Slídil

Slídil mě naprosto uzemnil, Olivier a Caine rozehravájí ďábelskou psychologickou partii od které je hodně složité odtrhnout oči. Celý si film si vystačí jen se zmiňovanými dvěma protagonisty, přesto se nenajde ani jedna jediná nadbytečná nebo nudící vteřina, ba naopak napětí by se dalo krájet a divák jen čeká na další geniální zvrat událostí. Prostě a jednoduše zážitek jako hrom! (08.05.2008)

Krutý žert cynického manžílka, který se zvrhne do litého boje, ve kterém neexistují žádná pravidla. Slídil je hereckým koncertem dvojice velikánů - ti se coby jediné dvě postavy mohou dosyta vydovádět na rozsáhlé ploše dvouhodinové hry. V divadle bych byl nadšen - od filmu ale očekávám nějakou přidanou hodnotu, které se mi zde nedostalo. V dnešní době je toto dílko již notně zastaralé, až na finální vsuvku jde vlastně pouze o suchý přenos na filmové plátno beze špetky invence, fištrónu. Ve zkratce - o co důmyslnější a hravější je samotný děj, o to nudnější a schématičtější je jeho ztvárnění do filmové podoby. Škoda. (09.06.2010)

„Bezradná policie nikdy nic nevyřeší. To jenom ten váš slídil amatér vždycky ví, o čem je řeč.“  Ach, ten Slídil... tento film mě kdysi hodně rozčaroval a zvládl jsem ho poprvé dokoukat jen jako "seriál" na několikátý pokus. Pak jsem ho při vzpomínce na něj vždycky proklínal a nenáviděl natolik, až jsem si ho nakonec chtě nechtě zamiloval a když jsem se teď po čase na něj podíval již potřetí, konečně musím svoje původní hodnocení aktualizovat. Je pravda, že ten nápad natočit dvou a půlhodinový film z jednoho domu jenom s (převažně :)) dvěma herci na scéně zavání až nezvyklým, potenciálně hůře ztrávitelným experimentem a že samotný děj předvede postupně tolik zvratů, tolikrát zakolísá na pomezi trpké skutečnosti a zábavné hry, osciluje mezi humornou komedií a depresivním dramatem, až může skutečně diváka vyvést z míry a připadat ve výsledku hodně překombinovaný (a já stále cítím místy z posledních 40ti minut tu pachuť nastavované kaše, nemohu si pomoct). Na druhé straně i díky bohatého repertoáru poloh Shafferovy hry od důmyslné parodie na detektivky a brakovou literaturu s množstvím odkazů, až po psychologické drama o ponižování se jedná o velmi osobitý zážitek, přičemž Laurence Olivier a Michael Caine tady herecky naplno ve všech těch polohách a proměnách naplno excelují a předvádějí po celou dobu doslova lahůdkový herecký koncert... ačkoliv, jak by řekl jeden můj zdejší kolega, nejlepším hercem v této inscenaci je jednoznačně Alec Cawthorne v postavě inspektora Dupplera (bezesporu!). ;-)) Taky jsem rád, že jsem nakonec po čase objevil, spatřil a zároveň si hlavně dovedl i užít to, co na Slídilovi většina tolik vychvaluje, pronikl lépe do jeho hlubší roviny a hravě ocenil i tu všestranou tvůrčí genialitu v oblasti žánru ve jménu hry kočky s myší a série mystifikací, plynoucích směrem k divákovi už od úvodních titulků. Takže buď je ten Slídil opravdu tak geniálním počinem, jak na mě skoro v každé scéně či dialogu začíná působit, nebo někdo z tvůrců se mnou taky manipuluje, že propadám „pseudointelektuálnímu filmu“ (jak jsem Slídila kdysi nazval v původním komentáři). Tak či tak se pro mě nezapomenutelný kus, kterému nakonec tu překombinovanost částečně mohu odpustit, protože i ta často bývá součástí zapeklitých detektivek, které si Slídil tolika různými způsoby postupně bere na mušku. [85%] (10.12.2021)

Zaujímavý film, v ktorom dvaja vynikajúci herci, priestory starého anglického zámku, výborne napísané dialógy a dej s niekoľkými zvratmi udržia pozornosť diváka celých 138 minút, aj keď sa to spočiatku zdá byť takmer nemožné. Výnimočne som si všimol aj kvalitného dabingu, predovšetkým zásluhou Vladimíra Brabce. Milovníkom klasických detektívok a anglického humoru ubiehal čas ešte rýchlejšie ako mne. Napriek tomu, že som filmom nebol sklamaný, nedokážem mu dať štyri hviezdičky, ako väčšina mojich obľúbených užívateľov. Najmä preto, že podľa mňa patrí do divadla. (13.09.2012)

Mankiewicze jsem si zamilovala díky Vše o Evě, proto jsem uvítala příležitost pustit si nějaký jeho další film. Zpočátku to vypadalo velice slibně. Atmosféra, ne nepodobná Hitchcockovi, která by se dala krájet, dva skvělí herci a bláznivé hry. Jenže postupem času snímek nabíral na šílenosti, až se stal mírně překombinovaným, sem tam zdlouhavým, a to mu srazilo vaz. Napínavá konverzačka s pouhými dvěma herci na plátně zpočátku strhne, ale svou úroveň si, ke své škodě, neudrží. (25.12.2012)