Nelítostný souboj

Jeden z nejlepších filmů 90. let. Excelentní obsazení. Ústřední duo Robert De Niro a Al Pancino byla naprosto skvělá volba. Jejich rozhovor v restauraci a přestřelku na ulici považuji za naprostý vrchol tohoto snímku. I když film trval skoro 3 hodiny tak sem se nenudil ani minutku. Jeden z nejlepších snímků Michaela Manna. Jen si říkám, kde jsou nějaké oscarové nominace??! Pět naprosto zasloužených hvězdiček. (03.10.2007)

První film, kde měli De Niro a Pacino společnou scénu (první film, kde spolu hráli, aniž by se setkali, byl Kmotr 2). Navíc je tu mnoho dalších skvělých herců (ale nejraději mám stejně Ala: nejlepší je scéna s televizorem). Film si přes značnou délku drží pořád napětí a je korunován brilantní a dlouhou přestřelkou v ulicích LA. I když film byl asi stejně natočen především kvůli té společné scéně. (27.07.2003)

Heat, to jsou tři hodiny plné žánrové radosti. Z látky je sice cítit její stáří, původní Mannův scénář je z roku 1979 a události, které ho inspirovali, jsou samozřejmě ještě starší. První počin měl být dokonce seriál, který zůstal u pilotu - L.A. Takedown. Nicméně i s tím devadesátkovým lookem je to pořád prvotřídní herecký koncert Al Pacina a Roberta De Nira. A i ve vedlejších rolích jsou to solidní výkony, hlavně Kilmera / Judd a mladinké Portmanky. Heat má několik vrcholů, opulentní přestřelka přichází už po dvou hodinách jako vyvrcholení prvního aktu, do druhého aktu se pak kupodivu vejde ještě i velmi dobře napsaná romance a jedno rodinné drama antických rozměrů. Překvapivě solidní zážitek. (01.04.2024)

Stokrát prověřené téma, formou i obsahem se vesměs přidržující zajetých kolejí bohatě stačí na to, aby nám nabídlo bezesporu jednu z hvězd ve svém oboru - filmech o soubojích "bankovních lupičů" s policajty. Díky charizmatům obou představitelů hlavních hrdinů si mohl film dovolit obě postavy takřka vyrovnat a smazat tak většinu hranic mezi "tím dobrým" a "tím zlým", což může být jen ku prospěchu věci. Proto si dovolím přirovnat oťukávací rozhovor De Nira s Al Pacinem snad i k tomu nejkrásnějšímu, jaký kdy byl na plátně předveden, totiž k tomu mezi donem Corleone a jeho synem Michaelem těsně před donovou smrtí. Ne že by byly tak podobné obsahem či významem, avšak celý rozhovor a především jeho protagonisté jsou tu zkrátka neodolatelní a podle mého názoru tento rozhovor zastiňuje všechna ostatní, třeba i mnohem více efektní, místa nádherně plynulého, gradujícího, napínavého a atmosferického filmu. (01.01.2005)

Pro mě je tohle asi trochu zbytečnej remake, protože originál z roku 1989 se mi líbil o trochu víc. Asi chápu, proč Michael Mann tenhle remake natočil, ale nechápu, proč to má 3 hodiny. Film má proti originálu skoro dvojnásobnou dýlku, ale ono se tam vlastně nic moc navíc nestane. Je tam plno vedlejších a úplně zbytečnejch postav, plno rozhovorů o ničem, atd... Třeba postava policajta tady má nevlastní dceru, která dostává docela dost prostoru. Ale ta dcera je tam jaksi zbytečná. Proč tam je, když originál si bez tý postavy vystačil? Já fakt nevim. Ke konci jsem se už docela nudil. Jinak konec je tady taky jinej, ale ten v originále mi taky přišel lepší. Nechci říct, že by to snad byl špatnej film, rozhodně to stojí za vidění už jenom kvůli hercům, ale na víc jak 3 hvězdy to prostě nevidim. Kdybych originál neznal, tak možná ty 4 dám. (24.07.2023)