Hudba:
Alex NorthHrají:
Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison, Pamela Brown, George Cole, Hume Cronyn, Cesare Danova, Kenneth Haigh, Andrew Keir, Martin Landau (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (267)
Historický velkofilm, jenž má jedinou slabinu ve svojí délce, ovšem rozsáhlost období, které zpracovává, těžko vměstnáme do dvou hodin. Obdivuhodné na tomto snímku je ztvárnění některých scén (např. vražda Caesara), herecké výkony (Kleopatra - E. Taylor, Marcus Antonius - R. Burton), hudba a davové scény. V paměti divákovi jistě zůstane i velkolepý příjezd Kleopatry do Říma. Plné hodnocení teda nedávám skrz stopáž, v níž bylo více hluchých míst. ()
Film k nezaplacení. Nevím, kterého troufalce napadlo svěřit projekt za nějakých 44 milionů dolarů (dnes s inflací téměř 300) do rukou režiséra konverzačních dramat. A konverzační drama je přesně tím, k čemu má Kleopatra nejblíž. Akorát je pompéznější a místy až nechutně megalomanská (Kleopatra vjíždí do Říma – scéna, která bere dech). Dialogy nejsou špatné, Mankiewicz je umí režírovat, ale po odečtení pozlátka a parádně fungující chemie mezi Taylorovou a Burtonem, zůstávají jenom ony. Copak lze tři hodiny se zaujetím sledovat rozhovory lidí v drahých šatech? Vydržel jsem hodinu, načež mou pozornost zaměstnávalo jenom množství peněž vražených do každičkého záběru. Ale stejně jako v případě Bena Hura je všechno tak „mega“, že musím chtě nechtě sáhnout po slabších čtyřech hvězdičkách. Apendix: Je mýtus, že byl film propadákem, ve skutečnosti díky nehorázně vysokému vstupnému a tzv. roadshow uvádění vytáhnul studio Twentieh Century Fox z finanční krize. 75% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Oskar ()
Moc lásky a láska k moci. Filmové bakchanálie, které kromě 40 míčů taky stály hodně času, nervů a zdraví. Stoly se pod to vizuální krásou prohýbaly, ale že se člověk za ty čtyři hodiny žárlení a politikaření najedl, to nemohu říct.. Jinak Římský senát hrozný. Narval bych je do mišelinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský. Docela by mě i zajímalo, jestli Marcus Antonius při bitvě u Actia velel ze své lodi s číší vína v ruce a nebo Richard Burton lil i z rekvizit.. ()
Dokonalé a, predpokladám, aj úprimné svedectvo o živote samoľúbej egyptskej kráľovnej, ktorá prostredníctvom neustálej angažovanosti v politike túžila dosiahnuť nemožné. Možno by sa jej to aj podarilo, keby...?.......... Elizabeth Taylor a jej poňatie Kleopatry nemohlo dopadnúť zle a s touto tváričkou si ju snáď budem pamätať navždy. Všetky technické elementy - impozantná výprava, hudba, vizuálne efekty, kostýmy, no najmä úchvatné prenesenie diváka do dôb starovekého Ríma a Egypta - boli splnené do bodky a ja som mala pocit, že paláce a uličky pre mňa nie sú nedosiahnuteľné. Na rok 1963 veľkolepá technická a obsahová udalosť, ktorá si zaslúži nestarnúci obdiv aj súčasných divákov. ()
Monumentální pomník všem filmovým výtvarníkům, kostymérům, maskérům, architektům a jedno z největších monster v dějinách filmu. Oproti spoustě tehdejších sandálových velkospektáklů je však přeci jen zábavnější a více sexy, i když jde v podstatě o telenovelu zavalenou tunami kulis. Druhá půle, včetně velmi statické námořní bitvy, je ovšem vážně k nepřečkání a délka režisérské verze potom doslova obludná (viděl jsem 240. min. roadshow version) ()
Galerie (193)
Zajímavosti (42)
- Kleopatra filmovému studiu 20th Century Fox’s málem zlomila vaz, přitom měla naopak být tolik potřebným hitem v souboji kina s televizní obrazovkou. Studio při hledání námětu našlo ve svých archivech němý film Kleopatra z roku 1917 (r. J. Gordon Edwards) a rozhodlo se natočit jeho remake. Svého času byly již natočeny všechny scény bez E. Taylor, kvůli jejímu onemocnění. Taylor byla schopná natočit jen kostýmní zkoušky. Nicméně ve chvíli, kdy studio k překvapení režiséra přijalo jeho rezignaci a natáčení mělo začít znovu jinde, s jiným scénářem, některými hlavními herci a režisérem, bylo použitelných jen deset minut natočeného materiálu. Doslova za pět minut dvanáct před položením studia převzal jeho šéfování Zanuck. Dotlačil režiséra Mankiewicze k dokončení filmu s omezenými prostředky, ale během stříhání ho stejně vyhodil. Pak ho ale musel prosti o návrat, protože nikdo jiný nebyl schopný střih dokončit, vzhledem k tomu, že film byl daleko více v Mankiewiczově hlavě, než ve scénáři. Oba nakonec stejně museli spolupracovat. Režisér film sestříhal na šest hodin (zamýšlel film jako dvoudílný s premiérou druhého dílu po půl roce), ale šéf filmového studia ho donutil další dvě hodiny (a později ještě jednu) vyhodit (ty zůstávají ztraceny dodnes). Právě to ale film oslabilo, neboť zploštilo charakter některých postav a jejich motivů (také lokace v Římě a Egyptě zůstaly naprosto nevyužity) – střihu např. padlo za oběť znatelné množství Burtonových scén. (TroiMae)
- Elizabeth Taylor byla v té době nejplacenější herečkou v Hollywoodu. (Pavlínka9)
- Jeden z prvých filmov s viackanálovým zvukom. (Ronee)
Reklama