Tenká červená linie

Pravděpodobně nejlepší válečný film co jsem kdy viděl, jako malý jsem ho nenáviděl teď ho zbožňuju! (15.07.2009)

Terrence Malick sa zacina stavat postrachom bezneho divaka. Jeho lyricko-psych-socialne balady su toho dokaz. Ani tento film nieje iny. 170 min. okecavania o nicom je fakt dost. Ani tak dramaticku latku ako je vojensky utok nedokaze pevne zachytit. Urcite by dokazal hodinu okecavat aj prd v skolskej jedalni. Toto je mimo. Ti vojaci su uplne mimo jak po stranke nejakej logickej cinnosti tak ich myslienkove pochody su otrasne. Neviem s kolkymi vojakmi sa stretol ale takto sa proste armada nechova a jej clenovia jakby smad. Neprinasa ani ziadne posolstvo len lacne moralizovanie bez ciela. Najviac som sa potesil ked som videl zaverecne titulky. To vazne nieje nic pre normalne rozmyslajucich. Jednu hviezdicku ale davam za Jima Caviezela a jednu za hudbu od Hansa Zimmera. PS: Dat si na plagat predne herecke hviezdy a potom ich ukazat na minutu aby sa nepovedalo je svinstvo. (01.12.2009)

Tento film jsem viděl dvakrát - naposledy asi před pěti lety. Do dnes si pamatuju, že i přes kvalitní herecké výkony jsem nebyl schopný dostat se do příběhu a film se s rostoucí stopáží stával pro mě naprostým utrpením. I po těch letech jediné, co ve mě zůstalo je vzpomínka na nudu. Proto prostě nemohu dát vyšší hodnocení než dávám. Každopádně, když se dívám na zdejší hodnocení, tak zkusím s odstupem času dát tomuto filmu ještě šanci a třeba v něm objevím něco na 80 %. Upřímně si ani nepamatuju, že by v něm byla obsažena nějaká zajímavá myšlenka. Pokud ano, minula mě (nebo si jí nepamatuju, což je skoro totéž). Proto prozatím toto nízké hodnocení. (19.02.2010)

Je smutne,ze tento film neziskal ani jednoho Oscara (08.07.2010)

Herecké výkony parádní, jenom strašně dlouhý, místy nudný film. Kdyby režisér zkrátil film o půl hodiny, bylo by hodnocení vyšší. (06.08.2010)

Zvláštní, ale rozhodně ne špatný válečný film, výborná hudba, pěkně vykreslené charaktery a myšlenkové pochody postav, přesto jsem ale nebyl tak unešen, abych dal 5*. Možná to bude tím, že to byl můj čtvrtý film, který jsem ten den viděl a ty předchozí díla mě prostě zaujali víc. (29.08.2010)

O všechny 3 hvězdy se zasloužil Hans Zimmer nezapomenutelně dojemným a naléhavým soundtrackem. (09.12.2010)

Film zobrazující důležitý milník v 2.SV. Není tak emočně silný jako Zachraňte vojína Ryana, ale je to další ukázka výborné tvorby bez nutnosti tuny umělé krve a ostatků. Úplnost dodává nádherné melodie Hanse Zimmera (31.01.2011)

Ani jsem to nedodíval. A z toho co jsem viděl, tak jediný důvod proč to nazývat válečným filmem jsou zelené uniformy, helmy a občas nějaká zbraň. Vojínu Ryanovi. Hvězdu dám za těch pár výstřelů, které jsem stačil postřehnout. Režisér zřejmě neměl vůbec potuchy jak to na Guadalcanalu vypadalo. Podívejte se na Pacifik. (02.06.2011)

Asi v půlce filmu kdy byla bitva to bylo bez chybičky, byla dlouhá, a napínavá, zbytek stál za nic, nezkutečně dlouhé, a strašně plno blbých keců, jedna velká bitva to nenahradí...3* (10.07.2011)

Rozvleklý a přemoudřelý film, občas krev či vyhřezlé vnitřnosti. No hlavně že to bylo barevný. (07.08.2011)

