Ascenseur pour l'échafaud
Výťah na popravisko
Elevator to the Gallows
Lift to the Scaffold
Režie:
Louis MalleKamera:
Henri DecaëHudba:
Miles DavisHrají:
Jeanne Moreau, Maurice Ronet, Georges Poujouly, Yori Bertin, Iván Petrovich, Elga Andersen, Jean Wall, Lino Ventura, Charles Denner, Jean-Claude Brialy (více)Obsahy(1)
Jedna noc a jeden dokonale připravený zločin. Julien Tavernier, bývalý důstojník cizinecké legie, využívá své zkušenosti v práci pro firmu, jejíž činnost je úzce spjata s politickými zájmy a surovinami. Je milencem manželky šéfa společnosti, se kterou se dohodnou, že jejího muže zavraždí. Zločin je dokonale připraven a vše vychází podle plánu, ale stačí jediná maličkost aby...
Film Výtah na popraviště režiséra Louise Malla přináší divákům jedinečný filmový zážitek. Vypráví obrazem, atmosférou, hudbou a hereckou tváří tak, jak to dokáže jen málokterý film. V černobílém obraze klasika filmové kamery Henriho Decae prochází noční Paříží chladná Jeanne Moreauová za zvuků tesknivé hudby Milese Davise a připomíná nám, jakým čarovným způsobem dokáže film vyprávět.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (96)
Důležitý film spíše po technické stránce. Nová generace kamer umožnila natáčet přímo v ulicích, opustit studiové haly a přenést tradiční příběh blíže k lidem. Herectví zůstalo tradiční, Moreau spíše pózuje, než hraje, Miles byl tehdy bombou, dnes už je to jen další slavné jméno na přebalu DVD. Solidní film noir, ale dnes už nijak nevyčnívající z řady. ()
Stejně jako někomu dělá problém, být zavřen dlouhou dobu v uzavřeném prostoru (např. ve výtahu), mě dělalo problém si užít tento film. Vše, co se na plátně objevilo, působilo velmi nereálně a zmateně. Postavy jsou ztělesněním flegmatismu naší mysli. I když dělají něco napínavého, dojemného, atd. vůbec se ve mně nepohla ani jedna částečka nějakého soucítění, dojmu...prostě chladný jak kámen. Děj byl chvíli zajímavý, ale postupně se to zajímavé ztratilo kdesi ve výtahové šachtě. Název "Výtah na popraviště" shrnuje celý film. Takže ti, co mají klaustrofobii...do výtahu nevstupovat. ()
Celkem dobře se na to dívalo, byla to taková jednoduchá detektivka s uměleckým pozadím. Trochu mi vadily ty podivné herecké výkony, moc jednoduché vyřešení celého případu tří vražd a hlavně ty charaktery postav, především u mladé dvojice, která byla chvíli naprosto bezstarostná a vzápětí strašně vystrašená a celé to nepůsobilo nijak přesvědčivým dojmem. ()
Bývaly časy, kdy kriminální thrillery mívaly atmosféru. Tady na ní má lví podíl hudba Milese Davise, noční Paříž a šarm Jeanne Moreau. Přitom o dramatické situace není nouze. Zápletka je brilantně propracovaná, hlavní hrdina u výslechu je opravdu v pasti nepředvídaných událostí a navíc se tolik potřebuje vyspat... Ještě bych vyzdvihl zajímavé vedlejší figurky sarkasticky povýšeného německého turisty nebo před novináři se naparujícího policejního hlavouna, co dřív "pracoval ve školství". ()
Mně se to líbilo, dokonce místy i hodně, byly chvíle, kdy jsem si říkal, že to je na pět hvězdiček. Nádherná atmosféra, příjemně ležérní styl. Ale pak přišel závěr. To byla studená sprcha. Konec se nepovedl, byl uspěchaný, nevěrohodný, možná až nepochopitelný, podivný. Úplně mi to zkazilo celý dojem a já teď musím rychle dát aspoň ty čtyři hvězdičky, než si to rozmyslím a půjdu ještě níž. ()
Galerie (46)
Photo © Nouvelles Éditions de Films
Zajímavosti (38)
- Původní album „Ascenseur pour l'échafaud“ z roku 1958 obsahuje deset skladeb z filmu. Miles Davis byl v zápětí v roce 1960 nominován za výkon na cenu Grammy za nejlepší jazzové album, jazzového sólistu nebo menší jazzové těleso. (vangobseck)
- Film býva označovaný ako prelomový kvôli technickej stránke. Režisér prešiel praktickým školením, keď asistoval najvýraznejšiemu francúzskemu štylistovi Bressonovi na snímke Un condamné à mort s'est échappé (1956). Hneď za tým ako spolurežisér na Le monde du silence (1956) spolu so Cousteauom. Tieto skúsenosti zúročil a spolu s kameramanom Decaeom sa odvážne rozhodli nakrútiť nočné exteriéry na nový materiál Tri-X bez dodatočného osvetlenia a snímali Moreau len vo svetle výkladov a neónových reklám. Výsledok je drsná, no autentická kvalita vizualizácie veľkomesta, na ktorú nadviazali režiséri novej vlny. (Biopler)
- Miles Davis vo svojej autobiografii uviedol, že sa pri návšteve Paríža zoznámil s Louisom Mallom skrz Juliette Gréco. Malle sa mu priznal, že sa mu jeho hudba veľmi páči a že by bol rád, keby mu napísal hudbu k jeho chystanému filmu. Davis súhlasil a bola to preň veľká skúsenosť, lebo ešte nikdy predtým pre žiadny film hudbu nezložil. Bol prítomný pri natáčaní a vždy ho napadli nejaké nápady, ktoré si zapísal. Napínavý film o vražde bol faktor, pre ktorý nechal muzikantov hrať v starom, tmavom a ponurom dome. Chcel hudbe dodať atmosféru. Podarilo sa, muzika sa všetkým v štábe páčila. (Biopler)
Reklama