Tenká červená linie

Hodně komentujících tu píše, že Tenká červená linie je nejlepší nebo jeden z nejlepších válečných filmů, dle mého názoru ale nepochopili smysl Malickova záměru, nejde o film válečný, nýbrž vyhraněně protiválečný, a možná ještě šířeji, tak příznačně pro Malickovu tvorbu, film o příběhu Člověka a toho, co ho přesahuje, tentokráte na pozadí traumatizujících válečných běsů. Zaujme typický Malickův úchvatný umělecký rukopis - příroda vnímaná jako chrám Boží kreativity, hrdinové v mezních situacích, kontakt s Bohem, meditativní rozměr díla, práce s teplotou barev a s dominantní i určující (zelenou) barvou, překrásná hudba, vlnící se lány trávy, dechberoucí kamerové jízdy a obecně nádherná kamera, komentář a vnitřní monology hlavních postav, nevídané herecké obsazení... Geniální je přizpůsobení se optice přikrčených vojáků zasunutím kamery na úroveň trávy a mezi ní, film má pak zvláštní stísněnou atmosféru... Koncept postavený na napětí mezi nádherou přírody a hrůzou válečného zvěrstva, mezi čistotou jednotlivosti člověka a úpadkem masy, mezi Životem a Smrtí funguje bezezbytku. ,,Viděl jsi hodně mrtvých lidí? Spoustu, neliší se od mrtvejch psů. Když si na to zvykneš, jsou to kusy masa..." Malick je opět neskonale duchovní a celý snímek má zvláštně rozjímavý a hloubavý charakter, jen málokterý film má takhle výrazný přesah. Katarze se ale nedostavuje, spíše hlodá její opak. Strhující, byť velmi bolestivý zážitek... (07.02.2012)

Zapomeňte na válku jako na atrakci. "Válka z lidí nedělá lepšího člověka. Dělá z nich psi." Terrence Malick posbíral všechny hollywoodské hvězdy a vyrazil s nimi do bitvy o Guadalcanal. Válečná vřava tady však není jen na okrasu. Je vám trapně, když se díváte na utrpení jiných, a to vše v kontrastu s dokonalou harmonií přírody. Tvůrci upustili od jednotného příběhu, opulentních přestřelek, zato natočili pohled na lidskou podstatu, která měla tu smůlu a ocitla se pod svištěním kulek a výbuchy granátů. Smutná epopej jednoho člověka. (22.03.2009)

Každý tento film bude srovnávat s možná známějším vojínem Ryanem. Tyto dva filmy vyšli skroo ve stejnou chvíli, ale každý je naprosto rozdílný. TČL je více než ukázkou "jakto bylo doopravdy" příběhem vojáků, kteří byli vytrženi ze svého světa a vnořeni do války. Příběh o skutečné důležitosti války, mocných co chtějí více, vojácích co chtějí přežít a v neposlední řadě o tom proč ... Proč voják se snaží přežít, co ho nutí, aby žil. Touha, láska, víra.... Každý v tom uvidí něco jiného.Celková psychická stránka postav je tu ukázána o mnoho více a přesněji než u vojína Ryana. Vojín Ryan je čistá válka, ale ve výsledku horší než Tenká červená linie. Naprotosto úchvatná kamera, výprava a hudba dotváří válečnou atmosféru. Vyčerpávající herecké výkony S.Peanna, J. Caviezela,B. Chaplin, N. Nolteho a mnhých dalších hvězd (Promin Georgi, ale kdyby si v tom nehrál zas tak by to nevadilo ;-)). Toto všechno ve výsledku tvoří nejpůsobivější a úžasně natočený film o lidech a válce. (25.06.2004)

Znáte ty filmy, po kterých máte pocit, že už nic nepotřebujete vidět? Tak tohle já zažila právě teď. Alespoň teď teda nějakou dobu nechci vidět žádný válečný film, jelikož bych asi srovnávala a vím, že s Tenkou červenou linii se v tomto žánru může rovnat máloco. Marně si vzpomínám, jestli jsem někdy viděla válečný film s takovou hloubkou. Malick tuto látku pojal naprosto odlišně, on je to neuvěřitelný člověk a neuvěřitelně vnímavý ke všemu, co je na světě, tak mi to z jeho filmů připadá. Žádný válečný film, co jsem kdy viděla, neměl tak propracovanou psychologii postav. Tento film se klidně může řadit do žánru psychologických dramat. A zase to úskalí všech Malickových filmů, diváci se dělí na dvě poloviny, pro jedny to je mistrovské dílo, pro jedny tříhodinová nuda. Já se řadím mezi ty, které tento film neskutečně zasáhl, ale zároveň chápu i tu druhou skupinu. Malickův přístup prostě nemůže sedět všem a rozumím, že ty vnitřní monology postav, které podle mě zvedají film o třídu nahoru, můžou někomu vadit. Film jsem viděla poprvé až teď, ale jsem ráda, že to nebylo dříve, jelikož toto je ten typ filmu, do kterého musí divák určitým způsobem dozrát. Technická stránka filmu vynikající, kamera je úchvatná, stejně tak hudba Hanse Zimmera. Herecké výkony do jednoho výborné. Tenká červená linie je pro mě naprosto fascinující snímek a Malick se tímto u mě zapsal hodně vysoko. (04.08.2011)

Režisér zřejmě bere ono slovo válka jako abstraktní výraz, což samozřejmě není vůbec špatné, jelikož můžeme vidět onu otřepenou frázi: Válka je svinstvo, v trochu jiném světle než obvykle bývá možné ke shlédnutí. Ze začátku jsem se kupodivu trochu nudil, abych pochopil kam tím autor míří a nakonec byl naprosto uchvácen onou atmosférou, kde jsem si připadal jako voják ležící s puškou M1 Grand v poli, ve kterém se nachází kupa japončíků a nejen jich ale i různé havěti a je jen na mě jak se onoho úkolu přežít zhostím. Možná si všimnete přespříliš hereckých hvězd, ale vězte že ony herecké hvězdy typu Travolta, Clooney a řada dalších se objeví v rolích, které jim opravdu padnou, tak maximálně v jedné nebo dvouch scénách. Fakt je, že hlavní hrdina je jen jeden v podstatě, on sám jako by vypadnul Sokratésovi z huby a mluví zajímavě filozoficky a nutí diváka nad onou myšlenkou samotného filmu přemýšlet. Samotný film nelze absolutně s ostatními srovnávat jelikož nebere válku jako takovou, ale o hodně zajímavější, tak jak si to Terrence Malick určitě přál a stojí za to nad tím na konci filmu zauvažovat kam tím mířil. --- Viděl jsi hodně mrtvol? - Spoustu. Je to stejný jako mrtví psi. Když si na to člověk zvykne. Je to jen maso, brácho. (23.12.2006)