Zbytečně dlouhé,minimálně půl hodiny tomu šlo ukrojit .Hlavně 1h se tam vůbec nic neděje. Vsemi opěvovaná Tenká červená linie mě zklamala. Hlavně kvůli utahanosti filmu dávám nízké hodnocení jinak tomu nejde nic vytknout. Hodně se mi líbily myšlenkové pochody hl.postavy a pak některých dalších. Kdyby to mělo tak 2h a zmizely by nudné scény mohl to být od Malicka nádherný kousek. Velká škoda 3-3,5* (26.08.2011)

Hrozna nuda tenhle film, na Zachraňte vojína ryana to nemá ani z půlky, celou dobu jsem se u filmu tak nudil, že jsem z toho usínal, nechápu jak tento film mohl mít tolik nominací na oskary, 7 nominací, když zrovna neválčili tak tam mektali jenom furt nějaký svoje stupidní moudra a nebo se bavili o blbostech jako že válka vás nespasí apod., no když jim ta válka tak vadí tak proč do ní lezou... (27.09.2011)

Tento film nachází svého nadšeného diváka v kroužku poněkud senzitivněji zaměřených lidí; a tolikrat omílaný fakt antagonie ke Spielbergovu Ryanovy je zajisté na místě, neboť Tenká červená linie se tváří značně neamericky, zatímco Spielberg status soudobé mainstreemové amereciké kinematografie několika svými filmy přímo utvářel. Zachraňte vojína Ryana je jedním z oněch filmů, a vyznívá vůči revizionistickému přístupu k tématu války Tenké červené linie zanačně archaicky, připitoměle a snad dokonce i urážlivě. V osobě Terrence Malicka je skryt podivuhodný tvor, který - jako u mnoha umělců dob minulých - jakoby nezapadal svým pohledem na svět do světa, jež se děje dnes. Jeho filmy jsou touto nekonvenční optikou romantika značně poznamenané. Linie samozřejmě z filozofického hlediska nepřináší nic nového, jelikož ideově vychází především z preromantického Roussoaua, tedy Malickův fim je myšlenkovým návratem do minulosti. Jelikož hořekování nad moderní civilizací, jež vynalezla moderní válku a jež značně deformuje citovost lidské rasy, je sotva něčím nevšedním jako spíše stokrát omletým tématem, daleko více zaujme Malickova inspirace pro vynález medikamentu hubícího zhoubný nádor výdobytků bezohledné civilizace v pokojných společenstvích přírodních národů, do jejichž skrýše uniká i Witt, jež je v Malickově filmu smutným vidoucím básníkem života,který je postaven právě skrze svou schopnost cítit a věřit do příchozího z jiného a méně šíleného světa, jež zde stejně jako Malick existuje z nějakého nepatřičného důvodu, ale jakožto vidoucí má schopnost vést slepé, je tedy metaforicky mesiášem. A Malick spolu s Wittem nás tedy za ruku vedou do chýší, kde se prý umírá jen dle řádu přírody. Je na uváženou do jaké míry je ještě člověk tvorem přírodním. přírodním bude nejspíše jen tehdy bude-li schopen vnímat přírodu, bude-li se cítit být jí podřízen stejně jako bohu, nemůže usilovat o vlastní řád a agresivně jej prosazovat na poli válečných konfliktů. Ne. Malick nemá rád automobily, televize, mobilní telefony a už vůbec ne zbraně, Malick by si nejraději zalezl do oné chýše a žil v míru, jak by řekl klasik z prostředků své duše, a nás tiše vybízí ke stejnému a říká: není všechno to válečné běsnění, které vám zobrazuji, dostatečným argumentem k revizi naší civilazace ? Takto doslova vnímat Malicka by bylo samozřejmě značně idealistické, záměrem jistě bylo vytvořit protipól v podobě zrcadel šklebící se přírody na své syny k jakémusi překotnému civilizačnímu běhu za pokrokem a touhou vlastnit nevidouce, že v sobě topí krásu člověka jak jí spatřuje Malick, tedy člověka ukotveneho pokorně v řádu přírody. Jen tak může lidstvo nalézt harmonii. Skvělý film, který oslovuje a oslovovat bude...i když v mém případě nutno podotknout, že Malickova veskrze levicová východiska a ideály příliš nesdílím.. (28.03.2012)

