávání: napínavá válečná řež s bandou sympatických chlapů. Realita: 170 minut filozoficko/psychologicko/psychedelických pindů s minimem zmatené, otravné akce, Clooney v úvodu pronese krátký projev a už ho nepotkáme, ostatní si po cca 7 letech vůbec nevybavuju (jo, Nolte tam cosi hulákal v roli divného oficíra). Možná bych to podruhé vnímala lépe, když už bych věděla, do čeho lezu, ale nemám ani nejmenší chuť na reprízu. Ty tři hvězdičky jsou v podstatě za technické, řemeslné kvality snímku; příběh (pokud to tak lze vůbec nazvat, děj jaksi chyběl) mě nezaujal v nejmenším. 51% a to si přijdu jako srab, že nedám rovnou 2*. Vím, co se divákům tvůrci pokoušeli sdělit a vážně mě to nebavilo. Ale co byste chtěli po ženské...;-) (24.06.2010)