Zazie v metru

Souhlas s Giannim_B; první půlka mazec - přehršel nápadů a gagů vrhající se na diváka jako kulky skopčáků kropící Omaha Beach, ale všeho moc škodí, takže druhá půle sice nepostrádá skvělé okamžiky, ale už začíná mírně nudit. Zazie v metru je něco jako 100x víc Amélie z Montmartru + Charlie Chaplin v tripovém videoklipu. (02.01.2007)

Naprosto šílená bizarní taškařice s okouzlující vizuální stránkou filmu. Lehce dadaistiký pohled na město a lidi v něm se pohybující, jakoby dětskýma očima, avšak s inteligentním nadhledem a neuvěřitelnou fantazií... Navíc - na to, že je tenhle filmek už skoro půl století stár, každopádně je však nestárnoucí a stále mile zábavný. Vlastně až nadčasově poetický... :-) (02.01.2007)

To byl cvokhaus jak z mého žvota. Film balancoval na hranicích geniality a totálního degenství. Nic mezitím. Zrychlené pohyby hlavních postav společně s dialogy zřejmě vytvořil někdo, kdo si po dobrém obídku dává jako dezert LSD. Třeba scéna sestupování ze schodů z Eiffelovky a souběžná dialogová hra se slovy obouch sestupujících mě přinutila vydat ze sebe takové HAHAHA, až jsem vzbudil sousedy. Lední mědvěd co se válí v posledním patře Ajfeldy mě úplně rozmlátil. Jelikož jak genilatu tak degenství mám mnohem více radši než průměr nemohu jinak. Navíc mě Zazie těžce připomínala Olinku se kterou jsem kamarádil v sedmi letech. To taky byla dívka plná obdivuhodných nápadů. Třeba: " Pájis, budeme házet kameny na vosí hnízdo, kdo to vydrží dýl vyhrává !" Vitěze říci neumím, ale druhej den by naše držky vyplašily i členy speciální zásahové jednotky. Takže jistě chápete důvody proč tenhle francouzskej blázinec z roku 1960 miluju. Oliči jestli žiješ a čteš to, co jsem tady vyblil, houkni. V parku jsem viděl sršání hnízdo i kameny ---schválně kdo to vydrží dýl. (04.05.2007)

Tretí Malleho film a zase natoľko odlišný, pritom stále perfektne kombinujúci klasickosť a originalitu! Nezaraditeľná a provokatívna dadaistická fraška, ktorej môžu jej streštenosť závidieť všetky bláznivé komédie, jej nenapodobiteľnosť mnohí avantgardisti a jej novoty väčšina tvorcov „novej vlny“... ___ Seriózny filmár Louis Malle si neváha po Queneauovom vzore robiť srandu zo seba, tradičnej filmárčiny i mladej generácie, do ktorej ho často, ale zrejme neprávom, zaraďujú. Ako v MILENCOCH vystihol priam esenciálne jadro francúzskej romantiky a vo VÝŤAHU NA POPRAVISKO dokonalú atmosféru noirovej kriminálky, v ZAZIE mimoriadne výstižne zvizuálnil buričského, revolučného ducha avantgardných hnutí a tvorivého chaosu, ktorý ich sprevádza, a zostal pritom dokonale svoj. ___ Môžu nastať rozličné prípady... Buďto teoretický divák pozná výnimočnú literárnu predlohu a ( nakoľko mať aspoň približne predstavu, čo od tohto filmu očakávať, asi nie je možné ) cíti zvedavosť, ako si tvorcovia poradili so spracovaním tak absurdne skvelého, ekvilibristického, jazykovo vycibreného a tematicky unikavého diela. Alebo netuší, o čo ide a potom musí nutne zostať totálne vyplieskaný – ak náhodou nezaspí od nudy ( čo sa mi samotnému prihodilo pri prvom sledovaní ). ___ Ťažko hodnotiť, do akej miery sa Mallemu podarilo preniesť do filmu čo najviac z originálnej treskutosti a sofistikovanej irónie Raymonda Queneaua. Hoci sú mnohé situácie skutočne úchvatné, technicky prekvapivé a tvorivo nápadité, že by ma to zas tak nejak strašne oslovilo, sa nedá povedať... Každopádne je to ale unikát, skutočne iniciačné filmové dielo Veľkého kolégia patafyziky, výnimočné a osobité, na ktoré nejde zabudnúť... už len preto, že sa mu nič iného nepodobá. (28.07.2014)

Playtime pro Louise Malla a skupinu pařížských komediantů, kteří se s chutí a plni nápadů pustili do zfilmování (pro Francouze) legendární satirické knížky od Raymonda Queneaua.. Škoda, že se u nás moc nehraje třeba v televizi; každá scéna je nesmírně nápaditá, tu a tam odkazuje ke známým groteskám, jindy k tradici pantomimy, elegantní francouzský svěží duch je zde k vidění v celé parádě. Navíc se podařilo ku prospěchu věci trochu utlumit "protivnost" a "zkažený" charakter malé Zazi, a tak si zde divák k ní může najít sympatie mnohem lépe; film si po svém pohrál i s dvojakou otázkou, jestli se Zazi podívá do vysněného metra (Queneau původně sepsal i takovou kapitolu), nebo ne - ve scéně, kdy v závěru postavy do vlaku nastoupí, Zazi totiž spí. (05.02.2011)