Rozhodně to není obyčejný a obvyklý válečný film. Otázkou je, zda to vůbec je válečný film, přestože válečné scény jsou natočeny s přehledem a výborně, vždyť tvoří tu prostřední třetinu filmu, kde jde v podstatě jen o dobývání jakéhosi bezejmenného kopce a kde dochází ke střetu mezi zupáckým plukovníkem Nicka Nolteho, který tvrdí, že ve válce lidé umírají a propaguje zásadně jen čelní útok a vcelku lidským kapitánem, který chápe, že lidé ve válce umírají, ale tvrdí, že by neměli umírat zbytečně. Nakonec jeho názor zvítězí, ale protože žádný dobrý skutek nezůstane bez trestu, je pak ze své pozice odvolán. Jenže o válku nejde, dokonce nejde ani o to, že je hnusná a nespravedlivá ke všem svým účastníkům. To je jasné a Malick nemá potřebu to nějak moc připomínat. Ten film je v největší míře o vztahu člověka k Bohu. To se promítá v celém filmu. Malick neřeší, zda Bůh je, či není, pro něj je prostě existence Boha nezpochybnitelná, ale jde mu o to, kde je Boží místo ve vší té hrůze války. A pak je to o vztahu člověka ke smrti, která musí přijít a přijde pro každého. Malickovi postavy se jí nebojí, i když to napětí před vyloděním, nebo před útokem na opevněnou kótu je téměř hmatatelné, přesto smrt chápou a nevyhýbají se jí. Malick je také, oproti knize, ke svým postavám milosrdnější, jsou sympatičtější, než v knize. Tento film je pro mě ale opravdu nádherným zjevením, právě proto, že se zabývá filozofickými otázkami a dělá to po čertech dobře. A navíc, taková koncentrace hvězd, jako je v tomto filmu, kdy se třeba Travolta spokojí s pěti minutami, to je něco nevídaného a svědčí to, co si asi herci o režisérovi myslí. (28.03.2012)

Asi jsem přišel na to, podle čeho řadím filmy do top10. Viděl jsem TČL pěkně v HD s dobrou reprosoustavou. Nadpozemský zážitek. A nechci jej alespon rok vidět znova. Je tak skvělý, že si tento film šetřím. Jeden z nejlepších filmů všech dob. Terrence Malick je PAN rejža. Místo toho, aby sázel jeden blokbástr za druhým aka Cameron, natočí po dvaceti letech pauzi tři hodiny skvělosti, které strčí do kapsy cokoliv jiného. (18.04.2012)

Viděl jsem tento film až v roce 2012, tedy poté, co jsem viděl Malickovy dvě poslední díla. V tenké červené linii vidím spoustu paralel, podobných, krásných přírodních záběrů, jaké byly ve Stromu života. S ohledem na válečnou tématiku, je tohle úplně jiný film o válce, zcela jiné uchopení válečného konfliktu. Dílo stojí přímo dát do konfrontace se Spielbergovým vojínem Ryanem ze stejného roku. Oba popisují "válku všech válek", oba ji však zachycují naprosto odlišně. (10.05.2012)

Tady je vidět, že válečný film je možné natočit tak, že vystihuje reálný příběh a přitom to není nuda. Vojín Ryan ale vede. (14.12.2012)

nejlepší válečný film všech dob. Svůj Malick a neskonale úchvatná Zimmerova hudba... (27.12.2012)

Hm...sedm nominací na Oskara. Na a co? Poměrně tuctové válečné drama. Bitva o Guadancanal, válka v Pacifiku. Kromě několika zajímavých myšlenek a obvyklé antimilitarní kritiky nic zajímavého. Akce se nedočkáme a části děje s potenciálem by mohly být více rozvity. (14.01.2013)